Domácí předváděčky aneb Idiotem snadno a rychle.
Po revoluci se s nimi doslova roztrhl pytel. S kým? S podomními prodejci všeho druhu. Lid, vyhladovělý socialistickým nedostatkem čehokoli, hltal různé vymoženosti, o kterých se mu v dobách minulých mohlo leda zdát. A domácnosti se tak začaly naplňovat neskutečně výkonnými vysavači, zaručeně nejkvalitnějším nádobím, jedinými, zdravotně nezávadnými dekami… To vše navíc pod rouškou katastrofického sdělení ve stylu: Když si to nepořídíte, určitě umřete na souchotě, alergie, rakovinu…
Sama jsem někdy v devadesátých letech absolvovala rodinné sezení, kde jsem se zájmem zhlédla jakési úžasné nádobí, s poněkud menším nadšením ochutnala pokrmy, které v něm byly připraveny, a na závěr omdlela nad cenou tohoto zaručeně jedinečného zázraku. Doma jsem pak láskyplně pohladila své kytičkované, smaltované hrnce ze svatební výbavy.
Další nabídky na podobné prezentace jsem sveřepě odmítala až do doby zcela nedávné. Jednoho sobotního večera mi zavolala kamarádka Evina s prosbou, zda mám chviličku čas, že by mi předala jakéhosi pána. Okamžitě jsem byla zvědavá, o co jde. Na druhém konci telefonu se ozval asertivně a mile znějící hlas, ze kterého se vyklubal prodejce těch nejúžasnějších vysavačů na světě. Pokud prý budu souhlasit (za přítomnosti mého partnera) s jeho předvedením u nás doma, udělám tím své kamarádce radost, anébrž ona pak jako dárek získá kvalitní osvěžovač vzduchu v hodnotě pět tisíc korun českých.
Bez většího váhání jsem souhlasila, Evina je moc hodná, známe se už přes dvacet let. Věděla jsem, že i kdybych odmítla, ani v nejmenším by se nezlobila. Prostě jsem jí chtěla udělat radost. Domluvila jsem s panem Asertivním termín na příští pátek odpoledne, a pak vše sdělila partnerovi. Ten protočil oči v sloup a lakonicky prohlásil: „Nevíš, do čeho jdeš.“ A odevzdaně souhlasil, že tu „maškarádu“, jak celou předváděcí akci nazval, absolvuje se mnou. Když jde o ten osvěžovač pro Evinu...
V pátek přesně načas dorazila jedna obrovská krabice plus několik menších a s nimi elegantní pán s naučeným úsměvem. A hned začerstva zaútočil na ty nejnižší lidské vlastnosti: „Doufám, že se vám vaše kamarádka Evina pochlubila, že plánují v brzké době si tento vysavač pořídit.“ Jestli si myslel, že zezelenám vzteky a pomyslím si něco ve smyslu: Tak když ho bude mít ona, tak to já ho musím mít taky, poněkud se spletl. Tuhle vějičku jsem skutečně neschramstla.
Kdo z vás tuto předváděcí akci zažil, určitě ví, jak takováto masírka probíhá. Nejprve si vyslechnete přednášku o škodlivosti prachu, zdravotních potížích, nebezpečných a krvelačných roztočích, takže slabší povahy začnou usilovně přemýšlet, jak je možné, že dosud žijí, a jsou dokonce i více méně zdraví. Pak přijde na řadu praktická ukázka. Během ní vám – stále mile asertivní pán – in natura předvede, že pokud máte pocit, že je váš byt uklizený, šeredně se mýlíte. Za vydatné pomoci nejúžasnějšího a nejvýkonnějšího „maslostroje“ pak tahal z našeho koberce nekonečnou špínu, za kterou se však, já nebohá, prý nemusím stydět, neboť dosud jsem žila v bohapusté nevědomosti, ze které mohu právě nyní, díky němu a jeho úžasnému stroji, prohlédnout. A začít konečně žít jinak: čistěji a hlavně zdravěji. Toto své úsilí zdůrazňoval častými proklamacemi ve stylu: „Záleží vám přece na zdraví vašich nejmilejších.“
Jak zjistil posléze, na zdraví mých nejmilejších ani mně, ani mému partnerovi skutečně nezáleží. Alespoň ne na tolik, abychom kvůli němu zakoupili vysavač v hodnotě mnoha desítek tisíc korun, a to dokonce ani na velice výhodné splátky a s vidinou získání klepače zdarma.
