Rozvedená se třemi dětmi. Nebrat. Neperspektivní.
Je mi třiatřicet let, mám tři děti: 9, 5 a 3 roky. Dva starší jsou kluci, poslední se povedla vytoužená holčička. Bohužel, když byl malé asi rok, manžel se zamiloval jinde a odešel od nás. Rozvod už máme za sebou, psychicky jsem z toho venku.
Je to pro mne ale docela zabíračka. Hlavně kluci jsou nároční. Opravdu hodně zlobí, víkendy, kdy si je bere bývalý manžel, jsou pro mne vysvobozením, na jeden víkend v měsíci si je berou naši. To jsem vždycky sama s dcerkou a užíváme si to. I finančně se mám co ohánět, ještě jsem na mateřské, ale ta mi za dva měsíce skončí, k tomu alimenty, rodiče mi dvakrát do měsíce udělají velký nákup základních potravin a drogérie. Bez toho bych na tom byla asi podstatně hůř. Naštěstí se manžel alespoň zčásti zachoval seriózně, když už opustil ženu na mateřské se třemi dětmi a platí hypotéku na byt, ve kterém bydlím. Já platím akorát energie a fond oprav.
Moje existenční zajištění ale není důvod, proč jsem se rozhodla sem napsat, to jsem uvedla jen tak pro ucelený obrázek. Mne totiž trápí něco jiného. Chtěla bych se s někým seznámit, mít partnera, přítele, někoho, s kým bude mně a později i dětem, dobře. I když mám tři děti, myslím, že vypadám celkem k světu, úplně hloupá snad taky nejsem. Párkrát jsem se seznámila na netu a s dotyčným sešla. Netroubím hned při úvodním seznamování, že mám tři děti. Takže prvotní situace se vyvíjí dobře, vzájemné sympatie, hezké popovídání a tak. Ovšem když přijde na to, že jdu s pravdou ven a přiznám své „závazky“, potencionální nápadník bere velmi rychle zpátečku.
Asi to chápu, na ty chlapy z toho musí jít skoro až děs. A tak propadám beznaději a říkám si, že asi zůstanu sama. A z toho mi není vůbec dobře. Připadám si jako ocejchovaná, nežádoucí, nepřijatelná. Své děti miluji nade vše, ale být jenom mámou je pro mne málo. Chci mít i svůj vlastní, partnerský život. Netlačím na pilu, neříkám, že hledám tatínka pro děti. Já bych klidně brala i jen randění (rodiče by mi pohlídali), abych se odreagovala a cítila zase jako žena. Ale nikdo z těch, s nimiž jsem se sešla, neměl zájem ve vztahu pokračovat ani za těchto podmínek. Buď jim to takhle nestačí a chtějí budovat perspektivní vztah a do toho jim rozvedená žena s třemi dětmi nezapadá, nebo chtějí i nějaký nezávazný románek, ale s nějakou flexibilnější milenkou, ne s takovou, která musí nejdřív zaopatřit děti.
Je mi z toho úzko. Jsem ještě mladá, mám strach, že nejlepší roky svého života prožiju jako jeptiška a nikdo mi ta ztracená léta nikdy nevrátí.
Je tady mezi vámi některá, která si našla partnera i když měla malé děti? Nebo nemáte nějakou radu, jak na ty muže zapůsobit? Třeba dělám něco špatně. Já nevím. Je mi moc smutno, strašně toužím se k někomu přitulit, každý večer bulím do polštáře a připadám si nemožná.
22.5.2013 Rubrika: | Komentářů 100 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,6/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Rozvedená se třemi dětmi. Nebrat. Neperspektivní.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
chtěla sem tim jen říct že člověk potká lasku ani neví kde a kdy. mě v otmhle hodně pomohla kartařka, pomohla mi ve všem i mé rodině.
Nezoufej určitě někoho potkáš si vem mě, ja nikam nechodila,byla sem doma jen s dětima a do školky a po nakupech a dom. sem si říkala že to nemám ani šanci a vidíš.
