Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Odpadky,když mám sebou inesu někdy až na zahradu ,popelnici klidně míjím

spomenula som si, ako som na Novy rok vencila psa a vynasala smeti, lenze s igelitkou som vyhodila aj kluce od bytu. Smola bola, ze chvilu predomnou boli kontajnery vysypane, takze kluce boli az na samom dne a moje ruky boli prilis kratke... po trave som hladala nejaku tyc alebo konar, ktorym by som kluce vytiahla, stale som nazerala do kontajnera a chvilami na cely panelak, ci ma niekto vidi, ako mi trci zadok z kontajneru. Odist som sa bala, ze mi kluce zasypu dalsimi odpadkami. Uz som bola zmierena s osudom, ze tam budem musiet vliezt cela, ked na to pridem, akym sposobom.... nastastie mi sused pomohol, mal dva metre vysky a na dno kontajneru lahko dosiahol

Před mnoha léty, když bylo neteřinkám teprve 3 a 2 roky a švagr byl s nimi doma na ''otcovské mateřské'' - šel vynášet nočníček s hnědou nadílkou na WC, kde ale seděla starší dcerka - tudíž se s ním vracel,aby natáhl té mladší kalhotky - když právě někdo začal vytrvale zvonit. On nočník někam odložil a šel otevřít listonošce, pak očistil tu starší a obě dcerky uložil k odpolednímu spánku, načež se posadil celý vyčerpaný k TV, kde právě dávali fotbal a už na nočník zapomněl.
Má sestra po příchodu z práce v odpoledních hodinách při vybalování nákupu byla velmi překvapena, co dělá nočník v lednici - musím podotknout, že švagr šokované manželce ohřál oběd, uvařil kafíčko a pak celou lednici vyklidil a vymyl octem /naštěstí tvrdé bobečky příliš nepáchnou - s průjmem by to bylo horší/.

Co se týče odpadků, tak ty bych určitě nikdy nenesla dál než do popelnice v průjezdu našeho domu...

Milda3:

někdy na podzim v 90 roce jsme v Desné přistavovali sklárnu a bydleli hned naproti v takovým baráčku co měli jako ubytovnu,dělali jsme skoro do večera beton na hurdiskách a celý den mrholilo a bylo sychravo,večer šel kamarád dolů do Desné do restaurace a já mu slíbil že pro něj po desáté přijedu,bylo to asi dva km ,na pokoji nebylo nejteplejc tak jsem tam byl ve spodkách a takovým spodkovým triku s dlouhejma rukávama a když se blížila ta desátá hodina jsem si řekl proč bych se oblíkal,před barákem sednu do auta u hospody ho naložím a jedem zpátky,tak jsem odjel jenom v těch spodkách,no čekal jsem u restaurace asi půl hodiny než přišel,na poloviční cestě zpátky byla taky hospoda a před ní na schodech ženská co ji znal ,chtěl u ní zastavit tak s ní chvíli kecal byla trochu víc nalitá a jestli bych ji nedovezl domů do Souše,je to pár kilometrů tak jsem ji vzal,když jsme tam přijeli tak nás zvala na kafe,já nechtěl že jsem ve spodkách a ona že jí to nevadí a manžel že je pryč,tak jsem šel taky,sedíme u kafe když slyšíme někoho jít po schodech a do obýváku vešel její manžel,kouknul na mě,kolega byl v kuchyni a začal na ni křičet že už ji řekl minule že je to naposled a ani jsem mu nestačil vysvětlit jak to je tak odešel pryč,nevěděl jsem s čím se vrátí tak jsem radši koukal zmizet kolega tam zůstal a do práce přišel až někdy v poledne,jak to dopadlo s nimi to nevím

Můj mozek si taky čas od času bere dovolenou. Takový koš, vynesený ze samoobsluhy ven, to je běžná věc. Dělám v třísměnném provozu a ještě pobývám střídavě doma a u maminky, takže o zmatek je postaráno. Jednou jsem se vzbudila a nevěděla nejen kolik je hodin, jakou mám směnu a zda jsem zaspala, ale dokonce jsem ani nevěděla, kde jsem, ještě ani na chodbě ne, až podle výplně dveří v kuchyni jsem poznala, že jsem doma. Taky nosím čaj někomu úplně jinému, než jsem původně chtěla, nebo běžím do obýváku a oslovím někoho, kdo tam určitě není a dokonce jsem ho předtím viděla odejít ven.

Pracovala jsem ve firmě, kde se jelo na 3-směnný provoz. Tradovala se tam historka o kolegovi, který šel v papučích, teplákách a tílku vysypat odpadkový koš. 9. patro, nefungoval výtah a než sešel všechny schody, na koš v ruce úplně zapomněl. Takže ve chvíli, kdy vyšel před barák a vidí, že na zastávku MHD přijíždí autobus, kterým denně jezdí do práce, s vypětím všech sil ho doběhl... To, že měl původně namířeno úplně někam jinam, zjistil až u hlavního vstupu...

kamarádky manžel říká
to jsem nevěděl, že máme pračku se sušičkou
???
puatil pračku, ale ne vodu
odešel, když se vrátil, pračka vypnutá
on vyndal prádlo
bylo suché
tak ho dal do skříně

Tak to já se snad nikdy takhle vyloženě neztrapnila, ale co se týká omylů při "zamyšlení", tak to se mi stává často.
Jednou jsem se takhle zamyslela při pečení. Doma jsem měla poslední, jedno jedinné vajíčko a chtěla jsem upéct buchtu. Tak jsem si našla recept na moučník, kde je potřeba jedno vajíčko.
Dělám těsto a při přidávání vajíčka jsem to jedno jedinné, co bylo doma, slavnostně vyklepla do odpadkového koše a prázdnou skořápku jsem hodila do jedoucího mixéru.
Bylo po těstě a já šla zadělat kynuté těsto, kam se vajíčko nedává vůbec.

Já když jdu v práci do provozu tak si musím vzít návleky a čepičku, už nesčíslněkrát jsem přišla do kanceláře i s čepičkou a návleky.
Jednou na plese jsem šla z WC a přede mnou manželka ředitele největší fabriky ve městě a jak se oblékala zandala si sukni do punčocháčů a šla s odhaleným zadkem. Naštěstí jsem ji odchytla asi 10 m od WC, tak jsem jí pomohla tu sukni vyndat. Úplně se rozbrečela, když si uvědomila, že tak po 20 krocích by byla na sále a všichni na ni koukaly. Ještě několik let, když mě potkala mi děkovala.

Monik - 16.11.2012 13:23

Monik - 16.11.2012 12:48 zrovna mi ji bylo líto

Ted nam blbne pes, nekde hara cuba a on tam porad ocumuje, takze ho porad musime chytat a vozit domu aby ho neco neprejelo.
Minuly tyden jsem jela s tetou nekam na urad a kdyz jsme se vracely, tak zrovna ten nas pes byl u toho plotu u ty cuby. A z toho samyho mista je vyhled na dum, ktery si ted davame dohromady. Predtim jsme po ceste mluvily o tom, ze nam zrovna ted budou delat kominy a ze to bude trvat asi dva dny, ze tam uz den predtim byli.
Ja koukam na psa a teta na barak, kde zrovna delal kominik novy komin, ale to jsem nevedela a povidam:"Podivej se na nej, na zmetka, uz je zase tam."
A teta:" No, a neco tam dela na strese."

sqwela: Kocouri jsou potvory mazany a pekne drzy
Ten nas taky porad smejdil po kuchynske lince.