Když „pan vysavač“ asertivně odrecitoval všechny možné finanční variace a definitivně mu došlo, že tentokrát z toho nic nebude, rozhodl se urvat alespoň něco. I přislíbil nám, stejně jako Evině, kvalitní osvěžovač vzduchu v hodnotě pět tisíc korun českých, když mu dáme nejméně dva kontakty na své známé, u kterých proběhne prezentace nejpozději do týdne. Po asi půlhodinové tahanici vzdal i tento požadavek a nechápavě, leč stále asertivně si začal balit svá fidlátka.
Po měsíci jsem se ptala Eviny, jak je spokojená s novým osvěžovačem, a její odpověď mne snad ani nepřekvapila. Žádný osvěžovač nezískali a to ani po několika urgencích. No, proč to nepřiznat. Vysavačoví mágové z nás udělali blbce a my jsme jim to dovolili. A to jsem na sebe byla vždycky pyšná, jak těmto akcím statečně odolávám.
Také jste někdy nalítli nějakým prodejcům a ztratili několik hodin času třeba jen kvůli tomu, abyste viděli, jaký máte vlastně doma binec? Nebo jste dokonce podepsali smlouvu na nákup zboží v hodnotě desítek tisíc korun, a pak si drbali hlavu? Nebo jste si nikdy v životě nikoho takového nepustili do své blízkosti?
8.11.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 83 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Domácí předváděčky aneb Idiotem snadno a rychle.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Já jsem jednou,už netuším z jakého důvodu,byla v hotelu na prodejní akci apartmánů ve Španělsku-šli jsme tam s velmi mladším kamarádem už s úmyslem prodejce poněkud zdrtit.Nadšeně jsem vyslechli vymývání,a u bodu s možností poskytnout apartmán výměnou za jakékoliv místo na světě k strávení dovolené "můj mladý zajíček " vyslovil přání jet na Aljašku.Leč Aljaška nebyla k mání-"ztropil" scénu mě že mu nic nedopřeju,prodejcům že je to firma k h... ,a pak jsme to zkazili.Oba jsme dostali hysterický záchvat smíchu a byli jsme vyvedeni ochrankou
Taky jsme doma kdysi absolvovali přesně to, co je popsáno v článku. Na prosbu jedné známé, která taky moc chtěla tu čističku, jsme pozvali domů paní s vysavačem. Což o to, ten vysavač určitě není špatný, ale uvažovala bych o něm, kdyby stál tak pětinu. A tak jsem odolala i vyčítavému pohledu, jak můžu nechat naše dítě žít v takovém binci
Ale přiznávám, že pod příslibem té čističky jsme taky předali pár kontaktů (po předchozí domluvě s dotyčnými, i tak se jim ještě tímto omlouvám). Ale musím říct, že jsme asi narazili na solidní dealerku, protože jsme my i známá tu čističku dostali. No, čističku - je to plastová nádobka na vodu, do které jsme si museli koupit předražené vůně, uvnitř to bublá a kromě toho, že to voní, moc nevěřím tomu, že to nějak vyčistí vzduch. Stojí mi v kuchyni a práší se na ní. Takže, Merylko, ta tvoje kamarádka o moc nepřišla
Ale ještě jsme dostali dva nože - ty jsou celkem kvalitní a používám je pořád.
sharon: taky si myslím, že jsme měli všechno, a co jsme neměli, to jsme nepotřebovali
Byla jsem na mnoha tzv.výletech za 100,- s dárkem a předváděním.Vzala jsem jednou i dceru s sebou a vzpomínám na to docela dobře.V průběhu "vymývání mozků" jsem si luštila křížovku nebo si četla,nebo jsem se šla procházet ven ( i když někdy nás zavezli do nějaké šílené vesnice do kulturáku a nebylo tam k vidění nic!),a čekala jsem,až se doukazuje a snědla jejich "výborný" oběd.Pak už se konečně jelo do muzea parních lokomotiv,do ciziny či na lodi do Hřenska,což mne na tom jedině zajímalo,a pak se dostaly dárky-např. 4 kg prací prášek nebo něco jiného,myslím šišku slámu,ale byl poměrně kvalitní...Nekoupila jsem si nikdy nic,ty předražené šunty bych nechtěla ani zadarmo.Ale mnozí se nechali nachytat,co s tím pak dělali,netuším.Dodnes mi chodí nabídky,ale zatím jsem nikdy nebyla nadšena ani cílem,ani slibovanými dárky...
.gif)
Santé: no nevím, maminka prominent nebyla a měly jsme doma vše co bylo třeba....tlakáč, remosku, robota , vysavač zn Standart ( to si pamatuju a vidím ho jako dnes) byla to 60-70 tá léta.......a nádobí sice nebylo z teflonu ale za to bylo kvalitní oblévané.....
já později sice stála frontu na svoji první automatku zn tatramat ale měla jsem jí a barevnou telku jsme měly za totáče taky..........a bez prominentů.........
.jpg)
vranoj: 
holky myslím ,že skoro každá to zažila já taky ,ale nééé doma byla jsem pozvána a šla jen ,do počtu nikdy jsem si nic nekoupila ted bych nešla ani za zlaté
po telefonu otravují stále i včera jak piše sharon: hned řikám néééééééé ona ani nevíte o co přicházite a co vam nabizím nechci 
vše mám můj čas je drahej a položím
.JPG)
vranoj: 
Před časem jsme absolvovali něco podobného: nabídka jakéhosi platového nádobí na uchovávání potravin. Můj muž ( absolvent potravinářské průmky )spolu ještě s manželem kolegyně tam prodejce dostali - normálně ho umlátili fakty. Ten to tenkrát zbalil a vypadl ani neřekl nashledanou. Tak vytočenýho chlapa jsem dlouho neviděla. Dobře mu tak. Jen víc takových "zákazníků" na ně.
Jagea: no tak nechci se hádat, ale sortiment za "totáče" byl slušně řečeno chabý a kdo tvrdí opak, tak byl asi prominent, nebo hooodně skromný 
Také jsem před 20ti lety absolvovala předváděčku šíleně drahého nádobí. Nic jsem si nekoupila, tři hrnce za 30 000,-, když my měli tehdy příjem na domácnost měsíčně asi 5000,- Kč, jsem tedy neskousla. Od té doby všechny tyto akce odmítám. V životě bych nejela ani na žádný ten výlet pro důchodce s předváděčkou, nehodlám se nechat masírovat nějakými prodejci předražených blbin. Nepotřebuju žádné zázračné deky, vysavače, či jiné přístroje. Podle mě je to všechno podvod a nikdy nepochopím lidi, kteří si něco takového koupí.
Jojo taky jsme jednoho asertivního vysavače pozvai, aby sousedka dostala dárek.
Po dvou a půl hodinách odcházel s pocitem absolutního blbce on od nás.
Byli jsme na něj připraveni, prachy jsme stejně neměli, nakonec jsem mu řekla, že nikdo mi neprovedl nic tak hrozného, abych dala vysavačovi jeho kontakt
orinka: já bych byla větší saň - od nás by prodejce živej neodešel....
jo. jo. to znám....děkuji nechci ....nechcete ? ...ne nechceme, my to nepotřebujem ,....a vy nemáte doma roztoče ?...máme, ale nám nevadí my s e s nima přátelíme....... atak různě apodobně stále otravují hlavně po telefonu jak mobilním tak pevné lince.....minulý týden jsem oznámila paní že odjížíme dlouhodobě do zahraničí protože mi neustále vnucovala jeden ze tří termínů......a další paní jsme řekla že si nemíním dělat z obýváku zasedací sál pro sousedy a pro jejich předváděčku.......chápu že se chtějí nějak živit ale mě to obtěžuje..........
Jagea: tak to s tebou nesouhlasím. Je pravda, že nikdo nestrádal tak, aby neměl hrnce, deky, krém na obličej, ale oni to měly jiné, krásně balené, voňavé a navíc ten způsob prodeje, nám dosu neznámý, byl ze začátku i zajímavý. Ale jako všechno se zvrtlo i tohle. Jak píše Linda, v Dánsku nikdo nikoho nenutí, nezavírá v místnosti a udělají si příjemný večer. Tady s vidinou zisku jsou lidi schopný čehokoli i vydírat staroušky, že je nedovezou z výletu nazpátek a takový člověk neví jak by se třeba dostal domů tak raději podepíše.
.jpeg)
Jagea - 8.11.2012 8:19 - kdybys pozorně četla, tak hned v úvodu článku se mluví o době po revoluci, dneska už se myslím prodejci čekohokoliv moc nechytají, lidé jsou vyléčení. A ti co lákají důchodce na všelijaké zájezdy s předváděčkou a pak jim vnutí šunty, jsou bezostyšní hajzlové, kteří jen zneužívají důvěry starších lidí. ono dřív i slovo a podání ruky byl závazek, ale dneska neplatí ani to co je napsané a na každém kroku nám někdo lže a nebo alespoň neřekne celou pravdu, zamlčí důležité maličkosti a každý není tak na úrovni, že by věděl na co všechno se musí zeptat.
