Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V diskusi pod prvním článkem jsem nestačila odpovědět na všechny dotazy, tak pokračuji zde.

Fungováni společnosti, doklady, úřady...

V Dánsku se nepapíruje, nerazítkuje, nepotvrzuje platnost podpisu. Tady se používají počítače. Například pokud pro čtenářku aluskas vyřizuje manželův zaměstnavatel povolení k pobytu, na 99 % si tipnu, že až ho dostane, bude u něho i pracovní povolení (je to kartička velikosti řidičáku). Proč žádat a vydávat dvě potvrzeni, když stačí jedno. A ani ji nemusí nosit u sebe, pokud něco někdy někde provede a dostane se do rukou úřadu, pouze jim nahlásí své dánské rodné číslo a je identifikovaná.

Pro Kassy: vyřízeni některých lejster trvá déle než vyřízeni jiných, ale ty sedíš doma u počítače, vyplníš formulář, který jsi si sama našla na internetu a odešleš e-mail. Úřad Ti odpoví, že mail dostali a podle toho, jaké mají lhůty, vyřídí a buď obdržíš potvrzeni mailem (stavební povolení na garáž), které si sama natiskneš a nebo poštou (například nový pas). Eventuální poplatek zaplatíš buď přímo u žádosti pomocí platební karty (jako když nakupuješ přes internet) a nebo se můžeš zastavit na úřadě, odevzdat žádost osobně a zaplatit přímo jim.

Příklad z praktického života – změna lékaře. Obtelefonovala jsem několik lékařů, jestli mají místo a berou npvé pacienty. Když jsem našla lékařku, poslala jsem žádost na obecní úřad + 150,-kr a za měsíc dorazila nová pojišťovaci kartička. Pro nový pas pro děti jsem byla osobně s dcerami na úřadě, protože jim není ještě 18 a protože musely osobně podepsat jakýsi bezpečnostní kód, který pak vkládali do pasu pod folii. Zaplatila jsem cca 150,- kr za kus a za 3 týdny přišly oba pasy poštou.

Dovolená – každý má nárok na 5 týdnu placené dovolené.

Výše výplaty záleží na odborářských dohodách. Zaměstnanci s pevným měsíčním platem mají po dobu dovolené plný plat, který vyplácí zaměstnavatel. Zaměstnanci s hodinovým platem mají zhruba o 5 % více než je jejich hodinová mzda. Částka je vyplácena z tzv. dovolenkového fondu, do kterého má zaměstnavatel povinnost tyto peníze spořit během roku. Je to velice výhodné v případě krachující firmy, úmrtí zaměstnance apod. Dovolená se odpracuje během kalendářního roku, vybírá se v termínu od 1. května následujícího roku do 30. dubna přespříštího roku = dovolenou za kalendářní rok 2011 můžu vybrat v období 1. 5. 2012 - 30. 4. 2013. Pokud vnitřní řád firmy nenařizuje jinak, mám nárok na 3 týdny dovolené v létě v jednom kuse a zbytek si vyberu, kdy chci, samozřejmě vždy po dohodě se zaměstnavatelem a kolegy (musíme se vystřídat). Při pevné pracovní smlouvě má zaměstnanec právo za odpracovaný kalendářní rok na zvláštních 5 dnů volna v dalším kalendářním roce. Jestli si je vybere po půl dnech na návštěvu lékaře, nebo jestli si vezme celý týden vcelku, záleží jen na něm a dohodě se zaměstnavatelem. Tyto dny nelze převést do dalšího roku – buď si je zaměstnanec vybere, nebo propadnou. Ze řádné pětitýdenní dovolené je možno převést několik dní do dalšího roku, nebo si je nechat proplatit, ovšem minimálně 3 týdny MUSÍ zaměstnanec vybrat na odpočinek.

V Dánsku si všichni tykáme

V Dánsku se nevyká (s výjimkou královské rodiny), nepoužívají se příjmení a ani tituly. Jakákoliv konverzace osobní, telefonická či elektronická probíhá na bázi pozdravu a křestního jména. Zcela výjimečně se člověk představuje celým jménem, nikdy nepoužije titul. Základním společenským předpokladem je, že dotyčný zhruba ví, kam zařadit příchozího a tudíž není příjmení potřeba. Například první návštěva lékaře – lékař se předem podívá do papíru, a tudíž ví, že k němu jde paní Omáčková, a paní Omáčková ví, že jde navštívit lékaře a o jeho jménu je předem informovaná, tudíž si v ordinaci podají ruce a představí se pouze křestním jménem.

