Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

vosmajda: neboj, třináctka je pro mnohé štastné číslo
domnívám se, že je tomu něco přes rok, kdy jsi zoufale sháněla práci a už ani příliš nedoufala - a vidíš, povedlo se - sice pesimisté tvrdí, že když vidí vše předem černě, pak aspon nejsou zklamáni, ale takhle žít přece nejde - každý den Ti přinese něco nového, jistě i maličké radosti - už to, že vstaneš s myšlenkou na hezký celý den Tě nabije energií / řekni si ''Díky za každé nové ráno''/ - a jistě zatím nevstáváš o holi s mizernými kyčlemi a bolavým stárnoucím tělem, jako mnohé z nás - a žít se musí
Přeji jen to nejlepší, zdraví, spokojenost a optimismus

Naše Vánoce se už roky vyznačují tím, že vypínáme všechny počítače, rádia a televize a doma prakticky celé svátky hraje Mozart, Bach, Hayden ... Je to úplně jiná nálada, když u snídaně nebo oběda hraje toto, místo televize, politiky, střílení, krizí všeho druhu a tak. Všichni si povídáme, vnímáme se, je to opravdické zklidnění, úplně výjimečné, jednou za rok. Večer samozřejmě pustíme i tu televizi, ale vybíráme si. Moc se nám nelíbí takové ty pohádky pro děti, princezny, selky ze mlýna, uječené věci, ale máme rádi pohádky pro dospělé, jako jsou třeba Faunův labyrint, Kletba měsíčního údolí nebo klasiku Deváté srdce. A nikdy nesmí chybět Amadeus. Škoda, že už to zas končí...

mashanka: krásně napsané

jinak Silvestra nesnášim, už aby byl za náma

Vosmajdo, to je smutné, že máš takové strachy - co se stane špatného - zkus to nějak evidovat a uvidíš, že dobrých a špatných věcí se vždycky za určité období stane stejně - rovnováha je všude a ve všem - kde není rovnováha, to se zboří, spadne, zanikne - ale my jsme pořád tu .... ano, někdo třeba zemře, ale někdo se zase narodí. Někdo přijde o práci, ale někdo ji zase najde, někdo onemocní, ale někdo se uzdraví - mít předem ze života strach, je zbytečné - stejně se stane to, co se má stát - tak se raduj z té půlky - toho dobrého, co se každý den děje, ať máš sílu zase vyplavat na hladinu, až Tě strhne nějaký vír

vosmajda: my Silvestra vůbec nijak neprožíváme, berem to jako normální datum - vždyť na světě je tolik zemí a tam jim začíná Nový rok jindy, tak o co jde? Spíš mě štve, co všecko se po Novém roce zdraží. Život plyne svým tempem a tohle datum je jen číslo v kalendáři, žádný osudový předěl. Tak nebreč a mysli na to, že bude jaro a sněženky.

návštěva se vydařila a tím jsem skončila veškeré slavení. Konec a začínám žít normálně. Silvestr jen tak přejdu

Přeji všem ŠT.Ž do Nového roku hodně štěstí,žádné vrásky,další roky plné lásky a s úsměvem na tváři at se všechno vydaří!

bibusa: ty kožešiny ze slovenských oveček jsem vždy obdivovala v prodejně ÚBOK /nebo tak nějak/ v Tatranské Lomnici, když jsme do Tatier jezdívali s dětmi každým rokem z Ostravy na jarní prázdniny. Naposledy jsem mé milované Tatry navštívila na jaře a na podzim r.2003 a byla jsem úplně dojata, jak ty Tatry a plesa jsou stále mladé a krásné i po čtyřiceti létech /oproti mé maličkosti/ - jednu tu kožešinku jsem měla i v domě v ČR, ale na cestu do Španělska jsem si ji nevzala - jaké tam máte nyní počasí /vím, že záleží na tom, kde žiješ/

krasaka: ahoj, no ano, zijem v kapitalistickom USA:) Kozusinu mame z pravych slovenskych oveciek, doniesli nam ju moji rodicia, ked nas boli pozriet:)

mashanka:

Na mě dolehla pořádná povánoční depka, jako ostatně každý rok. Vánoce prostě miluju, je to moje domovské období, kdy jsem se narodila, mám ráda tu tmu celý den. A dneska už takové bodavé sluníčko, už cítím, že je po všem. Nový rok z duše nenávidím, všichni ho vítají, já ne. Napadá mě vždycky, co se proboha stane přijdeme o práci, budeme mít autonehodu, nezemře někdo, nepůjdu na operaci? Ne, tak mě nedeptají ani Dušičky, listopad mám ráda, snad ani pohřeb. Na pohřbu nebrečím, na Nový rok ano. Do toho ta každoroční tchynina věta: Ať se za rok takhle všichni sejdem. Letos ji pronesla i o Štědrém dnu. Já si totiž živě představuju, že by někdo mohl zemřít. Všechny ženy jásají, že je po svátcích, že už je klid, a jenom já ne. Má to tak někdo taky, nebo jsem nenormální? V téhle době, kdy lidé třídí doklady, uklízejí skříně, kabelky, dělají si na Nový rok pořádek, se mi nechce vůbec nic.

Ne, já takové pocity nemám - přípravy mě baví - samy o sobě, takže je vlastně za přípravy na nějakou hodinu a půl nepovažuji - jsou součástí vánočního času, který pro mě začíná někdy začátkem prosince a končí tak v půlce ledna. Takového speciálního rozpoložení, celkově - ta hodina a půl je toho jen jednou součástí.

bibusa: na kožešině pře hořícím krbem a Baileys k tomu, i hezký film o tom se nám před mnoooha léty ani nezdálo - jen v pašovaných západních časopisech jsme nad takovými obrázky tajně vzdychaly-tak přece má ten kapitalismus určitá positiva

Ja som v nedelu pred Vianocami urobila zemiakovy salat a kapustnicu. V pondelok na Sredry den som isla do prace, vratila som sa o pol dvavastej pred obedom. Po prichode domov som vyprazila rezne. Namiesto Stedrej vecere mame vzdy obed. Kedze sme len sami s manzelom, darceky neriesime. Darujeme si vzdy nieco velke a spolocne. Den po Vianociach som mala volno a potom zase do prace, takze som nemala vela casu sviatkovat a rozjimat ako na Slovensku alebo u vas v Cechach. No ked som doma, tak cely den robi manzel ohen v krbe, lezime si vedla neho na kozusine, pijeme Baileys, rozpravame sa a pozerame filmy.

Ja som v nedelu pred Vianocami urobila zemiakovy salat a kapustnicu. V pondelok na Sredry den som isla do prace, vratila som sa o pol dvavastej pred obedom. Po prichode domov som vyprazila rezne. Namiesto Stedrej vecere mame vzdy obed. Kedze sme len sami s manzelom, darceky neriesime. Darujeme si vzdy nieco velke a spolocne. Den po Vianociach som mala volno a potom zase do prace, takze som nemala vela casu sviatkovat a rozjimat ako na Slovensku alebo u vas v Cechach. No ked som doma, tak cely den robi manzel ohen v krbe, lezime si vedla neho na kozusine, pijeme Baileys, rozpravame sa a pozerame filmy.