Kuba - splněný sen
Moje babička říkávala a dodnes tvrdí (je jí 90 let a je upoutána na lůžko), že všude je dobře a krásně, ale doma je nejlíp.V životě nikde nebyla a s úsměvem říká, že i takhle odejde spokojena a neošizena. Nechápe mou zálibu v cestování a kouzlu poznávání cizích zemí, mou lásku k moři a spoustu „vyhozených“ peněz.
Projela jsem Evropu a letos jsem si splnila svůj dětský sen, který se ještě více umocňoval s přibývajícími léty. Navštívila jsem Karibik, konkrétně Kubu.
Je to ostrov tropické zeleně, míchaných nápojů a rumu, vonících doutníků a slavných amerických aut z 50. let. Potkala jsem přátele, které jsem neviděla dvacet let. Kdysi pracovali v naší republice a setkání bylo víc než 
dojemné.
Viděla jsem krásné věci, ale i odvrácenou tvář izolované Kuby. Kubánský temperament a přátelskost lidí je nesrovnatelné a nikdy na to nezapomenu.
Ano, chápu babičku a doma je doma, žádná exotika nenahradí domov. Mě osobně nabíjí ze všeho nejvíce les a pocit, že je kolem ještě dost lidí, na kterých mi záleží a oni nezapomínají na mě.
Ale i splněný sen mě u srdce hřeje! Proto přeji všem, ať se sny plní...
Iveta Kozlovská
P.S.: Připojuji foto: Bar Ernesta Heminqwaye, mého oblíbeného spisovatele.
Děkujeme za prázdninově-cestovatelský příběh a autorce posíláme dva žolíky do karetní hry. Žolíků tady máme ještě dost. Podělte se i vy o svá prázdninová dobrodružství. Posílejte na redakce@stastnezeny.cz a do předmětu zprávy uveďte heslo „příběh“. Těšíme se na všechny.
7.8.2008 Rubrika: Cestování | Komentářů 13 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kuba - splněný sen
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já také všem přeji, aby se jim jejich sny vyplnily. Nic ovšem není zadarmo a chce to si za tím jít. Já jsem si svůj sen také splnila, ale byla to pořádná dřina. Chtěla jsem vlastní restauraci, ze které je nakonec jen kavárna, ale i tak jsem spokojená. Snažím se, aby měla moje kavárna domácí atmosféru a zákazníci se zde cítili příjemně. Pomáhají mi v tom hodně pohodlná křesla a gauče, která mám z http://www.dublino.cz/ . Když se lidem dobře sedí, je to základ pro to, aby si mohli vychutnat dobrou kávu.
adelka1: Křeček: kdepak, jela tam s Čechem a toho si vzala, jen jsem to špatně napsala
Křeček: Podrobnější zprávy podám příští rok - začínáme totiž oficiálně spolupracovat s jednou tamější univerzitou a kolegyně tam pojede na několik týdnů řešit nějaký technický věci...tak to budu mít pak z první ruky. 
.JPG)
Alice.: pokračuj....
já slyšela pár zážitků od lidí, co se podívali jinam, než na pláž a do hotelu, a žít bych tam vážně nechtěla
Křeček: I na Kubě se dá žít...není to zase tak strašlivá země plná krvelačných komunistů 
Zrovna je u nás v práci na letní stáži kolega z Kuby, momentálně pracuje na doktorátu a vypadá úplně normálně. Jo a těší se domů a nechce emigrovat 
r1911: to tam budou žít? 
Jsem na tom jako Vaše babička.Šumava je také krásná,pláž máme u Lipna a příroda je kouzelná.Vždyť já mám dovolenou doma!
r1911: jako za kubánce?
kamarádka se tam nedávno během měsíčního turistického pobytu provdala za přítele
Díky za článek, sice to není můj životní sen, ale chytám se tam v lednu. Snad ještě stihnu Fidela Svůj sen jsem si splnila Austrálií. 
.jpg)
osobně dávám plně za pravdu plakátu který jsem videl znělo to jako
"kdo by chtěl bydlet v hotelu v jehož suterénu vězní a mučí lidi "
to je tak asi vše
chytrájakrádio: Jelikož jsem se tam setkala s přáteli,něco málo i z té druhé stránky jsem viděla,ale stačí zajet do Havany a projít postraní uličky-zchátralé a polorozbořené domy,nepořádek,špína,žebráci,zatoulaní psi...
Přesto jsou lidé veselí,s úsměvem na tváři,na vše mají čas a nejraději klábosí,tancují a vůči turistům jsou velmi přátelští.
škoda, že jsi víc nepopsala tu "odvrácenou stránku", to by mě docela zajímalo. dostala ses tam vůbec jako turista na místa, který nejsou pro turisty?
