Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Studentský život bohužel nejsou jen věčné flámy, zamilovanost a bezstarostnost. Patří k němu i nezáživné učení do noci, nudné přednášky... a věčný nedostatek peněz. Snad po desáté jsem v tomto týdnu projížděla očima nástěnku s brigádami, ale nic přijatelného jsem zatím... hmmm, počkat. Fakulta výtvarné výchovy hledá modely a modelky, 50Kč/h poloakt, 70Kč/h akt. Chvíli jsem bojovala se studem a obavami, nakonec ale zvítězila představa snadného výdělku a navíc – umělec je v podstatě jako lékař, svléknout se jako modelka před malířem přeci není žádná nestydatost.

Za týden jsem tedy v nepohodlné póze ležela na jakési kousavé drapérii a přicházela o zbytky svých zmatených představ a očekávání. Studenti i studentky se na mě dívali chladně a věnovali stejnou pozornost mým odhaleným ňadrům jako kolenu. Dlouhá hodina se blížila ke své polovině, několik rychlejších studentů již rolovalo svá hotová dílka, jiní jen dolaďovali poslední detaily.

Vtom dovnitř vrazil jakýsi opozdilec a chvatně začal připevňovat archy papíru na stojan. Vzal do ruky uhel a poprvé se na mě podíval. A ztuhl. I ve mně se zastavil dech, nejen proto, že tohle byl první pohled za celou hodinu, který ve mně viděl ženu, ale i proto, že jsem si poprvé onoho opozdilce pořádně prohlédla. Dlouhé, nedbale sepnuté vlasy, ostré rysy tváře, nádherně modelované ruce a šedé oči. To bylo vše, co jsem zpoza stojanu zahlédla – to on mohl vidět daleko víc. Zanořil se opět za štít stojanu a já rozechvěle čekala na další pohled. Mezitím se už většina studentů ze třídy vytratila a zbytek se k odchodu chystal.

„Můj“ malíř si dával za stojanem na čas a já ke své hrůze začala pozorovat známé změny ve svém těle – bradavky začaly tuhnout a v klíně jsem ucítila vlhký příval tepla. Začala jsem zhluboka dýchat a snažila se dát svým zběsilým myšlenkám řád. Proboha, vzpamatuj se, vždyť to musí všichni vidět, panebože, že já jsem sem kdy vlezla! Letmý pohled mě ale ujistil, že „to“ na mně „všichni“ vidět nemůžou – učebna se mezitím vyprázdnila, tedy až na mě a opozdilého malíře, který utopený za stojanem cosi zuřivě drásal na papír. Po chvíli se dlouhovlasá hlava zase vynořila a jeho oči se vpily do mých. Cítila jsem, jak se mé tělo začíná třást a krev se mi hrne nejen do tváří, ale i podstatně níž. Můj klín začal pulzovat a dech se snažil dohnat rychlost mého tepu. Panebože, buď ke mně teď přijde, nebo seberu ten kousavý kus hadru a uteču.

Jako by četl mé myšlenky a chtěl zabránit mému útěku, stál v příští vteřině u mě, v pravé ruce stále svíral uhel a levou se nejistě dotkl mých vlasů. Zavřela jsem oči, hlasitým vzdechem uvolnila to hrozné napětí a přitiskla se k jeho ruce. V příští chvíli jsem vnímala už jen dychtivý souboj propletených těl, hluboké polibky, k bolesti vášnivé doteky. Najednou jsem vykřikla, kovová spona jeho pásku mě nepříjemně škrábla do stehna. Odtrhl se na chvíli od mých ňader a s mou pomocí se zbavil nejen pásku, ale i všech ostatních v tu chvíli nepotřebných věcí.

Díky té chvilce, kdy jsme se od sebe na okamžik odtrhli, jsem zjistila, že jeho ruka na mém těle zanechala černé šmouhy od uhle – všiml si toho, a místo aby se snažil šmouhy setřít, ponořil se na zem pro odhozený uhel. Po divoce živočišném začátku jsme teď začali pomalu objevovat svoje těla. Malíř jemně škrábavým kouskem uhle začal objíždět vrstevnice mého těla a pokrývat mou nahotu vzrušujícími ornamenty. Několikrát objel tvrdé bradavky, na bříšku vykroužil velkou spirálu a plynule se přesunul do údolí mezi stehny. Tam jsem mu uhel odhodila a přitáhla si jeho ruku k poštěváčku. Druhou rukou jsem zkoumala jeho penis a vychutnávala si hlasité vzdechy, které můj průzkum vzbudil. Aby mi oplatil mou chvilkovou převahu, svezl se hlavou mezi má stehna a jazykem se znovu nořil do všech míst, která už poznala jeho prsty. Užívala jsem si vln vzrušení, vystřelujících až hluboko do břicha, po chvíli se zase jeho hlava vynořila a celé jeho horké tělo se přesunulo výš do mé náruče. Prohnula jsem se, sáhla dolů pro jeho tvrdý penis a přitáhla ho k pochvě. On se mě však rozhodl trápit a nedopřát mi hned hluboký průnik, po kterém moje tělo křičelo. Jemně kroužil žaludem na krajíčku, dával si na čas.

Kousla jsem ho za trest do ucha a naznačila, že chci nahoru, stát se pro změnu paní situace. Neprotestoval a já si konečně nahoře mohla dělat, po čem jsem tolik toužila já, ale i on. Nasedla jsem na něj jedním důrazným pohybem a polibkem zdusila jeho sten. Sevřel pevně můj zadeček a začal si mě rytmicky přitahovat. Cítila jsem, že tohle vzrušení ani jeden z nás dlouho nevydrží. Přirážela jsem proti jeho penisu stále rychleji, ztratila jsem najednou kontrolu nad svým tělem i myslí, v dálce jsem slyšela výkřiky, nevěděla, jestli jsou moje nebo jeho. Po chvíli slastně bolestného oproštění od reality jsem se vrátila zpět a zhroutila se na jeho zpocené tělo. Oba jsme prudce vydechovali, objímali se a hladili. Zkusil mě přikrýt cípy drapérie, ale po několika marných pokusech mě přikryl svými vlasy a pažemi.

Nevím, jak dlouho jsme tak leželi, než jsme našli odvahu začít se zvedat a hledat odhozené svršky a papírové kapesníčky. Ještě stále nazí jsme ztuhli při zvuku otevíraných dveří. Sakra, pomyslela jsem si, další skupina studentů přichází malovat akt! Myšlenky se zběsile rozprchly a hledaly únik z téhle nečekané situace. Můj malíř zareagoval bleskově: „Moment, ještě nejsme v té správné pozici, vydržte chvíli!“ Tak překvapeným studentům tu hodinu pózoval ne jeden, ale rovnou dva nahé modely.