Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Horoskopy, sny, tajemno

Útěk do divočiny? To by k ničemu nebylo!

Útěk do divočiny? To by k ničemu nebylo!

Kdo z nás, kteří žijeme ve velkých městech, alespoň občas nezatouží po tichu a klidu panenské přírody? Určitě každý si alespoň občas najde malou chvíli a z každodenního shonu vyrazí za hranice města . Ale kam se má člověk vydat? Všechna místa jsou plná podobně toužících lidí. A tak v průvodech putujeme ven. Celé pelotony milovníků přírody na kolech, pěšky či autem vyrážejí víkend co víkend za krásami Čech. Všude je nás moc a čisté přírody čím dál míň. Městský člověk se cítí být tak trochu vykořeněný, a proto hledá divočinu, kde by mohl načerpat energii do všedních dnů.

Zdá se, že fenoménem posledních let je návrat k přírodě. Vznikají různá ekologická hnutí, živíme se biopotravinami, sledujeme podmínky chovu slepic, natíráme si na obličej všelijaké bylinné přípravky, pijeme vodu z ledovců a džusy z aloe vera. Strachujeme se o naši planetu. Děsí nás ozónová díra a tání ledovců. Ale ruku na srdce, naše Zem je přeci nesmírně mocná! Byla tu před námi, a pokud bude chtít, bude i po nás. Stačí se jí jen oklepat a všechna chlouba naší civilizace ve chvilce zmizí a my s ní.

útěk do divočiny?To, co by nás opravdu mělo trápit, je mizející příroda v nás. A tak, jak je naším špatným zvykem, hledáme chyby všude okolo a uděláme takřka cokoliv, jen abychom se nemuseli podívat do svého vlastního nitra. Je smutným faktem, že člověk se vzdal celé řady dovedností, které mu byly přirozené... Vzdal se daru vidění. Přestal cítit srdcem, ztratil pocit sounáležitosti se svým okolím i umění spolupráce. Zapomněl, že je přirozeností člověka léčit. Ať už dobrým slovem, pohlazením nebo pomocí. Vše, co mu v přírodě zajišťovalo možnost přežití, vyměnil za pěkné fáro, pohodlí a individualismus. Není divu, že člověk moderní doby pociťuje vnitřní prázdnotu.

A tak, pokud jako lidé opravdu chceme návrat k přírodě, musíme přestat před sebou věčně utíkat. Musíme si to namířit do své vlastní vnitřní divočiny. Ke svému vlastnímu vědomí. Dovolit mu, aby mohlo opět vyrůst a uzdravit všechny naše původní dovednosti. Začít říkat „ne“ mnoha nefunkčním modelům života, v které jsme uvěřili a které nás vedou do slepé uličky. Začít říkat těmto věcem „ne“ znamená zároveň začít říkat „ano“ sám sobě. Možná nebudeme zpočátku přesně vědět čemu přitakáme, ale po nějakém čase určitě zjistíme, kým doopravdy jsme a kým jsme i odjakživa byli. Svobodnými, silnými a šťastnými lidmi. Jedině pokud zachráníme mizející přírodu v nás samých, budeme moci žít v míru se sebou, se svým okolím i s naší krásnou matičkou Zemí.

 

Markéta Švarcová, šamanka

www.pristav69.cz


6.9.2011   Rubrika: Horoskopy, sny, tajemno   |   Komentářů 24   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Útěk do divočiny? To by k ničemu nebylo!

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-24
*Margot*
*Margot* - 7.9.2011 12:48

Moc všem děkuji za milé a podmětné komentáře smajlik - 105

 
Riki
Riki - 7.9.2011 11:04

YXH: já též smajlik - 42

 
lee
lee - 7.9.2011 8:17

Gorawen: tohle je moc hezky napsanýsmajlik - 61

 
YXH
YXH - 6.9.2011 23:23

Riki: Holka, tak to jsem duta jako bambus smajlik - 42

 
emchira
emchira - 6.9.2011 19:55

Gorawen: je známá věc,že co je v životě nejcennější, nelze koupit za peníze

 
Gorawen
Gorawen - 6.9.2011 18:38

Samanko v hodne vecech souhlasim, ale stejne to co jsi napsala je zase jenom Tvoje pravda... kazdy si tu svou musi sam najit, prozit, prijit na ni, projit tou zkusenosti - jinak jsou to pouze hezky slova, kterym mozna nekdo uveri a nekdo ne....
Nedavno jsem cetla o mladych lidech pracujicich v ekonomicke sfere jak odchazi do pouste a tam se snazi vhlednout do sveho nitra, vraci se a najednou zjistuji, ze vsechno v co doposud verili je zcestne, neudela je stastnejsi, vzdavaji se svych firem, sveho hektickeho zivotniho stylu a vraci se k tomu zakladnimu...
Nevim cim jsem starsi tim vice prirodu vnimam a citim, ze mi pomaha, uklidnuje...Nedelam si iluze, ze nas priroda miluje to nam dokazuje dost casto tornada, hurikany, tsunami a za co taky?...Vyrabujem co se da z chamtivosti znicime vsechno...Ten kdo premysli jinak je za cvoka...A jaka je cesta z toho ven - to opravdu nevim...., ikdyby mel clovek dost penez koupil si svuj ostrov, snazil se tam zit s lidmi v miru, laskavosti tak staci jedna navsteva nekoho ozbrojeneho....Nekoho, kdo bude chtit mit pocit moci a vsechno je v haji...
Mozna zit nekde v klastere nebo u mnichu, ale tam je zase podminka te viry jinak clovek zije ve lzi a ja mam stale vice otazek nez odpovedi, pochybnosti a mozna se desim i toho absolutna vedet na vsechno odpoved...
Tak nezbyva nez dobre vychovat svoje deti, snazit se jim predat to nejlepsi ze sebe a snad mozna ony nejak v budoucnu udelaji lepsi svet...a mezitim se radovat prave z te prirody smajlik - 43 z tech mraku co jsou na nebi porad jiny...Ve snehu si udelat schuzku se stromy...Vychutnat si odpoledni caj...smajlik - 55

