Je to psychický teror, nebo jsem jen přecitlivělá?
Potřebovala bych znát názory nezaujatých lidí na situaci, ve které se už nějaký čas nacházím. Rodina a kamarádky, které mne znají a jsou zasvěcené, mi říkají, že jsem klasický případ týrané ženy a radí mi, abych to co nejdříve řešila a od partnera odešla. Jenže já nevím, všude je přece něco, a i když se s ním úplně dobře necítím, tak výraz „týraná žena“ mi připadá jako silné kafe.
Můj partner je o osm let starší než já, je mu 34 let. Známe se dva roky, z toho rok a půl spolu bydlíme v jeho bytě. Hned v úvodu bych chtěla podotknout, že mne nikdy fyzicky nenapadl, kromě jedné facky, ale to bylo v afektu. Opravdu mě nebije.
Naše soužití vypadá tak, že on má rád všechno pod kontrolou. I mne. Potrpí si na řád, přesnost a dochvilnost, je velmi pořádkumilovný. Na chlapa až neuvěřitelně. To mi ale nijak nevadí, sama mám ráda uklizeno a tak se o údržbu bytu starám bez problémů.
A teď v čem je problém. Připadám si tak nějak nesvobodně. On mne totiž neustále kontroluje, během dne mi snad každou hodnu telefonuje a ptá se, co zrovna dělám, pitom ví, že jsem v práci. Doma pak chce ode mne přesný popis mého dne, s kým a o čem jsem mluvila atd. Dřív mi to nepřišlo, brala jsem to tak, že si prostě povídáme, co se za celý den odehrálo. Ale po nějaké době mi došlo, že to není rozhovor, ale z jeho strany výslech. Tak jsem se trochu vzepřela a řekla mu, že mi připadá ujeté, abych mu podávala hlášení a on se strašně rozčílil a právě tehdy padla ta facka.
Tak jsem na ten jeho model soužití radši přistoupila a zdánlivě je všechno v pořádku. Jenže čím dál víc mi začíná docházet, že je s ním něco špatně, kámoška mi řekla, že jí připadá jako psychopat. Když jsme ve společnosti, je milý, zábavný. Často bývá takový i doma, ale je nevyzpytatelný. Najednou mu něco přeletí přes nos a vyvádí kvůli kdejaké prkotině. Třeba že jsem hned po jídle nenadala nádobí do myčky. Dokáže kvůli tomu držet třeba hodinovou přednášku.
Taky nesnese, abych šla někam sama bez něj. Takže zajít si po práci s kamarádkama na kafe je pro mne utopie. Ony to vůbec nechápou, přitom dvě jsou už vdané. Prý doma jen oznámí, že přijdou později a jdou, kam chtějí. Já si prosadila jednou, že půjdu na dámskou jízdu, když se konala oslava narozenin jedné z naší party. A už bych to neudělala, protože mi tam telefonoval každou půlhodinu, až jsem si vypnula telefon, protože mi bylo trapně. A on tam pro mne přijel, prý abych se pozdě večer nevracela sama.
U nás je všechno v pohodě, když dělám všechno přesně podle jeho představ, nejlépe, když mu čtu i myšlenky. Jakmile se v něčem odchýlím, je nepříjemný, rozladěný, obviňuje mě ze všeho možného. Pak se vždycky uklidní a ujišťuje mne, jak mě má rád a neumí si život beze mne představit.
No, vlastně když to takhle všechno píšu, tak mi to samotné dochází, že je to celé asi špatně. Ale zas si říkám, že jiný chlap třeba zase chlastá, další je líný nemakačenko nebo hulvát. Ten můj je ve své podstatě celkem hodný, slušně vydělává a koupí mi, co chci, v tomhle ohledu na mně opravdu nešetří. Jen si občas říkám, jestli za ty dárky neplatím příliš vysokou cenu. To vždycky ve chvílích, kdy ho to rapne. A to bývá tak dvakrát, třikrát do měsíce. Zbytek času je fajn.
Jaký je váš názor? Je to, jak se chová, jen jeho povahový rys, nebo se skutečně jedná o nějaké psychopatické sklony a měla bych se od něj snažit odpoutat?
10.6.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je to psychický teror, nebo jsem jen přecitlivělá?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Monik: Někoho vybičuje až když chlap vztáhne ruku na děti, to je asi individuální. Ale proč rovnou porodit děti do prostředí, kde je čeká týrání, že.
A co chceš slyšet? Že to není tak hrozné, že jedna facka není bití a že tě vyslýchá a omezuje jen proto, že se o tebe bojí? Ale no tak... Vždyť sama píšeš, že to vidíš. Nechlastá a pracuje - to jsou jako dostatečné hodnoty pro pevný trvalý vztah? Takových chlapů jsou na světě tisíce, to není důvod, proč mu tolerovat, že tě omezuje a izoluje od kamarádek. Jestli je to povahový rys nebo je psychopat je úplně jedno, zdrhej tak jako tak.
