Je mi pětatřicet, jsem svobodná a bezdětná. A vadná?
Asi nejsem jediná s podobným názorem na život, ale pravda, ve svém okolí nějaké mně spřízněné duše zrovna nemám. Jsem některými považována za exotku a občas čelím docela neomaleným otázkám, udivení a nepochopení.
Je mi totiž už pětatřicet a stále jsem svobodná a bezdětná a na tomto stavu nemíním nic měnit. Dokonce ani s nikým nebydlím, vzala jsem si hypotéku na pěknou garsonku, která mi bohatě stačí a jsem naprosto spokojená. Přítele mám, ale rozhodně neplánuji nějaké sestěhovávání a zabřednutí do každodenních povinností většiny žen.
Vím, že tento životní styl vyznává čím dál více lidí, proto mne zaráží, že se v posledním asi roce začaly z mého okolí množit nemístné otázky, co budu se svým životem dělat dál. Většina mých příbuzných, včetně rodičů, sestry a známých nechápe, že mi to takhle opravdu vyhovuje. Oni si myslí a snaží se mi vnutit, že v hloubi duše jsem vlastně nešťastná a svou samostatností a (podle nich) pózou, jak děsně jsem nad věcí, maskuju svou vnitřní nejistotu a rozpolcenost.
Nejdřív jsem všem v klidu odpovídala, ať si o mne nedělají starosti, že jsem opravdu šťastná a spokojená, ale nevím, jestli jsem buď já přehnaně na toto téma přecitlivělá, nebo zda oni ten nátlak nestupňují, zkrátka ty komentáře o mém životě se množí a mně už to začíná unavovat. Tak se už někdy i utrhnu a hned jsem za nafoukanou a nedůtklivou.
Teď v neděli mi docela ťafku dala moje máma, která, patrně v touze probudit ve mně mateřské pudy, mi ukázala obrovskou krabici plnou miminčího oblečení. Prý to schraňuje po dětech mé starší sestry a jednou to bude pro moje miminko. Přitom se na mě koukala takovým napůl zkoumavým pohledem, co jako já na to a jestli snad nějak nezjihnu a napůl skoro zoufale, pomalu se slzou v oku.
Nechci jí lhát, ani planě utěšovat, tak jsem jí na rovinu řekla že jí to tedy bude doma asi zbytečně zabírat místo, protože já dítě skutečně nechci. No, bylo jí to líto, a mně bylo zase líto jí, ale co s tím můžu udělat? Od mé sestry máma vnoučata má, tak v tomhle ohledu nijak nestrádá.
Ale proč to sem píšu. Víte, já jsem normální žena, nejsem ani přehnaná kariéristka, mám celkem obyčejnou kancelářskou práci, penězi vyloženě neoplývám, splácím tu hypotéku, rozpočet mám tak akorát. Takže moje rozhodnutí k samostatnému životu bez jakýchkoli závazků není proto, že bych byla nějaká přehnaně ctižádostivá. Mně to takhle prostě vyhovuje.
Já jen nechápu tu potřebu některých lidí řešit můj život a vnucovat mi, jak se cítím, případně budu cítit, až mi bude šedesát a budu sama a bezdětná. Netvrdím, že se mě na to lidi ptají na potkání, ale těch, kteří to dělají, je na můj vkus docela dost. Zajímalo by mne, jestli to máte taky tak, že svým rodinným příslušníkům, kamarádům a bližším známým, takhle mluvíte do života a pronášíte nevyžádané rady, prognózy a soudy. Já totiž tu potřebu nemám. Ať si přece každý žije tak, jak chce, ne?
24.1.2013 Rubrika: | Komentářů 97 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je mi pětatřicet, jsem svobodná a bezdětná. A vadná?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Uklidnete se, jste uplne normalni. Zijte si svuj zivot tak, jak mate chut a ostatni at si melou.
Já nemám ráda neomalené otázky všeho druhu. Ať se týkají čehokoli, protože je to věc toho dotyčného. Je nechutné se ptát na zdraví, když vím že ten člověk je těžce nemocný, je nechutné se ptát na těhotenství, když vím, že dotyčná nemůže mít děti, je nechutné se ptát kam pojedete na dovolenou, my do USA, když vím, že nemají ani korunu atd. Bavit se o tom můžu, ale druhá strana musí začít sama, pak ji třeba nabídnu můj pohled na onu věc. Jinak si myslím, že máma musí poznat, že její dítě je v životě spokojené. A jesli je to s rodinou nebo sama, to je její věc. Na druhou stranu jako matku by mě trochu mrzelo, kdyby dcera nechtěla dítě, ale rozhodně bych jí tím neotravovala život.
