Budu správně mluvit aneb Chodíme na logopedii
Chodíte s dítětem na logopedii? Pak je tento titul určen právě vám. Naučí vás pochopit nejen příčiny nejčastějších problémů s řečí, ale především principy metodických postupů, které se při odstraňování poruch výslovnosti, koktavosti, opožděného vývoje řeči, dysfázie, ale i dalších problémů používají.
Díky této publikaci budou rodiče schopni klást na logopedii věcné dotazy a případně i argumentovat, pokud budou mít dojem, že by cosi mělo být jinak. Pomocí řady her, drobných cvičení a motivačních postupů se čtenáři naučí využívat jednotlivé etapy logopedické péče tak, aby neobtěžovala ani dospělé, ani děti, aby byla efektivní a vedla co nejrychleji k cíli, kterým je bezproblémový, kvalitní vývoj řeči.
Knížka je také cenným zdrojem informací pro učitelky mateřských i základních škol a inspirací pro logopedické pracovníky.
Autor: PaedDr. Kutálková Dana
28.7.2011 Rubrika: Knižní recenze | Komentářů 7 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Budu správně mluvit aneb Chodíme na logopedii
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.My byli asi 1-3x a bylo to spravené"
Jinak můj starší syn neuměl R, na logopedii jsme byli dvakrát, pak jsem se na to vykašlala, k ničemu to nevedlo. S mladším synem už jsem se ani nepokoušela, a oba se R naučili postupem času i bez logopedie. Myslím, že pokud dítě nemá vysloveně vadu řeči, třeba právě tu výše psanou koktavost, není nutno kolem toho nějak obzvlášť řešit, když se s dětma mluví a čte se jim, oni se naučej.
No, já si to nepamatuju, ale moje máti vypráví, že se mnou dorazila na logopedii, když mi byly asi 4 roky, a neuměla jsem "ř". Logoped se otázal "pročpak jsi tady, holčičko?" , na to jsem ukázněně odpověděla, že neumím "ř", načež on pravil "řekni panenka" (patrně chtěl zjišťovat správnou výslovnost ostatních hlásek). Pravila jsem údajně "ale tam žádné ř není!" a to byl konec spolupráce, od té doby už jsem se nebavila vůbec, protože s takovým tupcem, co neví, jak vypadá ř a v kterém slově je nebo není, jsem nehodlala diskutovat. Jelikož dneska umím "ř" naprosto bez problémů, a skutečně si nepamatuji žádnou výuku nebo docházení někam, asi jsem v té tvrdohlavosti tenkrát byla úspěšná, a naučila jsem se to jindy a jinak.
Almega: to jsi měla kliku, naše maruška chodí už čtvrtým rokem, z toho přes rok pilujem R a pořád to není ono, podotýkám, že jsme začaly ve třech letech pro skoro žádné mluvení, takže pokrok jsme udělaly
Dcera chodila přímo ve školce na logopedii,nešlo jí taky "r",trénovali jsme poctivě a asi za čtvrt roku mluvila krásně čistě....
Na logopedii chodil syn - horor to byl. Naprosto odmítal trénovat, neuměl L a R, L se naučil ve školce (učitelka měla logopedickou průpravu), pak jsme začali trénovat R a to naprosto sabotoval. Pamatuju si, že jsem řekla 3x tdpastlík a on to řekl jen jednou! To bylo na facky. Já měla R díky tomu naprosto dokonalé, jak jsem mu pořád předříkávala, co má vyslovit, a on furt mlčel. V první třídě to pořád ještě neuměl a pořád sabotoval spolupráci, až snad ve druhé nebo možná až ve třetí třídě jsme kápli na logopedku, u které jsme byli snad jen 3x, a on to najednou uměl. Možná chtěl jen čas, nevím. Dcera naštěstí mluvila dobře, s ní jsme na logopedii chodit nemuseli. I když ona by určitě spolupracovala, není takový beran jako syn.
Ještě by to chtělo nějakou moudrou knihu, která by přesvědčila pětileťáka ke spolupráci