Přivolávačka katastrof. Kam koukne, tam se něco stane.
.jpg)
„Prosím tebe, nedívej se z toho okna, nebo ještě někoho zabiješ!“ šokoval mne manžel mé kamarádky, když se touto větou obrátil ke své ženě, která právě vykoukla z okna, aby zkontrolovala děti na hřišti.
Udělala jsem na Radku obličej, jaký obyčejně kamarádky dělají, když vás chtějí podpořit. Znáte ten všeříkající pohled typu: “Nic si z toho nedělej, já úplně chápu, že ten tvůj má dneska duševní menstruaci!“ Jenže ona se začala smát a vysvětlila mi, že má Pavel vlastně pravdu, když nechce, aby se dívala jakýmikoli otvory z bytu ven, byť by šlo jen o kukátko na dveřích. A také už vím, proč ho vždycky lehce zamrazí, když na něj manželka zapiští: “Pavléé!!“ Příběh je pravdivý, sice nijak zvlášť veselý, ale třeba si v něm tu kapku černého humoru přesto najdete. Legrace přece musí být, i kdyby…
Její vyprávění má počátek v prosinci minulého roku, těsně před Vánocemi. Radka tehdy pozdě večer věšela prádlo na balkoně, když se tu najednou strhl venku frmol. Podívala se tedy z balkonu dolů a uviděla na zemi pod sebou ležící tělo jedné sousedky, mladé dívky, která už nechtěla žít dál…. “Pavléé!!“
Po svátcích, když šla opět navečer na balkon, si všimla, jak se v protějším domě „plíží“ po schodech několik pater zakuklenci z jednotky rychlého nasazení, kteří následně vtrhli svým „drsným“ způsobem do jednoho z bytů…“Pavléé!!“
„Panebože, už je to tu zase,“ pomyslel si Pavel, když uslyšel obvyklý bojový pokřik své ženy, která šla do ložnice přebalit jejich malou dcerku. Přebalování je zcela rutinní záležitost, a tak Radka mimoděk pohlédla z okna, když se zrovna na chodníku skácel muž středního věku. Nelenila, a zatímco Pavel převzal péči o dceru, utíkala hlava nehlava ven a začala neznámého oživovat. Srdeční masáž, dýchání z úst do úst... Jindy zase běžela na pomoc staré ženě, kterou zahlédla (jak jinak než z okna), když velmi ošklivě upadla před domem.
Dokonce už jí nestačí být svědkem různých drobných či větších lidských katastrof při pohledu z okna. Teď může jít třeba jen nakoupit a to by nebyla ona, kdyby si hned neprocvičila poskytování první pomoci na dívce, kterou našla bezvládnou ležet před nákupním centrem. A když nikoho nezachraňuje, tak se musí cestou na očkování alespoň nachomýtnout k nějaké působivé policejní akci, jako je třeba zakončení honičky v autech a následné zatčení pronásledovaného zloducha.
Když jsem všechno vyslechla, snažila jsem zachovat dekorum, jako že to na mne vlastně vůbec nijak moc nezapůsobilo. Prohodila jsem něco ve smyslu, že Radka musí být fakt u všeho, a kdyby víc dělala něco užitečného a nekoukala pořád z okna, tak by se jí to nestávalo. Chtěla jsem to všechno trochu odlehčit, ve skutečnosti však o tom hodně přemýšlím. Může tolik někdo přitahovat cizí smůlu? Asi ano. Možná se to stává nám všem, možná si to jen neuvědomujeme a možná jsme přespříliš otupělí a málo vnímaví vůči okolí.
Radce patří všechna čest za to, že když vidí, že někdo potřebuje její pomoc, nikdy nezaváhá. Možná, že tohle její období zase přejde. Do té doby si Pavel bude přát, aby na něj z balkónu či od okna nevolala: “Pavléé!!“ A já si zase budu vroucně přát, aby se náhodou nepodívala z okna, když kolem půjdu právě já…
17.8.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 17 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,4/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přivolávačka katastrof. Kam koukne, tam se něco stane.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
kubikm: gintonic :D
.jpg)
Tak koukám, že tady jo - tady to chápeme.... možná by to měl někdo vysvětlit jejímu muži, aby neměl zbytečné obavy. Má přece doma Anděla
Může tolik někdo přitahovat cizí smůlu?