Nevím, co má Kassy na mysli otázkou, co je průměrný Dán? Někdo je aktivní a po večerech běhá venku a navštěvuje fitness a jiný proleží večer u televize a cpe se brambůrky ze slevy. Když se nad tím tak zamýšlím, tak je to buď jedno, nebo druhé, neznám osobně nikoho někde mezi. Možná je v Dánsku větší spokojenost, větší stabilita, jistota hodnot a z toho možná vyplývá i postoj domorodců «klídek, svět se nezboří». Ovšem i oni jsou někdy vystresovaní, nadávají, nespokojeni, ale nejsou permanentně naštvaní. Možná pokud bys mohla být specifičtější, co máš přesně na mysli, mohla bych Ti odpovědět lépe. To je asi stejný dotaz, jaký mi položila před časem jiná čtenářka – jaká je typická Dánka. Dodnes jí dlužím odpověď.

Přídavky, porodné, dávky, půjčky

Někdo se také ptal na přídavky, porodné apod. Porodné neexistuje, přídavky na děti se vyplácí čtvrtletně, výše dávky závisí na věku dítěte. Posledních několik roků jsou tendence nevyplácet přídavky na děti ekonomicky silným rodinám, ale jestli to zavedou či nikoliv, je ve hvězdách. Letos se vyplácí na dítě ve věku 0 - 2 roky 4.266,- kr, na dítě ve věku 3 - 6 roku 3.375,- kr a na dítě ve věku 7 - 18 roku 2.658,- kr.

Pro teahot: Půjčky – pokud chce žadatel půjčku na velkou částku (na auto, hypotéku apod.), je prověřován bankou, jaký má příjem a kolik vyživovacích povinností atd., než mu půjčku povolí. Pokud se jedná o menší sumu, jsou půjčky běžné nabízeny v obchodních domech, inzeraty, telefonáty a ty jsou nekontrolovatelné. Obvykle se jedná o částku do 30.000,- kr. Ano, občan si může nabrat spoustu těchto půjček. Jak je řešena insolvence netuším, vím, že v konečném řešení může soud nařídit dražbu bytů /domů na uhrazeni dluhu. Jaké je řešení v případě nájemních bytů, netuším.

Přistěhovalci v Dánsku

V Dánsku nemáme nepřizpůsobivou menšinu, my máme chudáky uprchlíky. Díky přistěhovalcům a jejich zvykům, které tahají s sebou, má Dánsko dneska jednu z nejpřísnějších přistěhovaleckých politik. Samozřejmě ne každý přistěhovalec je kriminálník, ale bohužel velké procento se nikdy nezaintegruje do společnosti.. Oni nemají úspory, ze kterých by mohli brát, nemají dánského příbuzného, který by měl k nim vyživovací povinnost. Nemají nic, a proto všechno dostanou od obce, potažmo od státu. Sice minimum, ale nějakým záhadným způsobem jim stačí. Shlukuji se v komunitách, byty dostávají od obce coby sociálně slabí a jsou z toho gheta. V lepším případě pracují načerno po nocích jako taxikaří a nebo u bratrance v pizzerii, v horším případě kradou, ale tak jako tak oficiálně jsou nezaměstnaní a berou podporu od státu. Jak jsem už psala, podpora od odborů je jenom 2 roky a ještě si ji člověk musí předem zaplatit/pojistit. Od státu je do nekonečna, protože je nehumánní nechat je chcípnout hladem. Domorodce (nebo jeho partnera z jiné země) klidně hladem chcípnout necháme, je to Dán, ať se o sebe postará.

PS. Jedná věc jsou otevřené hranice pro pracující z EU, druhá věc jsou jejich rodiny – mě by fakt zajímalo, co ta firma, ve které pracuje aluskas manžel, bude muset udělat, aby se sem aluskas s dětmi mohla přestěhovat, byť jenom dočasně. Držím jim palce a jsem zvedává, jak to dopadne!

Doufám, že jsem zodpověděla všechny dotazy, pokud jsem na někoho zapomněla a nebo vás napadly další otázky, ptejte se, prosím, dál.