Jak vyjít s minimální mzdou. A co dál…
Přišli jste o práci a musíte vyžít z podpory? Nebo máte prostě jen vyšší životní náklady než příjmy? Ve spolupráci s Institutem školy života přinášíme několik praktických rad.
Není jednoduché převzít zodpovědnost za vlastní život. Nečekejte, že za vás vaše finance někdo vyřeší. Jste v situaci, kdy nevycházíte s penězi, a přitom je všude okolo vás spousta lákadel, ať už reklamy na spotřební zboží, nebo na „život na půjčku“. Hned na začátku je třeba si uvědomit, že půjčka nikoho na dlouho nespasí. Vezměte si do ruky tužku, papír a na jednu stranu si napište všechny měsíční výdaje a na druhou stranu všechny měsíční příjmy. Jsou to obyčejné kupecké počty, nelze je nijak přelstít: buď mám, nebo nemám. Když to neuděláte včas a necháte se zlákat líbivou reklamou na „výhodnou“ půjčku, mějte na paměti, že ta už se z rozpočtu vyškrtnout nedá. Pořízením lákavého zboží na splátky si můžete v situaci, kdy žijete z „ruky do úst“, významně přitížit.
Dva kroky, jak vyjít se svými příjmy:
1. Šetřit a šetřením docílit vyváženého rozpočtu
2. Zaměřit se na získání vyšších příjmů
Na čem lze ušetřit?
Každý člověk či rodina má svoje „rezervy“ jinde, a proto je dobré si po nějaké období poctivě zaznamenávat každou korunu, kterou utratí. Je to podobné jako s člověkem, který tvrdí, že už skoro nic nejí, ale přesto nemůže zhubnout ani deko. Když si začne psát každé sousto, je mnohdy překvapen, co dokáže za den sníst. 
Okamžitě se náklady dají snížit například na alkoholu, cigaretách, na pohonných hmotách (dojdete-li za roh pěšky, nemusíte tam jezdit autem), na nesmyslně velkém paušálu za mobil, na kapesném dětem, protože i děti by se měly přizpůsobit nižší životní úrovni rodičů. Zároveň je dobré sledovat, co vyhazujeme. Nemyslíme přitom jenom zkažené potraviny a zbytky, ale i zbrkle nakoupené levné věci. Když uděláme škrty v okamžitých nákladech, ale stále to nestačí, musíme hledat další možnosti, které sice vyžadují více času, ale ušetříme na nich další nemalé částky. Takové zbytečně vysoké náklady můžeme mít třeba na bydlení. Východiskem je výměna bytu nebo pronájem jeho části. Mám-li v rozpočtu více půjček, je výhodné konzultovat s bankou jejich sloučení. Nemalé peníze může také ušetřit využití finančního poradenství zdarma – dobrý finanční poradce by měl umět optimalizovat všechny výdaje, jako je úrazové, životní a penzijní pojištění, povinné ručení na automobil a podobně.
Pro udržení režimu „neutrácení“ je dobré si pořídit notýsek a zapisovat si do něj průběžně své příjmy a výdaje. Ono když do toho notýsku máte napsat něco, co není úplně OK, tak to raději nenapíšete a nekoupíte. Je důležité mít neustálý přehled o svém toku financí.
Zaměřte se na získání vyšších příjmů
Dalším krokem je zaměřit se na získání vyšších příjmů. Tady může pomoci koučování. Když je člověk v těžké životní situaci, a mnohdy dlouhodobě, ztrácí energii a chuť jakkoli na sobě pracovat nebo setrvalý stav měnit, vzdává to. Je zaměřen na to, co mu nejde, a není schopen vidět svoje schopnosti ani možnosti. Doporučujeme přestat sledovat televizní i internetové zpravodajství, protože podporuje lidi v tom, že se cítí jako pasivní oběti a mají pocit, že se situací kolem sebe ani u sebe nemohou nic udělat. Úkolem kouče je podpořit takového člověka, aby se na věc podíval z jiného úhlu pohledu, aby si dal šanci a sám našel východisko.
Více informací na www.InstitutSkolyZivota.com20.2.2012 Rubrika: Náš domov | Komentářů 51 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak vyjít s minimální mzdou. A co dál…
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jelítko: Hm, je to těžký takhle odmítnout. Vždycky je kolem toho nějaká tklivá historka. A fakt nemají a potřebují, akorát že by měli, pokud by hospodařili jako všichni normální lidi, co vidí dál než do svý plný lednice druhý den
. Teď už jsem se zařekla, že to bylo naposled a chtěla bych to fakt dodržet. Jenže jak je v tom rodina a emoce, tak to nikdy není jednoduchý.
.jpg)
Hmm, tak jsem si myslela, co se z článku nedozvím a ono nic, tohle všechno už vím a víceméně dělám a stále žijeme od výplaty k výplatě.
