Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tak to já se teda ve škole snažila většinou dávat pozor. Myslím si, že v tomto je moje dcera po mně. Prospěch má velmi dobrý. Teď se chystá na střední a brzy ji čekají přijímačky. Prý z nich má docela strach, ale já si myslím, že díky https://www.to-das.cz/ je zvládne levou zadní.

Hm tak podvod mám fakt geniální,když jsem toto po čase přiznala matce,řekla,že jsem dělala z ní blbce.

Měla jsem ve škole v 9 třídě 2 žákovské knížky.Jednu na lepší známydruhou na horší známky a poznámkytu jsem dokonale podepisovala za otce.Ovšem jednoho krásného dne přišel doporučený dopis ze školy domů, že se mají rodiče dostavit do školy,pro jeden ex.průšvich co jsem udělala.
Matka tedy šla. Pak přišla za mnou do třídy a řekla,........Ty prý máš špatné známky a poznámky!!!!Ukázala jsem jí dobrou žákovskou knížku s tím,že si učitelka vymýšlí,.............matka odešla ,přilítla učitelka ,abych jí ukázala žákovskou knížku,že matka tvrdí, že tam nic není,tak jsem jí ukázala tu horší s tím,že toto ale matka viděla....................Díky,že nepřišli obě spolu.Moje matka prohlásila,že učitelka je na mě zasedlá a blbá .................nechci domyslet co si myslela učitelka o matce. Já s toho vyvázla ok No a po mnoha letech,když jsem to matce vyprávěla,už se sice zasmála,ale s tím, že jsem udělala s obou pěkné blbce.

Jinak opisování bylo jednoduché ,jsem z dvojčat,oba jsme chodili do jedné třídy,tak jsme se střídali. Ovšem když jsme dostali za úkol 15 sjezd KSČS dala jsem si záležet,fakt do skvěle vypracovala,můj brácha jen to opsal uměl ale dobře malovat tak dokresli obrázky a měl to na výstavě.....já ne

Opisovat jsem dávala, ale já sama jsem tak opsala o přestávce úkol z matiky, jinak nic. Při písemkách jsem neopisovala, protože jsem neviděla spolužákům do sešitu, neboť mám 2,5 dioptrie.Tak jsem se spoléhala sama na sebe.
Podvod jsme udělaly s kamarádkou v zeměpise při písemce. Měli jsme přísného kantora a písemky se dělaly tak, že jsme dostali otázku, napsali jsme odpověď a poslali vedlejšímu žákovi, ten to opravil,když to bylo špatně, tak ten, co to napsal špatně vyletěl a tak to šlo tak dlouho, až zbyl ten nejlepší. No a my dvě jsme si odpovědi nepsaly, vyměnily jsme si papíry a čekaly, až kantor řekl správnou odpověď a vzájemně jsme si to tam dopsaly.
Nějaké taháky, psaní vzorečků na ruku a tak, to je snad samozřejmost.

Do mateřské školy jsem nikdy nechodila, mám mít handicap?
1234-5: ... a ty co máš proti U3V? Já se na ni moc těším, chci se tam, alespoň na sklonku života, věnovat své milované chemii...jiný zase jiným vědám, není třeba to zesměšňovat jen proto, že máš třeba jiné priority.

Dyk jo - vždyť to je přece známá věc, že všechno, co k životu potřebuješ, se naučíš v mateřské školce

No to je nádhera, samí vzdělaní od kolíbky, ani školu nepotřebovaly/i - a pak na starý kolena U3V

Psávala jsem spolužákům slohovky. Jinak já zase měla problémy s přírodními vědami, čeština a jazyky mi šly, gramatika mi připadala logická (ačkoliv je to z principu nesmysl, jazyk se vyvíjí ve vrstvách) a spoustu věcí jsem pochopila naprosto instinktivně. Nikdy jsem za to nepochopila chemii, ani fyziku, ani matematiku. Škola mne bavila až na gymnáziu a dál.

Byla jsem ten typ žačky, o které učitelé říkali : kdyby trochu chtěla, mohla by mít samé jedničky - ale mně to bylo jedno, nepotřebovala jsem je - spokojila jsem se s dvojkami zadarmo - přišlo mi to pohodlnější
Opisovat jsem dávala, ale záleželo na tom komu a co - když to bylo něco, co mě stálo nějaké úsilí a čas, tak ne - přišlo mi to nespravedlivé, aby se jeden lopotil a druhý k tomu přišel bez práce

Mne skola docela bavila, ale spise kvuli deckam...Nejvic me bavila cestina - cteni, literaruta, telocvik, chemie...Sousedka v lavici byla matematicky genius takze mi obcas neco soupla vypocitane, ale napr. prijimacky z matiky jsem udelala bez problemu, takze spise me to nebavilo...To same fyzika - me to nebavilo - nejak jsem k tomu netihla - teleso se posunuje na naklonene rovine...Vyznamenani jsem mela vzdycky, nejlip dve 2 same 1 nikdy...Sprtka jsem nebyla, hajdalacka taky ne, spis jsem dokazala maknout, kdyz bylo potreba, clovek najednou zjistil, ze ma docela slusne bunky i na tu matematiku...

Bellana: dej pokoj s milionama....stačí mi pár set tisíc a ani ty do smrti neutratím... raději budu žít bez milionů jen s těma co mám ráda a co mají rádi mě.....
bydlení vlastní mám, parády už tolik nepotřebuju , na cestování jsem už líná tak nač miliony...

sharon: Lepší je mít kontakty a přisát se ke státnímu rozpočtu. Ale ne jako pracující, jako dodavatel čehokoliv, nejlépe rad. Zodpovědnost žádná, platby jisté a ne malé a navíc na spoustu lidí něco víš a můžeš je tím nenápadně vydírat. Má to drobný háček - musíš na to mít povahu. A žaludek. Kdepak práce, tou se miliony nezískávají. Nebo třeba jako teď v Ostravě - uzavřít smlouvu, o které víš, že ji nebudeš realizovat a pak o jedenapůl miliardy žalovat magistrát. Jj, u nás je to pořád ještě Klondyke pro ty, kteří v tom umějí chodit. Jen nevím, jestli jsou ti naši zvolen představitelé blbí nebo podplacení. Asi obojí.

Dávala i opisovala. Asi jak každý normální žák či student.

kubikm: samé jedničky jsou někdy na nic...to máš pravdu , dnes je mnohdy na nic celá šlkola, titul a pod...dnes je důležité najít dobře placenou práci....

evropka: 6:47........mluvíš mi z duše.....bavil mě jen tělocvik a kluci....

Pentlička: To by mne zajímalo,co je to za nenáviděný obor,že jste si nemohla za ty roky aspoň zvyknout a nebo,proč jste ještě když to šlo,nešla někam jinam?? Já mám pocit,že by mě bavilo kdeco,třeba v archivu bádat,kopat vykopávky -kdysi mě velmi bavil dějepis,než mi ho pí.profesorka na gymplu nezprotivila...Nebo dělat v knihovně,jsem tam každý týden pro novou duševní potravu...Nebo třeba i dělat okolo zahrad,kytky a tak...Fyzická práce mě celkem jde i baví...Co budeme v příštím životě,si celkem nejde vybrat,rozhoduje nynější život a jeho prožití i pochopení,proč jsme tady...