Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

„To je ale kachna.“ Určitě jste se s tímto výrazem v souvislosti s nějakou novinovou zprávou již setkali. Většinou tak bývá označováno něco velmi nepravděpodobného. Víte ale, jak vlastně k onomu pojmenování „kachna“ došlo?

Podle jedné verze to prý bylo tak...

Kdysi se mezi lidmi rozšířila fantastická a neuvěřitelná zpráva. Popisovala jistý druh amerických kachen, jejichž vejce rostou na stromě jako hrušky. Když pak po dozrání padnou do vody, puknou a vyplave.... kachna.

Byla to samozřejmě naprosto neomalená lež. Nicméně našli se i tací, kteří této zprávě uvěřili. A tak si třeba církevní hodnostáři v době přísného půstu hojně dopřávali masíčko z této „botanicky vyšlechtěné“ kachny. Proti jeho požívání třeba na Velký pátek nemohl mít nikdo žádné námitky. Šlo přece o kachnu stromovou. :o))

No..škoda, že i toto vysvětlení je „kachna“.

To, jak opravdu vzniklo označení kachna, je totiž daleko prozaičtější.

Tento výraz se zrodil koncem 17. století v Německu. Zdejší vydavatelé novin velmi dbali na svou serióznost a pověst, a tak označovali zprávy, které byly trošku divočejšího a pochybného ražení, zkratkou N.T. To znamenalo non testaur – čili neověřeno. A protože ente znamená německy kachna /die Ente/, byla kachna na světě. A tak se tento chudák nevinný pták stal symbolem nesmyslu, podfuku a lži.

A to je pravda pravdoucí, na to vemte jed.

Alespoň to tak píše Ludvík Souček ve svém Obrazovém opravníku obecně oblíbených omylů.