Každý máme nějakou osobní úchylku. Nebo vy snad ne?
Jaký je hlavní město Keni?
Nevim.
Přece Nairobi. A Hondurasu?
Ježiši, jak to mám vědět.
Samozřejmě Tegucigalpa! A jaký je hlavní město Nigérie?
Nech mě bejt!
Tak poslední: Hlavní město Namibie?
...
Windhoek!
Tak takhle to u nás doma vypadá, když mě přepadne má úchylka. Tou je totiž zeměpis. V poslední době mě baví učit se hlavní města. Já vím, trochu autistické, ale co. Přítel se mnou tuto zábavu nesdílí, a co víc, vyloženě ho to nebaví. Vždy se z legrace tváří nerudně, a když už chce mít opravdu pokoj, na každou otázku odpovídá: třeba Tokio.
To bývalý kolega Honza je jiné kafe. Občas se mnou hru na hlavní města hraje rád, dokonce toho sám spoutu ví, takže je to rovnocenný soupeř. Už se těším, až ho ohromím svým nejnovějším poznatkem: Hlavní město Trinidadu a Tobaga? Nevíš? No přece Port of Spain :)
Mám ráda chvíle, kdy si lehnu do postele, otevřu si atlas nebo svou moudrou knihu Státy světa a čtu si. Snažím se zapamatovat si, kde jednotlivé státy leží. Občas si v duchu doplňuju slepou mapu, třeba Asie. Vždycky mě štve, když na některou zemi zapomenu. V případě Asie se mi to běžně stává třeba s Ománem a Katarem.
Jednou mě napadlo, že se naučím vyjmenovat všech 50 států USA. Zvládla jsem to asi za 40 minut. Občas to někomu řeknu a v tom případě vždy následuje pobavená otázka: Dobrý, ale k čemu ti to bude? :)
No, objektivně řečeno mi to není asi k ničemu, protože takové informace se dají vyhledat na internetu za pár sekund. Na druhou stranu – když ve zprávách slyším, že v Nebrasce muž spáchal trojnásobnou bratrovraždu, hned vím, kde jsem: Nebraska, jasně, střed USA, pod Jižní Dakotou a nad Kansasem. A to, uznejte, už za to stojí.
Máte i vy nějakou podobnou osobní úchylku, která vám dokáže spolehlivě vyčistit hlavu, ale před vaším okolím z vás dělá tak trochu exoty? Jen se pochlubte. Já se vám smát nebudu :)
26.4.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 103 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Každý máme nějakou osobní úchylku. Nebo vy snad ne?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Monik: a kde že to bydlíš?
ijaku: Jee, nechces jezdit na dovcu k nam?
Je to tu moc hezky
ijaku: perfektně jsi vyplela a ještě zaplatila za pronájem chalupy - příště si dej inzerát, že jako revanš vypleješ celou zahradu - mnozí by to brali všemi deseti
Já mám úchylku "lebedu" Hrozně mě baví ji trhat, plevelit. Jakmile vytrhnu jeden kousek, nepřestanu dokud není čistý záhon. Jdu po ulici a vidím na cizím záhoně nějaký pěkný"kousek" a mám nutkání se sehnout.
Ale vrchol mé úchylky byl, když jsem byla se sestrou na dovolené na pronajaté chalupě. Objevila jsem tam záhon, tak hrozně zaplevelený, že až při bližším ohledání jsme zjistily, že jsou v něm jahody Lebeda mi sahala do pasu, to bylo něco. No začala jsem nenápadně, jen tu největší...švica mě varovala, že je to cizí pozemek, že naň nemám sahat. Já, že jen tu největší...no a ještě aspoň tento kousek, no neudržela jsem se a plele a plela a neskončila jsem až byl záhon úplně čistý. To byla úleva Pak jsem jen trnula aby si majitel nevšiml dřív než odjedem. Ale bylo to silnější než já, nemohla jsem si pomoc.
převěšuju taky, když seberu nějaký suchý vzadu, tak to musím celý posunout, jenže ssamozřejmě ne tam dát co je např. nejvíc zepředu, ale prostě všechny, abych zachovala tak jak to je pověšený
Když čtu o převěšování...tak to je moje špecl...",pověsím prádlo a za čas ho musím jít obrátit,aby dobře schlo
Petruša: je to fajn ,nebo každej jsme jinej a to je dobře
jinak co se týča prdla...kolíčky mě nechávají chladnou, ale musim to mít pověšený podle "systému", takže když vyjímečně jednou za rok něco pověsí manžel tak se musim hodně držet abych to nepřevěsila a někdy loni mi chtěla máma pověsit prádlo...to jsem jí "hnala" Řekla jsem jí že si to musim sama, protože v tom mam systém a ona přiznala že ona taky
kubikm: zrovna jsme se dneska o čtečkách bavili s tátou...když mě to nějak netáhne, já jsem přes knížku
Jarča*: já od babičky, na Slovensku, bydlela u malýho nádraží, jak jsem slyšela že jede vlak, tak jsem mazala do okna a počítala...x krát denně
prádlo mám ráda pověšené podle barev napřiklad v řadě za sebou stejné ručníky , utěrky hlavně hezky rovně nesnesla bych hala bala takovej ten oblouk brrrrrrrr kolíčky mám dřevěné i barevné ty taky pak podle barvy prádla , ponožky vedle sebe pár našlo by se víc věci
ložní prádlo hezky podle švů , polštáře nahoře knoflíky
Kadla: ptáci v hejnu - my měli ŘD 3 akvária a venku malý rybníček - téměř denně jsem měla nutkání spočítat všechny rybičky a zaznamenat jejich počet do sešitu - pod hradbami v Tc byla příjemná restaurace ze sklepů pivovaru a u každého stolu u zdi akvárko s rybičkami - jídlo ohromné, ale mi pokaždé vystydlo /než jsem sečetla plovoucí rybíčky/ - a nyní už jen na s počítám kačenky a další ptactvo na velké vodní nádrži +sedící na drátěném plotě, pokud se přemístí, počítám znovu /zřejmě profesionální deformace z ekon.školy a deseti let ve mzdové účtárně, jinak jsem pako a furt něco hledám, ale data narození a RČ svých dětí a vnuček mám všechna v /
krasaka - 26.4.2013 20:02
jsem se přistihla, že koukám jak jsou na baráku umístěná okna ++ sleduji symetrii. U obkladů také jak se opakuje barva, jak jsou řízlé.
Já ji nemám, tak čučím jinde.
Santé - 26.4.2013 12:04
to prej je nejlepší voda na , když začíná bublat
také vypínám, teda já mám stále první (?24 roků) tak vytahuji ze ,,zdí´´.
obdivuji kolik si toho někteři dokáží zapamatovat