Cesta v MHD za trest a s žaludkem až v krku
.jpg)
Zase další ráno v metru. Už tolikrát jsem se zapřísahala, že nebudu sledovat lidi kolem sebe, protože po ránu dělají někteří fakt divné věci. Jenže ono to někdy nejde. Právě metro mi přijde na tyhle situace specifické.
Brzké ranní vstávání nedělá většině lidí až na výjimky dobře. A tak si cestou do zaměstnání podle mě užívají něco jako „dojezd“. Jako by polovina z nich nevnímala, že jsou v nacpaném metru, mezi dalšími cestujícími.
Znáte ten pocit, když vidíte někoho dělat něco intimního na veřejnosti, přijde vám to nechutné, ale právě proto nemůžete odtrhnout oči a fascinovaně zíráte? Tak právě to mám na mysli. Začnu těmi nejmírnějšími projevy. Žasnu, když vidím krásnou nalíčenou blondýnku, jak na celé kolo zívá a ukazuje zaplombované sedmičky celému vagónu, jako by byla bezruká.
Fascinovaně sleduji i ty, kteří si střídavě strkají malíčky do uší a snaží se rychlými pohyby „odšpuntovat“ to, co si nevyčistili v koupelně. Takové „čištění“ mezizubních prostor nehty je také velmi povznášející pohled. Také je zvláštní chtít před diváky zjistit, zda jste si dobře vyčistili zuby. Vypozorovala jsem, že se to dělá následovně: dlaní si zakryjete najednou nos i ústa, dýchnete a rychle se nadechnete. Nerada bych vás odradila ještě před dočtením článku, a tak plejádu hygienických lahůdek ukončím bez zmiňování o dloubání ve všech možných tělesných dutinách. Jen jeden případ si nemohu odpustit. Je čerstvý z dnešního rána a vlastně mne inspiroval k napsání článku.
Přisedla jsem vedle asi padesátiletého pána, který si spokojeně četl. Na další zastávce přistoupil vysoký mladý muž s koženou diplomatkou v hezkém obleku a dlouhém černém plášti. Na první pohled fešák. Najednou „fešák“ odkudsi vylovil manikúrní nůžky a začal si stříhat nehty. Když byl hotov se stříháním, doslova si „onípal“ kůžičky a nakonec si dočistil drobné nedostatky pod již zastřiženými nehty. Vše pečlivě skladoval na diplomatce, kterou měl za tím účelem položenou na kolenou.
Jeho počínání bylo tak fascinující, že padesátník vedle mne přestal číst. Když vystupoval, postavil se proti fešákovi a povídá: „Pane, vy jste ale nechuťák!!“ „No a co!“ odpověděl oslovený, smetl své nehty z diplomatky na podlahu a spokojeně vystoupil. Bůh ví, co si bude „nípat“ a čistit na veřejnosti zítra...
Dnes ráno jsem si přísahala, že do metra budu nosit tlustou zajímavou knihu, od které neodtrhnu oči a budu jen a jen číst.
Jak jste na tom vy? Pozorujete lidi kolem sebe? Setkali jste se s něčím podobným nebo snad ještě horším? Proč myslíte, že lidé po ránu zapomínají, že už nejsou doma v koupelně, a takhle se projevují?
5.11.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 27 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Cesta v MHD za trest a s žaludkem až v krku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Celkem nic zvláštního jsem v MHD nezažila, třebaže jí jezdím denně. Lidí si nevšímám, myslím si na své věci, je to jen kulisa. Pokud však někdo výrazně páchne, probere mě to a snažím se dostat z dosahu smradu.
Ve vlaku jsem jednou zažila exhibicionistu a také pána, co si vybíral z nosu holuby a konzumoval je s hlasitým pomlaskáváním. Kdyby nemlaskal, asi bych si nevšimla, třebaže seděl proti mně.
MHD jezdím každý den a kromě zívání s otevřenou pusou jsem nic v článku zmíněného nezahlédla. ovšem já si většinou čtu nebo kecám s kamarádkou z práce. Co je ale opravdu hnus, tak to jsou smradlaví chlapi, ať už smrdí cigaretama nebo špínou nebo čím to, někdy je to tak děsné, že vstanu a jdu na druhý konec tramvaje, pokud je to možné. Zajímavé je, že ženské takhle nesmrdí.
.jpg)
Na lidi co provádí hygienu v MHD se dívat nemusím, čert to vem, aspoň že je to nějaká hygiena. ale před čím utéct nejde je nemytost, a smrad
.
Nevím, od MHD očekávám přepravu a nic jiného. Je jasné, že když je tam namačkána spousta lidí, nebude to nic extra. Mám knížku a co dělají ostatní mě nezajímá, pokud si oni nevšímají mě. Nechápu, co s tím všichni tak nadělají, asi aby si měli na co stěžovat.
