Šimrání v podbřišku, podlomená kolena... Jací muži vás přitahují?
Tělesná přitažlivost a láska je taková trochu podivná záležitost. Nedá se naprogramovat, nedá se přikázat, ale ani zakázat. V jednom jediném dni můžete potkat třeba sto padesát chlapíků, mluvit s nimi, žertovat s nimi, možná i laškovat, ale ve chvíli, kdy hovor ukončíte, pustíte je z hlavy.
A pak se najednou objeví jeden, který je v podstatě úplně stejný jako všichni ostatní, a přece je jiný. Najednou vás polije horko a pocítíte jemné chvění. Stojíte od něj pět metrů, ještě ani nepromluvil, a vy přesto cítíte, jak vám kolena vypovídají službu.
Myslím, že aspoň jednou v životě něco takového zažila každá z nás. Smůla je, když dotyčný objekt nejeví stejné známky rozechvění jako my, případně je ženatý či nějak jinak „handicapovaný“. Ovšem když to „zacinká“ oboustranně, víme, že jsme právě stanuly na cestě do ráje.
Ještěže jsme každá jiná či chcete-li – každý jiný. Co člověk, to originál, a muž, kvůli kterému nemůžete v noci spát, je třeba pro vaši kolegyni absolutně nezajímavý.
Jak to tedy je? Jaké typy mužů se nám líbí?
Mirka, 38 let: „Mám slabost pro chlapy v uniformě. Hasič a voják, to je moje. Vedle takového muže si připadám nějak ženštější, křehčí a zranitelnější. Měla jsem štěstí, jsem dvanáct let provdaná za hasiče a musím říct, že mne celou dobu přitahuje stejně jako na začátku vztahu.“
Dáša, 23: „Líbí se mi tmavé typy. Hnědé vlasy a oči, opálená pleť, to mne vždycky dostane. Ale samotný vzhled rozhodně nestačí. Chlap musí mít charisma, inteligenci. Takže navzdory mému „vkusu“ je můj přítel modrooký blonďák.“
Jitka, 29: „Aby mne muž zaujal, musí být vysoký. Ti menšího vzrůstu mne opravdu nepřitahují, i když mám pár kamarádů, kteří jsou tzv. „ustřelené kecky“. Ale hlubší vztah bych s žádným z nich asi navázat nedokázala. Potřebuju cítit, že ten vedle mě je opravdu pořádný chlap. Nevadí mi ani nějaké kilo navíc.“
Simona, 32: „Mě přitahují starší muži. Takový jemně prošedivělý padesátník, galantní, pozorný a něžný... takový mě dostane vždycky.“
A co vy? Máte vysněný typ muže, před kterým se vám kolena zaručeně podlomí? A odpovídá váš partner vašemu typu? Nebo je jeho pravý opak?
28.3.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 51 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Šimrání v podbřišku, podlomená kolena... Jací muži vás přitahují?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
A líbí se vám stydlivý muži ?
No jací,starší, pohodáři co ví co chtěj.Jeden u mě zvkášt boduje.
.
když si na mě chlap lehne, musí mě prostě zalehnout do matrace 
to je přesně ono
Bellana - 28.3.2013 9:22 děkuji ti, já se to tady až bála napsat, ale jsem na tom jako ty. Pěkní chlapi se mi líbí všichni a čím jsem starší, tím je těch pěkných nějak víc ale tím to končí. Už jen představa, že je nahatý a chce se tulit, je mi nepříjemná
tak to závidím , já to mám naopak ... a ten, který dostal mně je vysoký , spíše nějaké to kilčo navíc , ale chemie neuvěřitelná .... bohužel asi jen z mé strany
Monik: Hm, manžel byl rok a půl s dětmi na mateřské a to komplet, ne že bych navařila, uklidila všechno připravila a on si jen hrál, prohodili jsme si to se vším všudy (no, já jsem se taky vracela z práce dost pozdě), a čekala na mě doma i večeře 
Možná to zvládal líp než já, to je nutno taky ocenit.
.gif)
Almega: a my včera 37......
mně by se líbil F. L. Věk - přesně takový, jak ho ztvárnil Radek Brzobohatý. To je chlap jaksepatří - pohledný, citlivý, jemný i rozhodný.
