Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Dnešní Počteníčko s hvězdičkou bude trochu netradiční. Přišel mi totiž na redakční adresu velmi milý a zároveň velmi ostýchavý dopis. Jedna z vás – čtenářka, která si z pochopitelných důvodů přeje zůstat v anonymitě – mě požádala, zda bych její dopis neotiskla... Proč? Protože si neví rady s jednou velmi intimní záležitostí....

Milá Meryl,

dlouho jsem zvažovala, jestli mám tento e-mail vůbec psát. Nakonec jsem se rozhodla, že to risknu, že mi zde třeba někdo poradí. Někomu bude možná připadat můj problém malicherný, ani já to nevidím jako něco, na čem stojí a padá svět, ale přesto bych se se čtenářkami ráda poradila o problému v oblasti milování.

Je mi 33 let, jsem sedm let vdaná, manžel je o pět let starší. Máme moc hezký vztah, občas to sice zaskřípe, ale to je asi všude.

Jediný problém – dá-li se to tak nazvat – je v oblasti sexu. Manžel je velmi vášnivý a náruživý, miluje se rád a často. I já mám milování ráda a rozhodně se mu nevyhýbám. Můj problém je v něčem jiném.

Připadám si totiž nemožná. Bez fantazie a jakoby bez náboje. Mám v sobě nějaký blok a nejsem schopná se uvolnit a užít si to naplno. Pořád se jakoby hlídám. Reakce, jak se tvářím, tohle dělat nemůžeme, to je neslušné atd. Ani po těch letech jsem se svého puritánského postoje nedokázala zbavit. Možná je to výchovou, mí rodiče byli velmi přísní a drželi nás doma hodně zkrátka.

Můj manžel mě velmi miluje a i já jeho. Přesto vím, že můj postoj k této záležitosti ho trápí. Nenaléhá, ale občas se pokusí nějak mě zlomit, vyprovokovat k nějaké akci. A já jsem jako kus prkna, nic vzrušujícího mě nenapadne a jakékoliv pokusy o nějakou inovaci z jeho strany bojkotuju.

Moc ráda bych to v sobě překonala. Jen nevím jak. Jak se zbavit toho věčného studu. Začala jsem aspoň tím, že na to častěji myslím, občas se podívám na nějaké erotické stránky, zkouším si představovat, co všechno bychom mohli dělat. Možná vám to připadá směšné, ale já jsem se opravdu styděla na to i myslet.

A teď  teda k věci, o co mi jde. Manžel bude mít příští týden narozeniny a já bych ho strašně ráda něčím překvapila. Napadl mě třeba striptýz. Na jednu stranu mě ta představa docela vzrušuje, na druhou ale i děsí. Já vůbec nevím, jak na to, mám strach, abych nepůsobila směšně. Neporadíte mi, co bych měla udělat a jak? Čím ho zaujmout a hlavně jak se zbavit těch zábran?

Vím, že vám možná připadám legrační, když se ve svém věku ptám na takové věci. Ale já si nemůžu pomoci, opravdu jsem v tomhle ohledu strašně stydlivá. Ale nechci taková být. Chtěla bych to změnit.

Karolína /jméno bylo změněno/

Milá Karolíno, věřím, že Ti čtenářky poradí. Rozhodně se za svůj problém nemusíš stydět. Každý z nás si ze svého dětství do dospělosti přinesl nějaké bloky, které mu komplikují život. A milování je krásné a k životu patří. Chápu, že Tě to trápí a že bys ráda tuto oblast Vašeho manželského života oživila. Já osobně si myslím, že není nutné začínat hned striptýzem. Nepíšeš nic o tom, jestli jsi schopná o sexu s manželem mluvit. Možná bych začala tam. Postupně odbourávat ostych. Pokud máš k partnerovi důvěru a on bude dostatečně chápavý a ohleduplný, určitě se postupně vše srovná. Přeji Ti hodně štěstí. Meryl