Lissie:
Kaliban: jo, ze mě se ten ex taky snažil udělat lepšího člověka..haha..dneska bych ho roznesla na kopytech, šmejda!!!
Kaliban: Pamatuju se jak jsme se pomalu nemohla stykat ani s rodinou. Jednou necekane prijel bratranec a jen se zastavil na pet minut, ze jel za kamaradem tady ve vesnici, tak me chtel jen pozdravit.
Takovou scenu jsem nezazila. Ten vyvadel, to bylo hrozny.
Pak zas ena dovoleny na pumpe. Braka jsem benzin a jak jsem sla platit, ohla jsme s ek nemu do auta, ze mu dam pusu. O dva stojany dal sedel v aute chlap a cetl si noviny. Okamzite scena, ze vystrkuju zadek na toho chlapa (a to jsme mela cerny kalhoty, protoze v tu dobu uz sukne pro mne byly tabu) tak ze pry je mim videt obrys kalhotek
A v tu chvili jsme si dovolila ho zeptat:" hele ty si teda docela zarlivej co?" No a to jsme nemela delat. To co nasledovalo bylo sileny. Scena, pak s emnou nemluvil celou dovolenou a delal mi naschvaly. A ja pipka za nim celou dovolenou dolezala a trapila se. A asi stokrat se mu omluvila
Nebo kdyz jsme se hadali kolikrat (ted uz vim ze ne moji vinou) a prijeli jsme k mame na navstevu (ted uz vim, ze ty hadky hecoval schvalne a vzdycky to vyhrotil, ze me dostal skoro do stavu polosilenstvi) a prede dverma mi povida:"tak a ted se budeme tvaruit normalne" a u mamy me trenba chytil na gauci za ruku a furt se usmival a kdyz jsem ucukla a byla jsem odmerena, tak mi jeste mama vynadala jak jsem na nej protivna. Ten pocit bezmoci a pocit, ze je proti me cely svet se neda popsat.
To samy s tema hadkama mi delal kdyz jsme treba jeli k jeho babicce. A pak mi pred domem rekl, ze me takhle ubrecenou preci nemuze vzit k babicce, co by si babicka pomyslela a nechal me sedet v aute a sel nahoru sam.
Monik: Vždycky přemýšlím, co od toho čeká. Podezřívám ho, že v koutku duše doufá, že jsem dopadla nějak blbě a on dospěje k zadostiučinění, že bych tak nedopadla, kdybych byla "hodná holka"? No to má smůlu.
psychopat, zdrhej, mám osobní zkušenost tříletou s podobným magorem!! dal mi pokoj až když potkal mého nyný již devět let manžela...
Kaliban: No ja se bohuzel vratila na sve puvodni bydliste, kde jeste tak rok dva budeme, takze vi kde me najit. Je to uz 17 let a od te doby tady byl asi 4x. Vzdycky hazi kaminky na okno v kuchyni. Nikdo jiny nez on to nedela a jak slysim kaminky na okno, tak se mi uplne udela blbe.
A ja nejsem schopna ho poslat natvrdo do prdele ani s tou povahou a pristupem co mam ted (asi i kvuli tomu, ze nevim co od nej cekat, jeste kdyz mam deti). Jako by byl clovek paralyzovany. Tak s nim vetsinou jen tak mezi dverma prohodim par slov a to je vsechno. vetsinou to byva tak pet minut, ale dobry pocit z toho nemam.
Naposledy tady byl loni, to byl zrovna muj na rybach. No nic moc pocit teda. To jsem ho nepustila ani za vrata a rekla mu ze nemam cas.
A to uz ma rodinu-dve deti.
Pres facebook to taky zkousel
Monik: Jo, i mně se pokouší čas od času kontaktovat - a to je to už třináct let. U nás to bylo ozvláštněno tím, že byt byl můj. Takže vždycky hrdě odešel, že teda končíme, když ho nechci, načež se mi dva dny na to do toho bytu dobýval zpátky. Poté, co jsem požádala kamaráda, aby u mne byl a ten mu vysvětlil, že opravdu konec a vyměnil zámky, tak volal mým rodičům, že u mne má nějaké svršky a má strach, aby o ně nepřišel. Tak jsem mu je poslala poštou. A přestěhovala se a on nezná adresu, vyměnila číslo mobilu a zametla stopy. Asi dva roky po rozchodu, kdy já byla odstěhovaná, jsem potkala v supermarketu sousedku a ta mi říkala, že mne v tom baráku hledal. Teď to zkouší přes facebook a sociální sítě. Natvrdo blokuju. Po třinácti letech to nechápu.
ještě takhle
znáš jeho rodinu? jak se chová jeho otec?
znáš jeho minulou známost? co ti o ni řekl?
má kamarády?co o něm říkají?