Pentlička: Mně už se dnes žádný chlapi nelíbí,ti různí v reklamách mi připadají spíš směšní,sportovci ani herci se mi taky nikdy nelíbili...Tím jak stárnu,tak pro mne už nemá nějaká "krása" moc smysl.Spíš oceňuju pomocné ruce a stejné smýšlení,názorovou shodnost a tak.Nebavilo by mě se hádat,měnit bůhvíjak životní styl...Už mám ráda svůj klid a pohodu,což mám doma,naštěstí.Letos máme 30.výročí svatby...
Verera: Ono totiz takove to poznavani jaka je opora v tehotenstvi a materstvi taky neni na skodu
Obcas bych rekla, ze je to pro me vetsi zkouska, nez v te divoke prirode pod sirakem 
Verera: No me se ten muj libil, kdyz jsem ho potkavala v praci na chodbach, pripadal mi vzdycky jako slunicko 
Ale ze by takovy to simrani a vasen, to ne.
A pak se to po letech nejak vyvinulo vsechno, ja mezitim nejaky vztahy, s nim se mezitim rozesla asi po 15ti letech pritelkyne...
A taky jsem ho ze zacatku nechtela, dokonce jsem se s nim chtela rozejit a ututlat, ze jsem tehotna 
Chtela jsem byt svobodna matka radsi.
Ale on ze o me bude bojovat a bojoval. A pak uz ani nemusel, protoze jsem zacala poznavat vic do hloubky jaky je a ted se mi libi vic nez v ty praci ze zacatku 
Mam to toziz u vsech lidi tak nejak divne. Kdyz nekoho potkam, pripada mi treba krasnej, ze by mi uplne spadla celist, pak ho poznam bliz a zjistim treba, ze je to uplnej pablb, tak najednou se mi zda i fyzicky osklivej 
A presne tak to mam i naopak. Je to takovy divny, ale jako by se mi do toho vzhledu promitala jeho povaha a duse
A beztak budou mit ten pupek jednou vsichni 
Akorat ze u tech s krasnou dusi ho neuvidim
Mně se líbí vysocí štíhlí, ale ne hubení, s pěkně ostříhanými vlasy, hladce oholení, nejraději v obleku nebo aspoň konzervativněji oblečení, čistí, upravení, voňaví, inteligentní, hodní, se smyslem pro humor, pracovití, ale na workoholici, kteří rádi cestují, chodí do přírody a čtou knihy, nekouří, pijí s mírou a je jim maximálně 45 let.
Má to ale háček, nejen, že se takoví moc nevyskytujou, ale hlavně bych se jim určitě nelíbila já.
.gif)
IVUSKA 56: 
Verera: jak už tady někdo psal zamilovanost po čase vymizí a zůstává láska, ale ani ta nemusí být jen o těch motýlkách. Můžu někoho milovat pro to jaký je. Až v nějakých vyhrocených situacích se pozná jaký je chlap jak se k problému postaví a vůbec nezáleží na tom jestli má 190 nebo 170 cm, má peš nebo háro, štíhlý nebo s pupkem. Podle toho člověk hodnotí ve fázi zamilovanosti. Štěstí je, když to přejde v lásku.
Monik: Já jsme toho svého při prvním seznámení zařadila do kategorie "nepřipadá v úvahu". Hlavně proto, že neodpovídal mým tehdejším představám o mužském ideálu. Jenže jsme se vídali celkem často a v situacích, kde se člověk nepřetvařuje, jako třeba na 14 denní horské túře. Postupně jsme i dostávala rozum a změnila priority, holt je jen o 2 cm vyšší, tak co.
No a když jsme spolu, stále jen jako kamarádi, jezdili měsíc stopem po Skandinávii, spali kde se dalo, kolikrát jsme stavěli stan promáčení a zmrzlí, zvládli jsme to v pohodě a za celou dobu jsme se ani jednou nepohádali, naopak měli jsme se pořád o čem bavit, řekla jsem si, že tohle je člověk, se kterým se dá vydržet celý život.
A i do někoho, koho znáte dobře a dlouho se dá najednou zamilovat, že se nestačíte divit.
Bellana:
