Přítel je přehnaně fixovaný na svou rodinu
Četla jsem už hodně článků, i slyšela vyprávět kamarádky a kolegyně na téma „mamánek“. Vždycky mi to připadalo úsměvné, protože jsem si říkala, že si každá něco přidá a přibarví, aby byl výsledek co nejvíc šokující. Byla jsem přesvědčená, že žádný takový muž nemůže ve skutečnosti existovat.
Teď si však nejsem jistá, jestli jsem přesně na takového mamánka nenarazila.
Mám přítele, zatím spolu nebydlíme, ale velice často se vídáme. Je mu 27 let, mně 25. Chodíme spolu asi tři měsíce a musím říct, že si opravdu hodně rozumíme. Trochu mne však zaráží jedna věc. Jeho závislost na své rodině. Už dva roky sice bydlí sám v pronájmu, což považuji za plus. Chlap v jeho věku obývající dětský pokojík v bytě rodičů by mi připadal podezřelý.
Jenže přítelovo samostatné bydlení je jen jedna strana mince. On je totiž samostatný jen na oko. Ve skutečnosti to vypadá tak, že mu maminka chodí jednou týdně uklízet, odveze špinavé prádlo a za týden ho přiveze vyprané a vyžehlené. Dbá, aby měl doma vždy nakoupené základní potraviny, povléká mu postel, často se zastaví i uprostřed týdne s kastrůlkem… Navíc chodí přítel každý víkend v sobotu i v neděli k rodičům na oběd.
Připadá mi to divné. Rovněž žiji sama, s rodiči mám prima vztah, ale základní životní potřeby si řeším bez jejich pomoci. Jednou, dvakrát do měsíce zaskočím v neděli na oběd, občas si vyjdeme s mamkou jen tak posedět do kavárny.
Přístup maminky mého přítele i to, že on to zcela samozřejmě přijímá a připadá mu to normální, mne však zaráží. Několikrát jsem s ním na toto téma zavedla řeč a on na tom nevidí vůbec nic špatného.
Nerozumím tomu. Je dospělý, pracuje na celkem důležité pozici, rozhodně to není nějaký mamlas, který by se o sebe nedokázal postarat. Spíš je asi pohodlný a maminka, místo aby syna tak trochu ponechala svému osudu, kolem něj poskakuje jako kolem pětiletého drobečka.
Nechci dělat ukvapené závěry. Nakonec – ještě spolu nebydlíme a zatím nemáme nic takového ani v plánu. Známe se teprve krátce. Ale i tak by mne zajímal názor čtenářek. Připadá vám model, ve kterém můj přítel žije, normální? Nehrozí, že někdy v budoucnu, až budeme spolu, nám bude jeho maminka organizovat život a můj přítel na tom nebude vidět nic špatného, protože, jak často říká: Ona je moc hodná.
18.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 270 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přítel je přehnaně fixovaný na svou rodinu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
majucha: 
majucha: Hned mě to napadlo - babička jedna totalitní
, že jí to nebylo blbý
Heather: 12.03 a jeste jednou
Heather: bylo! 
majucha: nic proti první.... ale beru tu druhou
Majucha: "K ní jsme jezdili kdykoliv jsme chtěli, nikdy pro ní nebylo zatěžko se nám věnovat, chovali jsme se u í jako doma, jedli jsme u ní, ona jezdila k nám, kde světě div se té drzosti - klidně mámě, když nebyla doma (ano, měla i klíče!) třeba umyla nádobí a udělala s náma úkoly nebo uvařila..."
To si babička vážně dovolila moc, nebylo to náhodou za TOTÁČE?????
sharon: To já taky ne...nic si z toho nedělej
Linda: 
.JPG){kind=avatar}
chytrájakrádio: Tyhle nesamostatné hošíčky si najdou holky jako pajmis a opečovávají je místo jejich matek. A na těch matkách jim nejvíce vadí představa, že by si hošíček mohl myslet, že by ho matka mohla opečovávat lépe než jeho partnerka, proto je třeba hošíčka od matky odstříhnout, aby partnerka byla ta jediná, která mu nejlépe vypere, uvaří, uklidí kolem něho a pak ho ještě "pustí" s kamarády na tah. Prostě nemáš šanci najít si muže, když kolem něho nebudeš skákat
(Kecám, znám hodně skvělých mladých kluků, kteří se umějí postarat o sebe i o rodinu a nechtějí za partnerku mladší model své matky.
)
Obě moje babičky k nám měly opačné přístupy. Jedna, hned poté, co se táta oženil, mu sebrala klíče od bytu a začala ho (a následně i mámu a nás děti) brát jen jako zvořilostní návštěvu po ohlášení. Nikdy si s náma nehrála, nikdy nám nepopřála k narozeninám, neexistovalo, abychom si sami podali skleničku nebo bez dovolení natočili vodu z kohoutku, nikdy nás nepozvala jen tak na oběd a nikdy k nám ani na oběd nebo takovou tu "běžnou" návštěvu nepřišla. Druhá babička byla opak. K ní jsme jezdili kdykoliv jsme chtěli, nikdy pro ní nebylo zatěžko se nám věnovat, chovali jsme se u í jako doma, jedli jsme u ní, ona jezdila k nám, kde světě div se té drzosti - klidně mámě, když nebyla doma (ano, měla i klíče!) třeba umyla nádobí a udělala s náma úkoly nebo uvařila. U první babičky bylo neodpustitelné faux pas, když jsme si dovolili cestou z kluziště zazvonit a pokusit se vetřít na čaj, druhá by nás přijala s otevřenou náručí, i kdyby byla půlnoc. A naopak. A jak to dopadlo? Ta první pro nás zůstala cizím člověkem, i sousedka v paneláku nám byla bližší, a když umřela, na pohřeb jí nešly ani vlastní děti. Druhé je 94, je v hospicu, ale denně za ní někdo chodíme a já doufám, že tady ještě nějaký pátek bude. A vůbec mi nevadí, že jsem jako malá musela jíst její nudlovou polévku, která mi nechutnala . Přece kvůli takové hovadině nezahodím člověka?
.gif)
pajmis: jen nechápu co má společnýho nedělní oběd s totáčem......
.jpg)
Absolutne nechápu co tu resíte???? To na co se ptala Adriana se vyresilo nekdy v prvních 20 príspevcích a zbytek je velký otazník : kdo je lepsí/chytrejsí/samostatnejsí snacha versus tchýne. Me kdyby nekdo (kdokoliv) uvaril tak se klaním, pravda od tchýne by me to krapet prekvapilo a pri nasich vrelých vztazích bych v jídle ocekávala prinejmensím projímadlo, ale porád je to jídlo bez práce.
tornado-lou: Obě maminky nám dávají "výslužku" ještě teď. Že by tím chtěly říct, že neumíme vařit? Ať si, hlavně že nám chutná a jim to udělá radost. A že u manželovy maminky nesedím v křesle a nečekám, až mě obslouží, to je úplně samozřejmé. Nabídne nám kávu, jdeme ji připravit spolu nebo já sama. Ve věcech si nešmejdíme, ale kde jsou hrnky, lžičky, cukr, to víme obě.
lagrieta: 10:19....jak ty dnes víš, že se jednou taky nebudeš "montovat"...???????
chytrájakrádio: jo, na tom neco je... jen tech nesamostatnych ja tolik kolem sebe nemam... znam vetsinu co se spis po mature zacali starat sami o sebe... pri nastupu na vejsku si pronajali napr. byt s kamarady. Tak nevim... mimo misu - ale nechtejte ten byt videt, ale jsou samostatny, to jo... a kdyz syr sam odchazi z lednice, tak ho i vyhodi