ojky musím se smat, ale né vam Renčo ale jak je život nevypočitatelný. ja měla první manželství příšerný, sem 14 dni rozvedená,slava, no ještě podotýkam že s penezma sme na tom skara bidně navíc mi ted končí zítra rodičák a nemám praci. zatím.ex mě dlouho citově vydíral takže psycho to bylo, ja celkově na chlapi zanevřela no s manželem nejsem od července, ja pak byla sama a pak tak nějak sem se seznamila jen tak na sex. sešly sme se 2x. pak sem to ukončila. chlapi sem nechtěla protož e ja sem ten člověk co je věrnej a jak sme byla sama tak mě i chlapi od slušných rodin do kterých by ste to neřekly nabízely sex, mě bylo zlě z toho že na co chlap když mu člověk nemuže věřit. navíc sem začla by tak samostatná že sem zjistila že ho snad ani nepotřebuju. na venek sem se jevila nepřistupně. kamošky mi říkaly že k sobě nikoho nepustím jako k mé osobě tak že si takto nikoho nenajdu. no ja neměla ani potřebu. no a pak sem na netu se dostala zazrakem na server twoo, a tak sme tam parkrat šla pokecala. psal tam jeden no psaly sme si parkrat, a on že by sme se sešly, do té doby sem na rande vubec nechodila. a tak sem šla , , kecaly sme to jo, byl přijemnej, a už bylo dosti hodin, a on jelsit bych mu neukazala kočky, a ja že jo a že at si nemyslí že kdyby něco dala bych mu ranu tak se smal. tak sme šly k nam, kecaly sme a ja mu vařila čaj, a on ke mě přišel jestli chci žvejku a ja že jo tak sem si ju vzala od něj z pusy, a pak to tam přeskočilo ta obr jiskra a libaly mse se a ja celou dobu držela ve vzduchu tu plnou konvici a vubec sem to nevnimala. on říkal že sem vypadala uplně nedostupně, a kdyby mě tu pusu nedal tak by sme se asi neviděly už. a jak to dopadlo? laska jako tram 
byly mse oba zklamaní životem ale začly sme opět věřit na lasku, moje děti malé 5 a 3 ho maj moc radi on je, jezdíme na vylety, užívame si společné víkendy, mame moc společného, vaříme spolu prostě krása, neuvěřitelny že bydlí celou dobu 5 km ode mě a zna strašně moc lidi co znam i ja a přesto sme neměly možnost se potkat, s jeho maminkou celou dobu jezdím v autobuse ani sem to nevěděla. a to sem říkala kdo by chtěl rozvedenou ženskou se 2ma dětma a2 ma kočkama v posteli, a my takto někdy spíme :-) a sme štastný že se máme.
Renčo, hlavu vzhůru, chlap (a možná ani ženská) se asi nebude hrnout do závazků. Na druhou stranu, když bude někdo hodně stát o tebe, kousne určitě i tvoje děti. Znala jsem jednoho takového, taky se mu nechtělo do 3 cizích dětí, ale sám měl jedno v péči, tak nakonec vyhodnotil, že chce zázemí a jeho syn potřebuje mámu, tak se vzali, pořídili si ještě jedno společné a mají jich celkem 5.
.jpg)
loupák: 
.gif)
Petruša: 
a mě ta jeho nastupující puberta zase baví
,je ukecanej,vtipnej a konečně se s ním dá bavit skoro o všem
...taky by nejradši dřepěl imrvére na pc,tak mu to hlídáme,aby z toho nezblbnul,prostě to patří k dnešní době,se nedá nic dělat
...ale zase jak tady někdo psal,máme jedinýho,tak občasný nervy zkousnem
Já "sehnala toho pravého" až ve čtyřiceti. Času dost. Jinak bubu4+1 smekám před tím nadhledem i těmi dětmi 
Verera: nevim, Dominik má prostě takový ty gesta jako matko co zase otravuješ apod. a odmlouvá, furt by dřepěl u PC a tak
Petruša: Co máte všichni s tou pubertou? Mně to naopak připadá jako výrazné vylepšení.
k článku...taky mě hned jako první napadlo, že pokud Renča hledá moc urputně, tak je to na ní "vidět" a o to hůř to půjde. A samozřejmě souhlasim s tím, děti netajit, jak tu bylo psáno, taky bych to asi brala jako podraz být tím chlapem
loupák: tak to závidim, taky mam 9ti letého syna a takový chvilky který popisuješ máme docela málo 
Trošku u něj asi dřív nastupuje puberta 
.gif)
Renčo,nehrot´to,v tvých letech máš šanci sehnat dobrého mužského,i díky malým dětem,které si na něho zvyknou spíš,než ty starší,nech tomu čas,jak jsem už psala v začátku diskuse,a budete třeba spokojená rodina,přeji hodně štěstí při hledání nového tatínka
.gif)
bubu4+1: některé maminy mají jedno
a nestíííhajííí a mají stále depky...
bubu4+1: ále kecáááš, určitě vše zvlááádneš......chyby děláme všichni....Veronika žíla má taky lehce šílenou rodinu a přesto super....
.jpg)
sharon: kdo říká, že je zvládnu, jen je mám.nejsem uvědomělá matka a dělám spoustu chyb a mám lehce šílenou rodinu, ale jsem v podstatě šťastná žena. se sem hodim, čéče
Vlastí: jasně , důležité je zdraví....