Magdo, špatný je ten, kdo si pořídí děti a pak se o ně nestará, týrá je, dá je do dětského domova atd. Ten děti skutečně mít neměl. Vy je třeba ani mít nemůžete a nevíte o tom.Pokud to tak cítíte,je to správné. Každý má svou volbu, jak chce žít a pokud mu do toho někdo kecá, je to docela neomalené. Jak od příbuzných,tak od známých. Někoho prudí,že máte plat pro sebe a nešílíte nad domácími úkoly,pokaděnými plenkami,našvihnutým rozpoštem na MD? Zatímco oni jsou omezováni dětičkami,když by si rádi večer vyrazili, musejí zařizovat pokojíček, když by měli rádi exotickou dovču, dohadují se se sousedy kvůli nočnímu dětskému pláči svých potomků? To je ale jeho problém, ne Váš! Jedno mé dítě již potomka má, druhé se rozhodlo děti nemít.Obě rozhodnutí jsem přijala bez řečí. Mylsela jsem,že zůstanu u svých koníčků a jen občas povozím,ale nějak se to zvrtlo. Trávíme spolu daleko víc času, než jsem myslela.Vnouče miluju,maximálně se s ním vyřádím a taky mu koupím,na co mladí nemají a další nepotřebuju. Oni asi stejně zůstanou při jednom. Asi bych taky nedovedla mít ráda obě stejně.Není Vaše maminka taková nějaká uhnutá?Jo a hadry neschováváme.Protože móda se mění.Bohužel ty děti v napletených svetříkách, co se už dávno nenosej, v dupačkách, co je mámy odmítaj,body je body, krajkových zavinovačkách našich maminek oproti praktické takové té...no Vy víte, vklastně nevíte....vypadaj jako malí strašáčkové. I ty kočárky jsou jiné, božer, schovávat to nemá smysl.Žijte si dle svého a holt styky s těmi, co kecají, do čeho nemají,omezte.Je to Váš život.Já jsem dneska ráda,že ty děti mám.Stály mě zdraví,nervy,peníze,čas,ale nejsem sama.Takže dneska nelituju,i když přišly brzo a s nepravým člověkem.
Nepřijde mi, že by byla Magda nejistá ... spíš to, že nikoho by asi nebavilo dokola poslouchat, že je špatný i když nic neprovedl .... a to doslova 
mashanka15:50: souhlas...
mashanka - 24.1.2013 15:50 - tak to je přesné....
.jpg)
Stanik: Pohled na ty tvoje spratky by vyléčil z mateřského pudu i Veroniku Žilkovou.
To mě pobavilo 
Zaujalo mě to "jestli jsem buď já přehnaně na toto téma přecitlivělá" .... pokud ano, musí to mít nějaký důvod.
A druhá věc - rozčiluje Tě to, že tě považují za exotku.
A třetí věc - máš tendenci svůj styl a rozhodnutí obhajovat a shánět souhlasná stanoviska.
Proč to všechno ? Když jsi spokojená, proč si prostě spokojeně nežiješ a tyhle věci nebereš jako hovory o počasí ? Proč je bereš jako hodnocení - potřebuješ snad, aby ti někdo hodnotil tvůj život ? Abys dostala jedničku za správnost ? Pokud ano, někde je chyba - třeba v tom, že že jsi to ty, kdo si není jistý. Pokud ne, můžeš se odmítnot o podobných věcech bavit a narážky ignorovat - nikdo jiný za tebe tvůj život nežije - je jen tůj
Stanik: To je super ! 
.jpg)
Stanik: Bomba, to si někde vyvěsím 
.jpeg)
Stanik - 24.1.2013 15:11 zvláště ta se Žilkovou mě pobavila
PEGG: nasle jsem kdesi na webu, ale na blbe otazky o bezdetnosti se docela osvedcilo :)))))
MAMINCE
Tebe mrzí klidný důchod?
BABIČCE
Ještě mi osud neseslal do cesty toho pravého, čestného a zajištěného muže, babi.
TATÍNKOVI
Takový borec ještě nemůže být děda!
KAMARÁDCE (S DĚTMI)
Nikdy bych nebyla tak dobrá matka jako ty.
KAMARÁDCE (BEZDĚTNÉ)
Až po tobě.
KAMARÁDOVI (ČERSTVÉMU OTCI)
Protože ty už jsi zadaný a nikdo jiný tak krásné děti nedělá.
KAMARÁDOVI (NOTORICKÉMU SVŮDCI)
Ne, nevyspím se s tebou.
DOTĚRNÉ SOUSEDCE
Co nevidět to bude. Říkala jsem si, že bych postýlku postavila k té stěně, co máme společnou.
GYNEKOLOGOVI
Jestli vám schází body pro pojišťovnu, tak já si pořídím nějakou exotickou pohlavní chorobu.
NÁHODNÉMU ZNÁMÉMU
Mám své důvody, ale ty neříkám na potkání.
NESYMPATICKÉ SESTŘENICI
Pohled na ty tvoje spratky by vyléčil z mateřského pudu i Veroniku Žilkovou.
SOUSEDOVI
A postavíte mi na zahradě komín pro čápy?
SPOLUŽÁKOVI NA TŘÍDNÍM SRAZU
Mám, tři. Aniččin otec nás opustil, protože zjistil, že je homosexuál. Bertíkův tatínek zahynul v Himálaji a Cecilčin táta od nás právě utekl a vzal s sebou všechny fotky.
a....: Fakt myslíš? a jak jsi na to přišla? podle čeho hodnotíš, že něco, cokoliv, je větší (menší, stejná) zásluha jako cokoliv jiného?
Monik: VELMI občasně
Monik: Matky malých dětí v sobě chtě-nechtě musí objevit mnoho skrytých talentů. Vždyť zorganizovat takovou větší rodinu není žádná legrace.
Kam se hrabou váleční stratégové...