Tak jak to tady pročítám, tak z toho jednoznačně vyplývá, UTEČ! Máš právo na spokojený život a to s ním mít nebudeš. Neomlouvej ho a zachraň se. Požádej o pomoc rodinu, přátelé a utíkej a to co nejdřív. Uvidíš, jak se ti uleví. Co na něm máš ráda, že je to despotický zmetek, který ti ubližuje? Jsi mladá, máš život před sebou a máš tady na tom světě jen jeden pokus, tak si ho nenech pokazit blbem. Žádný prožitý den se nám už nevrátí, žádný nemůžeme žít jen na zkoušku, tak proč ho obětovat někomu, kdo si to nezaslouží?
Nedej na jeho sliby, jsou to jen kecy nemocného člověka. Jeho problém není tvůj problém, tak ho neřeš. Nechtěj spasit svět, chtěj ŽÍT!
Milá Dorko, přijde mi, že se přítel drží trochu zpátky, ale jakmile si ho jednou vezmete za manžela a budete společně stárnout, všechno se jen zhorší. Já bych šla raději od něho pryč. Nelíbí se mi to a takové výslechy..a že nemůžu zajít po práci na kafe, nebo s kámoškama někam na mejdan?? no to bych opravdu nesnesla!! nejsem už zrovna pařící typ - bejvávalo, už jsem líná chodit po barech, ale když mě to zrovna chtne, tak mi to můj chlap tedy rozhodně nezakazuje. to by si mohl zkusit jednou a udělala bych mu hodinovou přednášku já!
DORKO,na nic nečekeja odejdi,dokud je časdomácí násilí víme všichni jak muže končit..život s takovýcm človkěm je o ničem,jistě takhle žít nechceš a jak říkám-pro nikoho takového jsme se přece nenarodily...život je moc krátký,než si ho nechat kazit takovým člověkěm,rychle odejdi,ale neřeš to sním
Jo, tak on Tě nebije, jen Ti jednou dal facku? Ale to se vlastně nepočítá, protože jsi ho rozčílala - že jsi výslech nazavala výslechem. Takže za tu facku vlastně můžeš Ty a ne on a když se budeš chovat tak, jak si představuje on, tak už se to nikdy nestane...
Dorko, já tedy nevím, jestli on je tyran (i když podle Tvého článku si myslím, že ano), ale Ty se rozhodě jako týraná žena chováš, přímo čítankově. Nechtěla by jsi mít vztah, kde by jsi se mohla chovat svobodně a ne podle něj, aby neměl výstupy, popř. něco horšího? Ano, hodně mužů má velké zápory, alkoholici, gembleři, atd., ale myslím, že Tvůj přítel o moc menší zlo nebude. A věř mi, že na světě je spousta mužů, kteří tyto zásadní "charkterové" vady nemají. Proč zůstávat s někým, s kým Ti není dobře? Protože s někým Ti může být ještě hůř? Promiň, ale to mi přijde stejný nesmysl jako neléčit si cukrovku, protože někdo má rakovinu...
Plus taky se zamysli nad dětmi, myslíš, že ony se od malička budou chovat přesně podle jeho neskutečně přehnaných nároků? Také na tom budeš na mateřské pod jeho kuratelou ještě hůř než jsi teď, úplně odřízlá od světa (ale to už jsi, pouhou docházku do práce, přesně časově odměřenou s pravidelnou hodinovou kontrolou fakt nepočítám) a plně na něm závislá. Budeš nešťastná Ty, i Tvé děti, plus ještě celá rodina a přátelé, když uvidí v čem žiješ.
Zastav to, dokud je čas. A to tak, že s ním přerušíš totálně kontakty. A dávej si naj pozor, skutečně by mohl být i nebezpečný. Ale myslím, že ve skrytu duše to všechno víš, jinak by jsi se tu neptala. Myslíš, že je normální pochyovat takhle o normálním partnerovi? Ne, ani by Tě to nenapadlo. Ty ten důvod máš a pořádný.
Verera: Matka, ktera neni schopna ochranit sama sebe, neni schopna ochranit svoje deti.
bizuna: Proboha, jen ne děti. Co z nich může s takovým otcem vyrůst? Buď převezmou chování otce k matce (pokud to na nich nebude on taky uplatňovat) a pak bude Dorka ta poslední onuce, do které si každý kopne a děti nedokážou najít rozumný vztah v dospělosti , nebo jim tatínek bude systematicky srážet sebevědomí už od malička.
To holky řeší tak, že v 16 otěhotní, aby se dostaly z domu,kluk se chytne party, aby měl někoho, kdo ho bere vážně a bude se chtít prosadit za každou cenu, kdo ví čím.
Může to dopadnout i líp, ale šťastné dětství to nebude, ať se matka snaží sebevíc. Když už je ochotná nějaká žena trpět tohle, tak by aspoň kvůli dětem měla udělat radikální krok, zatím je na to ještě čas.