Proč každého hned napadne, že ona ty události přivolává svým pohledem ?
Proč nikdo nechápe, že je to přesně obráceně - že ona je ta , která má být nablízku, když se někomu něco špatného děje a pomoct mu, že má schopnost podívat se z okna v tu správnou chvíli ? Že je to její úkol tady a proto to tak je ?
Stanik: 
už jsem se tě dlouho chtěla zeptat...co to piješ? na tom nicku, mojito?
mně se tedy stává, že mě napadne naprostá nemožnost...někdy třeba bezvýznamná hloupost...a ono to potom tak je
příklad - říkám si, co asi dělá např Jarka, už jsem o ni 10 let neslyšela...za chvíli telefon...Jarka
a říká, už jsem o tobě 10 let neslyšela, jak žiješ?
Draco: 
Souhlasím s názory níže. Radka vůbec není přivolávačkou katastrof, pro většinu těch lidí z článku je naopak andělem strážným. Chápu, že je to asi šílené, tolik zážitků najednou, ale přeji jí ať se jí v záchranách daří a hodně sil do budoucna, musí to být psychicky vyčerpávající 
Bellana: ted to docitam, myslim si presne to same co ty, Taky kamaradku nevidim jako privolavacku katastrof, ale jako nekoho s dobrou intuici...
to neni o pritahovani cizi smuly mila Dagmar. Nahody neexistuji, co se ma stat se stane. Kamaradka byla evidentne predurcena, aby pomahala.
Na intuici dam hodne, nbektere veci vim driv nez nastanou a s predchozimi zkusenostmi to nema co delat. Vetsina lidi nevyuziva tento svuj potencial a je to skoda.
"Předvídavost" je záležitost obestřená tajemstvím. Měla jsem kdysi těžký otřes mozku, ze kterého jsem se dostala (doufám) bez následků. Ale asi ještě dva roky potom jsem měla pořád takové "předtuchy". Možná to byla zjitřená fantazie po prožitém traumatu, nebo jen logická úvaha, co by se mohlo stát. Např. jsem jela pomalu po silně zledovatělé silnici, a předjíždělo mě auto plné mládeže. Mávali na mě a ukazovali neslušná gesta. Vyslovila jsem nahlas, co mě zrovna napadlo : "Jen abysme vás za zatáčkou nelovili z pangejtu". No, a ono jo. Za první zatáčkou...a byli tam.
Tohle se mi stávalo úplně pravideně, že už jsem se bála na něco podobného jen pomyslet.
Naštěstí to asi po dvou letech odeznělo samo. Možná se mi konečně vrátila sebejistota, a přestala jsem přemýšlet nad tím, co by kdyby...
Radka je jen velmi empatická a akční osoba. Kolik je takových, co vidí třeba upadnuvšího člověka, a čeká, že záchranku zavolá "někdo jiný" ? O první pomoc se taky spousta lidí nepokusí. Né, že by třeba nechtěli, ale mají strach, aby ještě víc neublížili.
Radce .
Nemají před domem nějaký hodně děravý nebo kluzký chodník?
.JPG){kind=avatar}
Působí to na mě jinak - kamarádka má šestý smysl, který ji nutí podívat se z okna, když někdo potřebuje její pomoc.
určitě to bylo neúmyslné přivolávání katastrof, ale vzpomněla jsem si na starší film Dotek medúzy, a tam šlo o schopnost, kterou pak její majitel zneužíval. Toto je častým námětem, záhady mozku jsou vždycky napínavé.
.jpg)
Radka je , ale chudák.
Nejsem privolavacka - obvykle pokud na nejakou katastrofu myslim tak se nestane a stane se neco co me ani ve snu nenapadlo. Kámoska ta to má opacne, jakmile ji napadne ze tohle by se mohlo stat tak se to zarucene stane, jako kdyby si to privolala - treba parkovala pred domem 5 roku se stejnou Oktavkou a nic, pak jednoho dne ji napadlo ze je snad jediná z vchodu, komu auto jeste nevykradli a do tydne byla Oktavka v cudu celá.