 
Světlonoska
Světlonoska - 6.9.2011 17:02

smajlik - 76A na hodně odlehlá místa, aby se člověk bál choditsmajlik - 35smajlik - 63

 
Bellana
Bellana - 6.9.2011 16:11

Riki: Nebo oblíbená výmluva mé obézní skorošvagrové: "Jsou tam klíšťata a já se jich bojím." smajlik - 42

 
Riki
Riki - 6.9.2011 15:01

YXH: no to je právě ta výše zmiňovaná "vnitřní prázdnota" smajlik - 42

 
YXH
YXH - 6.9.2011 14:52

Riki: No jo, ale kdyz ja zadnou vlastni divocinu nemam smajlik - 68

 
Riki
Riki - 6.9.2011 14:37

Ťapina: jj, je strašně moc míst, kam lidi vůbec nepřijdou. Nedá se tam nikde šikovně zaparkovat, není tam kiosek s občerstvením, a je to "daleko", tj. víc než na dohled od jakékoli budovy, popřípadě do kopce, čímž se myslí i převýšení v řádu metrů. smajlik - 42 Kdyby nic jiného, štípou tam komáři, nebo je tam vzteklina (to je zvlášť oblíbená výmluva, dokonce už jsem slyšela doporučení za žádnou cenu nejíst lesní plody a nesbírat houby, protože přece ta vzteklina... je to strašně nebezpečné). Pak jsou za městem místa, kam chodívá jen mládež, a to pařit - to nepotřebují ani parkovat, ani občerstvení, to si donesou, a drobné nepohodlí vydržej, hlavně když nejsou moc na očích... ovšem tam brzy vezme příroda za své, a z původně malebného přírodního zákoutí je brzo smrdutá skládka. Pak se tam mládeži přestane líbit a najde si jinej plácek ke zdevastování. Života běh. smajlik - 42

Ale to jsme paní šamance utekli od tématu - ona myslela jinou divočinu. smajlik - 68

 
Ťapina
Ťapina - 6.9.2011 14:27

Já utíkám do divočiny skoro každodenně a není to nejmenší problém. Ve skutečnosti prostor, kam nevkročí lidská noha, začíná kilometr za poslední zastávkou šaliny, jenže to se tam nesmí jít zrovna ve slunečnou neděli, kdy tam vyrazí všichni ti, co se na svůj "útěk z města" celý týden pečlivě připravovali.

 
Kočkomilka
Kočkomilka - 6.9.2011 14:23

Almega: jo, dříve byl les hodnotným majetkem a hospodář se satral. Hodně lesů se vrátilo v restituci lidem, kteří k němu nemají vztah, neměl je to kdo naučit. Kácí se asi plošně, jak by to prováděli,kácet sem tam, padající strom poničí ty stojící. Ale je fakt,že mýtiny byly takové,aby nehrozila eroze. Tady jeden majitel prodává zbytky z kácení na topení formou samosběru.Lidi jdou,nasbírají si větve na hromadu, zhruba se spočítají kubíky, jeden je za 200 Kč. Takže za pár korun máte kvalitní dubové topivo. Pokud nejste líní pohnout kostrou. Pak jsou ti, co raději koupí hotové brikety. Divné je, že i v oblastech,kde je hodně nezaměstnaných,jsou zaneřáděné nevyčištěné lesy.
Ale to se vším majetkem, někdo se stará a zvelebuje,jiný jen vydrancuje a nechá být. V tomhle byl i Klaus velmi naivní, myslel si, že každý bude dobrý hospodář, no,realita je jiná-viz Poldi Kladno.

 
Almega
Almega - 6.9.2011 13:58

Jsem otrávená z toho,že tuhle přijdu do svého oblíbeného lesa a tam jsou na stromech značky,které signalizují,že v zimě les zničí dřevorubci....Nechápu,proč neumí u nás dát po těžbě les zase do pořádku,dříve se pálily větve na místě,nebo kdyby to rozemleli na drtiny a nechali na místě...takto rozjezdí terén těžké stroje,stromy zmizí,přibyde neprostupná halda větví všude a zůstane po krásném koutku přírody jen poušť a spoušť....Než se to zacelí,uběhne asi tak 30 let a to já už tady nebudu...A takto hlupácky nakládáme s naším největším bohatstvím-krásnou zelenou krajinou...Vytěžené klády namrskají někam k cestě a tam je nechají ležet několik let,až jsou skoro shnilé....Je něco shnilého ve státě českém !!!

 
annie
annie - 6.9.2011 12:51

Mám to štěstí, že vyrazím s kočárkem a za pár minut jsem v lese, kde není ani noha - tedy, dobrá, jednou za celou dobu projede auto, piju vodu z naší studny, jím vejce od našich slepic - tudíž vím, čím jsou živené, maso z našich králíků, na obličej si patlám niveu a někdy indulonu...
Jo - zapomínáme kým a čím jsme...

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-24
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 77995.
Archiv anket.