Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V krásné krajině na jihovýchodě Čech, nazývané dnes nejčastěji Česká Kanada a ohraničené městečky Kunžak, Český Rudolec, Slavonice a Nová Bystřice, se narodil a působil smutně proslulý loupežník Jan Jiří Grasel. Přestože žil na přelomu 18. a 19. století, jeho činy byly tak strašné, že se jeho jméno zachovalo až do dnešních časů (a to i v němčině) jako nadávka grázl.

Jako u všech zločinců, i u Grasela se musíme ptát, zda jej k jeho neblahému řemeslu nepředurčilo rodinné prostředí. Jeho otec byl pohodný. Příslušníci tohoto povolání žili vždy tak trochu na okraji společnosti, slušný člověk se s nimi nezahazoval. Navíc i Graselův otec už provozoval loupežnické řemeslo, později byl u soudu označen jako „nebezpečný vagabund“ a uvězněn na slavném brněnském Špilberku.

Jan Jiří se do drobných krádeží pouštěl už od dětství, nutno však říci, že když se začal loupežnickému řemeslu věnovat naplno, stal se postrachem celého kraje. Grasel totiž nebyl žádný gentleman, avšak sprostý, agresivní lupič. Na svých obětech nešetřil násilím, třebaže je občas obral jen o pár krejcarů. Neštítil se ani vraždy.

Lidé se jej v místech, kde působil (nejen kolem Rudolce, ale až v Rakousku), skutečně obávali, a proto policie v čele s brněnským ředitelem von Okaczem zahájila tajnou akci. Přesvědčila ke spolupráci zločinecký pár, který měl díky Graselově milence napomoci k jeho chycení. Vše sice dopadlo jinak, nicméně Grasel s celou bandou byl nakonec skutečně dopaden, souzen a odsouzen. V roce 1818 skončil na šibenici.

V rakouské lidové slovesnosti se kolem osoby Jana Jiřího Grasela vytvořila legenda o šlechetném loupežníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Díky historickým pramenům však víme, že obraz jihočeského Jánošíka má značné trhliny: Grasel ožebračoval nejen své oběti, ale šidil i své kumpány. Většinu lupu také nevěnoval na charitu. Raději ji propil a prohýřil.

Ačkoli by tento lotr zasloužil zmizet v propadlišti dějin, přežil nejen v jazykové oblasti. Jeho jméno nesou také turistické stezky v oblasti České Kanady, a to i na rakouské straně. Na tom, že se jim říká Graselovy stezky, však nezáleží – pro nás je podstatné, že vedou nádhernou krajinou, klidnými lesy, kolem statků a rybníků, zkrátka že jsou na nich zajímavé a krásné věci. Na české straně hranic jsou tyto turistické stezky čtyři: slavonická vede kolem vodní pily v Peníkově a kolem Graselovy sluje, kde sám Grasel údajně přebýval, vratěnínská, na níž najdeme nádherný výhled na Dyji, další vede z Graselova rodiště v Nových Syrovicích přes unikátní habrovou přírodní rezervaci a poslední z Nové Bystřice lesem plným skal, nejlepších úkrytů pro loupežníky.

Doufejme, že na těchto cestách v hlubokých lesích budeme potkávat jen samé turisty a lidi dobré vůle a nevyskočí na nás z houští nějaký grázl.