Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Pracovní kolektiv preferuji malý a mužský. Většinou jsem měla to štěstí.

PEGG: 14:11......super názor , naprostý souhlas.........

Nika1: a já takový kolektiv skoro 6 let řídila.......možná i proto jsem jaká jsem .....

a je fakt, že na večírcích se můžou o moji přízeň strhat což je docela příjemné :))

já pracuji v mužském kolektivu.jsou to všechno šovinisti, neuznávající ženy a jejich názory..co už jsem se kvůli tomu navztekala, natrápila, dělala dusno, zkoušela to po dobrém, po zlém..ale nic platné, prostě můj názor je až na posledním místě, jako bych mluvila do dubu.nakonec mi došlo, že pokud chci dělat v oboru, s mou velice úzkou specializací (petroložka) se musím spokojit s tím, co mám , a nezbude mi nic jiného, než si vážit práce, podprůměrného výdělku (aspoň nějaký mám, když náš okres patří k jedněm s nejvíce nezaměstnanými v republice) a prostě držet hubu a krok.je s chlapama občas sranda, ale hodně mi dávají sežrat to, že jsem jen ženská..mojí bývalé kolegyni to taky vadilo, ale nenadělala nic. ovšem aspoň to nejsou podrazáci a intrikáni, jak to občas umí ženy. :-)

Nika1 - 13.11.2012 13:05 neboj, bude dobře. Jen si myslím, jestli by sis neměla chvíli odpočinou na pracáku, možná to je hnusný názor, ale když vidím ty bandy vyžírků, tak proč ne. Budeš mít slušnou podporu. Nejhorší je jít honem někam, mít daleko menší plat a žádnou jistotu, že tam zůstaneš, že tě ve zkušební době nepustí. Pak na tom pracáku zůstaneš stejně a za daleko menší peníz.
Bohužel u nás se to taky mele, situace je vážná, dopadla na nás krize, bude se propouštět. Jen spoléhám na to, že jsem na tuhle práci jediná, tak snad si mě tady ještě chvíli nechají.

Protože jsem pracovala celý život na nějakém úřadě, tak většina kolegů byla ženského pohlaví. Muži se vyskytli pouze ojediněle. Většinou jsem měla na kolegyně štěstí, teď mám tedy jednu, která je mrcha podrazácká a vlezdoprdelka, neustále vysedává u šéfové a má s ní tudíž "nadstandardní" vztahy, ale nejvíc podrazáckých kolegů bylo z řad těch nemnoha chlapů. Možná to bylo tím, že na úřadě se normální mužští asi moc vyskytovat nemohou, ale měla jsem jednoho, který neustále chodil k šéfové a hlásil:"Tak jsem napsal ten dopis (zvolal tam a tam, vyřídil to a to)" Až za poměrně dlouho mě napadlo, že není tak blbej, a vlezlej, ale že prostě ukazuje, jak je pracovitej a nepostradatelnej. Jiný kolega je hrozný dolézač a donašeč, a to je proti mně mladej kluk, je mu něco přes třicet. Je mi tak odpornej, že se na něho nemůžu ani podívat. Pak tu byla taky jedna kolegyně - rozštvávačka, co si kolem sebe udělala kroužek pochlebovačů a "bojovalaů proti ostatním, kteří do jejího kroužku nepatřili. Nakonec byla odejita a situace se vrátila do normálu. Většina mých kolegů a kolegyň jsou normální, docela příjemní a vstřícní lidé, chválabohu, ale stejně jsem ráda, že mám kancelář sama pro sebe.

Tak mě právě po 5ti letech donášení vyštípala kolegyně, možná má už za mě náhradu. Přišla jsem o nadstandardní plat a bonusy, ale zbavila se i bossingu s mobingem. Kolegové se mě zastali i na HR, ale nic nepomohlo. Mám naštěstí slušný bonus, ale i tak asi budu muset s platem dolů. Po x-letech začínám obcházet agentury. Poučení: 1) šéf má vždycky pravdu a může se chovat jakkoliv, 2) lézt do zadku je povinností, 2) kolegové nikdy nejsou kamarádi. Na jednu stranu úleva, na druhou mám noční můry, že neumím fluently english. Nejhorší šéfová je hysterická, neobjektivní, zaujatá, klimakterická, zamindrákovaná baba. A nejhorší kolektiv je banda pipin.

já měla dvě dlouhodobé a pár krátkodobých zaměstnání a kolektivy smíšené a všude je něco ale jinak vzpomínám moc ráda, vcelku dobrý.....až na to poslední u japonců....hnus....to nepřeji ani největšímu nepříteli, ale pro mě dobrá zkušenost do života navíc......

Já mám výhodu - lidi vnímám jako lidi - každý člověk je pro mě v první řadě kolega člověk.

Ale celkem jsem se pobavila tím, že se při škatulkování druhu pracovních kolektivů na ženské, mužské a smíšené poukazuje na to, že některé (ženské) mají za hlavní nevýhodu škatulkování . Lidi jsou prostě lidi, no - někteří jsou příjemní, někteří méně.... takže jsou vlastně všechny kolektivy smíšené

Tak já mám v životě veliké štěstí na kolektivy. Pravda, vystřídala jsem jenom dva, ale po škole jsem nastoupila do továrny, kde bylo cca 200 lidí a z toho asi 10 žen. V knaclu jsem byla se samýma ženskýma o generaci starší, ale tak úžasné ženské aby pohledal. Do dnes jim vděčím za jejich ochotu, trápit se mladým teletem No a teď jsem ve firmě, kde je 60lidí z toho 3 ženské a já mám kancl sama pro sebe, jen občas tady hostuje kolegyně důchodkyně a nemůžu si stěžovat. Teda je fakt, že tady máme pána drbnu, jak člověk potřebuje rozšířit nějakou informaci, tak stačí to povědět jemu Ale zase víme, že si před ním musí dávat člověk pozor na hubu.

když některé ženské, si pro lepší místo kazí vztahy na pracovišti tím, že si pouští kolegáčky pod sukni. Pak se nestačí divit jak ony tak oni, že musí piřtakávat, aby sladké ( často již veřejné ) tajemství nebylo vyzrazeno.

Linda - 13.11.2012 7:15 rozhodně nic nepředělávej a hoď to sem, přece to je různém úhlu pohledu a ne papouškovat to samé

Vystřídala jsem už dost pracovišť, teď jsem OSVČ a to mi nakonec vyhovuje nejvíc.
Vždycky byl daleko lepší smíšený kolektiv než čistě ženský (v čistě mužském jsem nepracovala
ale že by chlapi nedrbali, to tedy vůbec není pravda

S muži se mi dělalo vždy moc dobřeo ženách víme své...