Na druhou stranu se ještě pořád máme dobře - máme se rádi, za chvíli nám přibude třetí dítko, máme kde bydlet, přítel práci má a výplatu nosí domů každý měsíc, dokonce větší než mám já mateřskou, .... co víc si přát. 
Že dcera místo hračky k narozeninám dostane zaplacenou výtvarku, syn dostane zaplacenýhasičský kroužek, já si dopřeju ten luxus a půjdu 1x za rok ke kadeřnici, ... proč ne. I tak se to dá.
Jsem doma s dětmi docela dlouho, ale vždy jsem se snažila alespoň nějakou brigádu najít, bohužel je to čím dál tím těžší, už i na úklid či dokonce roznos letáků je fronta. Bohužel 
My jen za nájem bytu platíme (s topením a vodou,stočným,odpadky,výtahem) cca 10 a půl tisíc.Jak bychom to asi zaplatili z minimální mzdy??? Já jsem čekatelka na důchod,ještě asi 3 roky,ale již několik mých spolužaček ročníku 1954 si šlo do předčasného důchodu,protože měly už plné zuby marného lezení po pracáku,zbytečného oblézání zaměstnavatelů,kteří je stejně nevzali....U nás na úřadě je nyní velký děs a hrůza a patrně i zvýšené řiťolezení,jen aby vyhodili někoho jiného než zrovna "mně"!!!A bohužel,nevyrazí opravdu někoho,kdo je ještě mladý a může si snad lépe najít něco nového,ale chudáka,který je na okraji "kolektivu" a nejmíň se brání,i za cenu,že právě on skutečně maká,zatímco "hvězdy" věčně někde kecají nebo se dívají na netu a práci více předstírají,než skutečně dělají....
.jpeg)
Kenny - 20.2.2012 16:27 ale ona alebi - 20.2.2012 16:00 nemluví o dávkách, ale o minimální mzdě, což je úplně něco jiného. A je sprosté, že vůbec někdo za takovou almužnu musí pracovat a že takových lidí je. Vždycky se razilo heslo: "Kdo nepracuje ať nejí" ale proč by neměl jíst i ten , kdo pracuje?
možností. Mé spolužačky některé půjdou dále studovat na Mgr. Mně to ale přijde uplně zbytečné, pokud nemáme žádnou praxi. To si to raději dodělám za pár let dálkově, pak to teprve bude mít nějaky užitek.
Aneb... "Každý svého štěstí strůjce" 
Podle mě, většina ZDRAVÝCH lidí si práci vždy najde. I kdybych měla jít uklízet nebo jakoukoli podřadnou práci, tak pracovat jdu a nesedím doma. Vím, že v pozdějším věku se práce hledá hůře. Bohužel je to ale důsledek toho, co jsme si za ten život sami SOBĚ zaseli. Kdo se průběžně kvalifikuje, učí se novým věcem, je šikovný, tak nemá s prací ve stáří větší problém. Znám lidi, co fakt v životě dělali prd, nesnažili se a teď na starý kolena dělají stále podřadnou práci. Pak jsou lidé, co jsou šikovní, nebo se alespon snažili zlepšovat se v dané práci několik let a dnes je o ně rvačka (a jedná se i o lidi s vyučením). Kolikrát to znamená odstěhovat se za prací i do jiného města, ale to se nedá nic dělat. Nejlepší je to už v mládí, aby si člověk začal někde v něčem, co chce dělat, a zlepšoval se v tom. Chápu, že s dětmi a v pozdějším věku je to pak už mnohem mnohem těžší, ale furt lepší než sedět doma a nemít z čeho dětem zaplatit výlet. Fakt ale nechápu, jak mladý člověk nemůže najít práci. Má přeci tolik možností! Odstěhovat se, naučit se novým věcem... VŠ neznamená dneska vůbec nic, pokud se nejedná o lékaře, právníka atd. Všude chtějí, aby dotyčný něco uměl. Přítel také vystudoval pouze Bc., nemohl najít práci, chtěl dělat v něčem, co ho baví, ačkoli to přímo nestudoval. Po měsíci po SZZ našel. Celkem byl asi na 38 pohovorech. A denně dojíždí 80 km autobusem, aby tu jeho vysněnou práci mohl dělat a zlepšovat se v ní. Po roce a půl je někde uplně jinde. Nejspíš přejde do mnohem lépe placené práce. Ale maká na sobě a neustále se vzdělává. A kdyby práci tenkrát nenašel tak daleko od domova, šel by dělat něco jiného. VŠ dneska neznamená prostě vůbec nic! Má ji každý druhý a zaměstnavatel si vybírá ty nejlepší z nejlepších. Je třeba si to uvědomit. Navíc i často dá přednost šikovnému Bc. před namyšleným ing. či mgr. Já v létě také končím Bc. studium, protože ve zdravotnictví bych bez tohoto titulu byla naprostá nula. Již 2 měsíce mám práci přislíbenou ve městě, kde pracuje i přítel, takže se oba plánujeme odstěhovat daleko od rodiny. Bohužel to jinak nejde, pokud chceme někde začít dělat v oboru, kterému se chceme věnovat a nechceme jen "někde" pracovat mimo obor, když jsme mladí, máme spoustu mo&
.JPG)
Zvědavka: ale ne, nebyla jsi hnusná, já jsem jen chtěla říct, že flákačům je tohle úplně jedno a lidi,kteří se snaží, to štve
Křeček: Kenny: Mno...nějak mě to prostě vytočilo. Se omlouvám, jestli jsem byla hnusná. Ale fakt mě děsně sejří takové to paušalizování, že všichni nezaměstnaní jsou flákači.
