Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Další pokračování malého seriálku, ve kterém odhalujeme významy oblíbených rčení.

Stojí to za starou belu

Co nebo kdo je bela? Asi se toto rčení k nám dostalo ze staré Rusi, kde se v dávné minulosti platilo kůží veverek bělek, čili bel. Čím byla kožka starší, tím horší měla kvalitu.

Je to pro mě španělská vesnice

Tento název se k nám dostal opět od Goetha. Ten nahradil v Německu běžný název – česká vesnice. A prý ve Španělsku se říká řecká. Prostě vesnice, kde se nedomluvíte, kde ničemu nerozumíte. Vlastně tak se dostal do češtiny i název Němec = němý… Prostě cizinec, co nerozuměl česky a tak mlčel, jako němý.

Táhne se to jako červená nit

Propojuje nejrůznější události v dějinách, či spojuje nespojitelné. Rčení vzniklo v Anglii, kde se do lan královského loďstva vplétala červená nit, aby lano nemohl nikdo zcizit. Existuje ještě jedno vysvětlení - Ariadna dala Theseovi klubko červené nitky, aby nezabloudil v labyrintu.

Červená mohou být i těšínská jablíčka, nebo ne?

Nemohou, slovo vzniklo ze slovesa těšiti se, ve smyslu marného utěšování a nikdy nesplněných slibů.

A co lážo plážo?

Pěkně se vyvalovat na pláži, nic nedělat… Ne ne, lážo s pláží nemá co do činění. Přišlo k nám z němčiny, kde lasch je ochablý, vlažný, ta pláž tam časem přibyla jako zvukomalebný prvek.

Budeme kout pikle

Tak tady je to asi jasné – malá bodná zbraň pikel, neboli pikl se opravdu používala k zákeřným útokům. Mimochodem, slyšíte ve slově zákeřný to, že někdo se kryje za keřem? Kdo chtěl být připravený, musel kovat pikle důkladně.

A co krokodýlí slzy?

Jsou neupřímné a falešné. Ten příměr přinesli do Evropy křižáci z Egypta. Tam bez hnutí číhali krokodýli na mělčině a lákali svou kořist na dětský pláč, uměli štkát, i slzu vytlačit.

Labutí píseň

Používáme jako poslední obdivuhodný výkon. Vychází z antické legendy, podle níž labuť před smrtí zpívá. Nevěříte Ovidiovi? Ale i Brehm popisuje, že labuť vyluzuje harmonické zvuky podobné zpěvu.

Máš u mě vroubek

Tak majitelem vroubků byl hostinský či obchodník, kteří tak vedli záznam o dluzích – na futro či speciální hůlku

A poslední – spálíme mosty

Tak i tady jde troch o posun. Když spálíme most, nemůžeme zpět. Podle historiků prý Hernán Cortéz při frontálním útoku na Mexiko zapálil vlastní lodě, aby tím dal vojákům najevo, že ústup není možný. Stejně to udělal před ním Vilém Dobyvatel či Alexandr Makedonský. Protože pro suchozemce pálit loď nemá smysl, přešlo se na most.

A malý dodatek pro Sharon

Chytrý jak šalomounovo…mohu to napsat?...hovno

Jak známo král Šalamoun byl velmi chytrý. Ale pokud někoho přirovnáte k jeho výkalu, říkáte tím, že se chytře pouze tváří.