Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!Od vánočních svátků nás dělí už jen pár týdnů, a tak je třeba začít s klasickými přípravami, které jsou nezbytné pro to, abychom tento čas mohli využít k plnohodnotnému odpočinku a pohodě. Nejde však pouze o generální úklid a nákup vánočních dárků...
pošlete nám recept

Na startovní čáře

Na startovní čáře

Tak máme za sebou první všední den v novém domově. Sice všichni musíme vstávat o půl hodinky dřív, ale start dopadl docela dobře. Máme dvě nové koupelny, a tak odpadla i ranní bitva o zrcadlo, neboť mé dvě malé ženy se myly každá v jedné a šlechtění proběhlo ve skrytu jejich pokojů. Sice jsem zjistila, že mi chybí jedna kolínská a Janka má oči zvýrazněné mou tužkou, ale veškeré „úžasné“ vůně zůstaly uzavřené v jejich ložničkách.

Dřív to probíhalo tak, že se v jediné koupelně postupně navoněla babička, Janka, Lucka a dorazil to svou neodolatelnou kolínskou Michal. Ve chvíli, kdy jsem vstoupila já, byla jsem směsí všech vůní málem vystrčena zpátky na chodbu.

Dnes jsem si užívala luxus nemuset dobíhat ranní autobus, a postupně jsem vysadila děti u jejich škol. Bídák Martin si ještě hověl v peřinách, protože odjíždí až za dva dny. A zrovna do Francie! Nemám dobrý pocit okolo žaludku, kdykoliv na to pomyslím. To, co se dělo loni kolem přistěhovaleckých čtvrtí, mi ke starosti, aby dobře dojel, ještě přidává. Martin se jenom směje, protože si je jistý, že jemu se přece nemůže nic stát. Stejně budu na jeho telefonáty čekat jak na trní.jana šťastná

Do práce jsem dorazila zároveň s kolegyní Hankou, se kterou sdílím kamrlík 3x4 metry až pod střechou. Je tam sice příšerná zima, ale klid, na rozdíl od velké kanceláře, kde sedí osm ženských společně. Hanka je moje nejlepší kamarádka a duševní záchrana, abych nezačala kvokat, jakmile do protější kanceláře vstoupím. Chvílemi přemýšlím, jestli jsem divná já, nebo ta squadra azzura naproti, protože mě nebaví poslouchat řeči, které mě nezajímají, o lidech, které neznám. Všechny totiž bydlí na místním sídlišťátku a vidí si až do talíře.

S Hankou jsme sehraná dvojka. Hanka ráno odemyká, já rozsvěcím, Hanka pouští rádio, já sypu s konvicí pro vodu na kafe. Pokud se jedna nebo druhá zpozdí, čeká na ni vonící turek na stole. Taky se občas nekontrolovaně chechtáme, až nám tečou slzy, a stačí nám jen málo. Jako posledně, když jsem zjistila, že kostičky z kuřete pro našeho pejska jsem zase poctivě přivezla v kabele místo přichystané svačiny. Nebo když jsem zapomněla sundat ze dveří cedulku „Přijdu hned!“ a bylo nám divné, že za celé dopoledne nedorazil ani jeden klient. Hanka je rozvedená samoživitelka, ale při její záviděníhodné ráznosti jí ten život jde tak nějak lehčeji než mně.

Nevím, jestli to usnadňuje i to, že má na starost jen sebe a devítiletého Lukáše, nebo to, že je o pět let mladší než já. Každopádně jsem hrozně ráda, že ji mám. Na všem si najde nějaké plus a já jí tvrdím, že něco pozitivního by našla i na smetišti. V práci mě čekala hromada nevyřízených věcí, ale ta dobrá stránka je v tom, že při práci čas rychle letí.

Najednou bylo pět odpoledne, tak jen kabelku, tašku s nákupem pořízeným v poledne, šup do Honzíka a hurá k domovu. V předsíni směs bot na jedné hromadě, za dveřmi skučí Tomík a touží po vyvenčení a všude vládne bohapustá anarchie. Martin s Ríšou u počítače, Janka visí na telefonní šňůře, z Michalova pokoje se valí zvuky podobné dělostřelecké přípravě a Lucka se u televize láduje sušenkami. Bez talířku, zato na hluboké podestýlce. V kuchyni nádobí jako po návštěvě spřátelených armád a čisté nádobí v myčce.

Jediná starost mé kouzelné rodinky je: „Maminko, cos nám přinesla?“ a „Co bude k večeřiii?“

Při převlékání přemýšlím, zda neskončím jako spokojená bezdětná vdova v útulné cele, s donáškou večeře. Nasazuji masku otrokáře a vyrážím do boje.

V půl deváté je dobojováno a já se hroutím do křesla k televizi. Martin mi lišácky podstrkuje můj puntíkovaný hrneček plný čerstvé kávy, významně na mě mrká a laškovně zdvihá obočí. No ano, odjezd se blíží a Martin si bude chtít nahradit budoucí odloučení. Přiznávám bez mučení, že teď je to ta poslední myšlenka, která by mě napadla. Ale v zájmu rodiny odkládám únavu spolu s myšlenkou na docela malou vraždičku hned vedle sprchy a jdu být milou a přítulnou ženuškou. Konec konců, koho by nepotěšilo svádění od vlastního manžela po 18 letech manželství. Jsem čistá, voňavá a v sexy košilce. V přítmí ložnice na mě čeká můj soukromý Romeo po dvaceti letech a já tam kupodivu jdu s rozechvěním. Tak dobrou a sladkou noc!

Jana Š.


31.1.2006   Rubrika:   |   Komentářů 8   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

Související odkazy:

 

Diskuse ke článku - Na startovní čáře

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

    Zpíváte si občas doma?

    Celkem hlasovalo 369423.
    Archiv anket.