Zvědavka: vždyť jo, to je bezva, jak se snažíš a něco děláš. Taky mi je jasný, že to tady není růžový ani pro toho kdo makat chce. Ale je tady až moc lidí, který jsou navyklý že všechno dostanou a jen čekaj s nataženou rukou kdo jim co dá.
Zvědavka: mně je jasné, že štvu přesně ty lidi, co se snaží a přitom jsou na tom třeba jako ty - jenže já mám na mysli tu sortu, co práci najít nechce
Zvědavka: no -to je právě to smutný, že šikmoocí začínají zaměstávat nás
místo abychom ty jejich pašované věci přestali kupovat a šli tedy třeba do sekáče, když chceme levné oblečení, tak je ještě podporujeme
a pak pěkně nadáváme u zpráv, jak je všechno špatně 
Kenny: Za čas co jsem na pracáku jsem si udělala pět kurzů, za svoje peníze, úřad práce mi sdělil, že mám takové vzdělání, že mi nic nedají - neb, dle nich, nic nepotřebuji. Bylo to třeba zrovna podvojko, ale i jiné. Tři roky hledám práci - marně. Vlastně abych nekecala, měla jsem příležitostné brigády, na černo jsem nechtěla, bála jsem se, ale občas jsem i něco takového vzala. Dvakrát jsem nastoupila u firmy, jednou se po pár měsících pan majitel vypařil, zanechal dluhy, dodnes mi dluží výplatu a byla jsem bez zápočtového listu, na pracáku mi nic nedali, nepomohli. Podruhé jsem prošla šíííleným výběrovým řízením,vybrána z 460 lidí. Jak já byla hrdá - načeš mi chlápek řekl, že na černo, tak OK, snad jen na chvíli. Po dvou měsících mi řekl, že mě oficiálně nazaplatí, takže končím.
KECY o tom, že kdo chce, práci si najde, jedině zvedají adrenalin.
Jasně, že to nevzdávám, ale je K***A těžký. A podotýkám, že žádné dávky neberu. Žiju ze svých úspor, které jsem si celý svůj pracovní život šetřila na něco, co už asi nikdy nedosáhnu.
Bude mi 45 a už u pěti firem mi řekli, že je sice super, jaké mám zkušenosti a praxi, ale jsem pro jejich kolektiv STARÁ.
Křeček: S tím stáním u stánku Vietnamců ale pozor ...Jasně, že to není žádná sranda, tam stát v dešti, mrazu, asi jim to i nese. Ale když pominu to, že nejmíň polovina zboží je pašovaná, tak být zaměstnaná u Vitnamce je drsné otrokářství. Nevím tedy, zda je to všude v republice, ale tady, v Ostravě ti platí jen 30 Kč na hodinu a i když tam nemáš ani nohu, hned tě borec seřve, když si sedneš. A ani omylem na pracovní poměr - jen na černo. A pořádek s nima neudělá nikdo, na ÚP jsem to hlásila ... No, je fakt, že to bylo dva roky zpět.
A ještě jsi psala, že nějaký tvůj příbuzný dělá tři týdny, jde na pracák a bere prachy. Tak to teda nevím jaké, protože na podporu máš nárok až po odpracování jednoho roku, pokud to teď nezměnili.
orinka: když on právě každý ví, jaká má práva, ale je spousta těch, co nechtějí znát povinnosti
já taky neříkám, že se nemají podporovat nemohoucí - ale nikdo víc
proč se k nám stahují Vietnamci a podobní? protože tady je možnost makat
vím že stát v mrazu u stánků není nic, o co bychom stáli, jenže to platí spíš pro tu první generaci, která sem přišla, další už jsou na tom výrazně líp
a Češi čekají na ty sociální dávky
Bellana: ale jistě...užitečné rady, které mají okamžitý a dobrý výsledek, každý jistě uvítá. Ale jaksi se mi nedaří věřit různým agenturám, které učí lidi asertivitě, řeči těla, a přitom jejich klienti potřebují především normální práci od-do a jistý příjem.