Takže na rozdíl od autorky jsem nezaznamanala cestou do práce vcelku nic nepatřičného , ale přečetla jsem spoustu zajímavých knih.
.jpg)
jezdím MHD málo ale když se spletu a musím tak největší "vražda "je v létě kdy smrdí lidi potem...to nedávám
MHD jsem nejela už pěkně dlouho,ale jednou si ke mě přisedl značně nažmolený chlápek a neustále měl tendenci pokládat si hlavu na moje rameno.Byl postavou asi jako Bolek Polívka,takže nakonec se mu povedlo to,že "zalomil"na druhou stranu a celý se poskládal do uličky mezi sedadla
.
Ale také se mi stala při cestě autobusem do práce hodně smutná věc.Během jízdy dostal jeden starší pán (pravděpodobně) infarkt a bohužel zemřel.
Do práce jdu jen asi 30 m přes chodbu,takže cestou nestihnu nic zajímavého a nepotkám taky nikoho...Kdysi jsem jezdila do práce busem a nejhůř bylo odpoledne,když jezdili vojáci z kasáren do města.Takový smrad kouře,nemytosti a jak to slušně nazvat - semene,to bylo děsný!!Stávala jsem u dveří ,aby aspoň na zastávce na mě dýchl čerstvý vzduch...A k tomu slyšet jejich drzé řeči.Jinak,když jsem např. v Praze,tak ráda jedu MHD a kochám se výhledem z okna,v metru zase "obdivuju" oblečení cestujících.Hnusí se mi držet se za opatlaná držadla,ale co se dá dělat.Zažila jsem kdysi,když se pozdější známý herec Ondra Pavelka poblil v autobusu a byl vyhozen na nejbližší zastávce,ovšem všichni jsme v tom smradu museli jet dál....
já MHD jezdím málo,ale v dávných dobách když jsem s nimi jezdil občas do práce,takmse i občas člověk zasmál,tatínek tak asi se čtyřletým klukem si sedl a kluka držl vedle sebe,kluk několikrát říkal tatínku pusť mě sednout,on stůj a neotravuj a kluk,tatínku jestli mě nepustíš sednout,tak řeknu mamince že čůráš do umývadla,každej kdo to slyšel tak se mohl ukuckat smíchy,nebo ochmelenej pán si upšouknul a vedle stála taková skoro nóbl dáma ,všichni koukli na něj a on k té dámě,madam nic si z toho nedělejte,mě se to taky občas stane,všichni věděli jak to bylo jen ona paní asi ne,zrudla a ani nebyla schopná slova a na první zastávce vystoupila,taky jsme nebyli žádní svatouškové,na ranní jsme jezdili okolo páté kloubovým Ikarusem a zadní části jsme říkali kuřák,tak jsme si tam skoro vždy zapálili,jeli jsme skoro půl hodiny ale nikdo neprotestoval stejně jsme jeli všichni do různých fabrik
.JPG)
Onehdá po ránu mi bylo hodně šoufl - a sedl si vedle mě chlap, co nutně musel vylézt z toho nejhorší nejzačouzenějšího pajzlu, co v okolí byl. Smrděl cigárama ukrutně - byl opravdu vyuzený i s hadrama a navíc ten ochmelkový odér, co se z něj linul. Měla jsem co dělat, abych udržela obsah žaludku uvnitř...
Jinak nic moc zvláštního mě nepotkalo.
Narazila jsem i na pár extra slušných a ochotných lidí. Když jsem jezdila s kočárem, tak mě třeba překvapil pubertální výrostek, co se mi nabídnul s pomocí, jindy jsme jeli - bez kočáru - z nákupu, mladý usnul a jedna paní mi pomohla vyložit tašky.
.gif)
mě spíš v MHD vadívali ty různé smradovůně... anejvíc chlap když típnul cigáro a pak si stoupl vedle mě....fůůůůj......
Světlonoska: ta reklama je všude ...i na jiných magazínech.....ahóóój
celý život jsem do práce jezdila MHD a setkala jsem se maximálně tak s tím zíváním a že bych nějak sledovala lidi kolem to si nemyslím pokud jsem se dostala sednout tak jsem se koukala z okna a nebo zavřela oči a přemýšlela si nad svýma věcma.....
matysek:bereš mi slova z úst,v MHD co člověk to originál.
Světlonoska: to musíš psát všude ??
jsi už 3x psala že jdeš pryč,tak běž...
Když sem jezdila do práce autobusem, pohodlně jsem se usadila a zavřela oči, nebo jsem se potichu bavila s kolegyní,která na další zastávce nastoupila a přisedla si ke mně. Co dělají lidi v autobuse, je mně jedno, pokud mně bezprostředně nedýchají do obličeje, nebo mně nekašlou a nekýchají za krk.
