Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Společně se ukládáme na manželské lože. Vidím jeho žádostivé oči, pohled, který mluví za vše. Něžně mě pohladí po vlasech a přitáhne si mě blíž. Stokrát prožitá scéna a stokrát stejně vzrušující. Neodbytné šimrání postupuje mým tělem zdola nahoru, zavírám oči... a poslepu hmatám na noční stolek. Cvak. Lampička zhasla a tajemná tma pohltila celý pokoj. Přitisknu se k němu, obejmu ho rukama, zakláním hlavu... převalí se na mne... uvolní jednu ruku a šátrá na nočním stolku. Cvak. „Nech to svítit,“ zašeptá mi sípavě do ucha a něžně se mi dál věnuje. Milostná předehra se dostává do náležitých obrátek... Po chvilce se opět šikovně přetočím a nahmatám vypínač. Cvak. „Nech to zhasnuté,“ zadýchaně zamumlám do jeho ucha a zuby jemně stisknu jeho ušní lalůček...

Není nad to, když si partneři umějí vyjít vzájemně vstříc. S mým manželem jsme se v oblasti milování shodli celkem ve všem, rozdílný názor jsme měli pouze na „přítomnost“ osvětlení. Zatímco on, asi jako většina mužů, preferoval alespoň náznak světla, já bych se nejraději milovala za úplné tmy. A tak jsme se přetahovali o tlačítko na lampičce tak dlouho, až to většinou jednoho z nás přestalo bavit a kapituloval.

Je známo, že muži se „milují i očima“. Prostě se při tom rádi dívají, rádi sledují náš výraz a vzrušení. A... ehm, samozřejmě nepohrdnou ani pohledem na naše více či méně skryté vnady. Většina žen ale dává přednost milování při co nejintimnějším osvětlení. Alespoň u mne funguje tma jako zaručené afrodiziakum. Bohatě mi stačí probleskující osvětlení z pouliční lampy. I když je pravda, že čím jsem starší, tím jsem i v tomto směru jaksi odvážnější, a spousta zábran už je dávno minulostí.

Jak je to u vás? Co kdybychom si dnes trošku zašmírovali v našich ložnicích? Máte ráda tmu, nebo světlo? Anebo je vám to jedno? Také na sobě cítíte, že čím jste starší, tím lépe si milování umíte užít?

Pavla

Můj navýsost něžný, pozorný a citlivý (zejména v posteli) manžel je tuze stydlivý Ačkoliv se za své výkony rozhodně nemusí stydět, miluje se nejraději potmě a pod peřinou – a to doslova. Sice na něm vidím, jak ho vzrušuje, když peřiny vášnivě odhazuju, ale on zase ví, jak mě vzrušuje, když se začne chovat jako nejlepší milovník všech dob právě za tak paradoxních okolností. Potmě se milujeme z praktických důvodů: spící dítě v téže místnosti, za denního světla obvykle není čas a klid apod. A je to s ním stále krásnější, možná proto, že s věkem naštěstí vítězí kvalita nad kvantitou ;-)

Lenka

U nás je to tak, že manžel by mohl kdekoli, kdykoli a nejlíp za světla, jak jsi uvedla. U mě je to jiné, protože aby to stálo za to, musím být "naladěná". To znamená, že nesmím být unavená a naštvaná. Nejlíp, když jsem „předpřipravená". Tím nemyslím klasickou předehru, ale spíš mám ráda takové to nenápadné flirtování za normálního chodu – obejmutí, štípnutí, nějaká ta erotická narážka apod. Světlo je pak podružné. Když je to taková ta klasika, mám raději spíš šero až tmu, ale asi spíš proto, aby mě nerušily ostatní vjemy. Zajímavé také je, jak se to postupem let změnilo úměrně s jakýmsi dozráváním. Když se říká, že nejlepší na sex je zralá žena, asi na tom něco je. Jednak nejsem tak stydlivá a pak se mi líbí věci, o kterých jsem v devatenácti ani nepřemýšlela. I když je spousta věcí, které bych teda nedělala ani dneska, a myslím, že bych na ně v životě nepřistoupila. Nicméně je neodsuzuju. Ale to už jsem odbočila. Co se týká peřiny, přikrývám se aspoň napůl. Ale je to spíš tím, že mi vadí, když mi táhne na záda. Ona ta peřina většinou stejně překáží. Ovšem sobotní či nedělní ráno je bezpodmínečně nutná kvůli dětem.

Mirka

U nás je to jedno, nejdůležitější je uspat mládě... popřípadě využít chvilky, kdy ho má babička. Takže my bychom rádi svíčky, hudbu a romantiku, a jsou to rychlovky, kdy kolikrát drobek přicupitá do ložnice s takovým tím: „Mamí, tatí, já mám žízeň." My od sebe odskočíme a on se uvelebí veprostřed. A navíc má nějaký ten smysl na přesně správnou chvíli. Světlo v téhle fázi moc neřešíme.