Jsem jeho milenkou i budoucí ženou?
V mém životě se toho poslední dobou událo hodně. Dva roky žiji s přítelem, stavíme dům. Přítel je chlap pro život, všechno zařídí, co neví, si zjistí, je hodný a tolerantní a nebojí se zodpovědnosti. Nehádáme se, společně se zasmějem, doma máme pohodu. Sama sebe jsem přesvědčovala, že to je to, co od života chci, jistoty a spolehnutí, ale problém je, že jsem přestala být sama sebou a jsem taková, jakou mě chce mít.
I koupě domu byla jednou z mých přesvědčovacích fází, že je všechno v pořádku, teď vím, že to byla chyba, ale zpátky své rozhodnutí vzít nemohu. Můj přítel není empatický, neumí pochválit, ke všemu má spíše kritický přístup. Víte, není ani tak podstatné, že nepochválí oběd nebo jak vypadám, neřekne, co se mu na mě vlastně líbí, a neumí říci, že mě má rád, s tímhle se člověk s postupem času dokáže smířit. Nejvíce mi vadí, že nám nefunguje sexuální život.
V podstatě nejde ani tak přímo o sex, ale něžnosti, mazlení a hlavně líbání, chybí mi to. Neustále jsem si říkala, že mám jiné priority a odsunovala to na vedlejší kolej, jenže už nemohu dál. Vždyť polibek je ta nejintimnější věc mezi dvěma lidmi. Přítel mi vysvětlil, že na to prostě není. Uběhlo půl roku a ja se půl roku nelíbala. Pusa ráno, pusa večer, takhle míjely dny, jeden jako druhý, a když už došlo na milování, nikdy to nebylo o mně a musím si přiznat, že mi to nepřináší žádnou radost, nebaví mě to. Jsem hodně vášnivá, ale všechno jsem v sobě tlumila a nepřikládala tomu důležitost.
Asi bych ještě teď žila ve zdánlivé spokojenosti, kdybych nepotkala jiného muže. Znala jsem ho delší dobu, ale až ten osudný den jsme se vnímali jako muž a žena, kolega v práci, navíc ženatý s dítětem, oba zdánlivě spokojení, ale uvnitř nešťastní lidé. Začalo to polibkem a stále to trvá, dostali jsme se do fáze, kdy spolu chceme žít, mezi námi není pouze milenecký vztah. Oba nás to překvapilo a o to víc to, že nám stačí být spolu, poslouchat toho druhého, že už to není jen o milování.
Nechci tady rozebírat jeho problémy a důvody nevěry, ale považuji za důležité zmínit, že i on postavil svůj život na podobném kompromisu, který se chystám udělat já. Hodně jsme o tom mluvili, snažili se rozebrat všechny možné situace, problémy, které přijdou, když se rozhodneme pro společný život, ale připravit se na to nemůže člověk nikdy. Nenutila jsem ho k ničemu, nejsem milenkou, která čeká, že se rozvede, a trvá na tom. Rozhodl se to řešit sám, nechce žít ve lži. Řekl o tom všem své ženě, o mně, o tom, že chce odejít.
On své dítě miluje, nechce si sbalit kufr a ze dne na den začít nový život, ani bych to nikdy nechtěla. Hledá nějaké řešení, ale bohužel nikdo z nás neví, jaká cesta by byla ta nejlepší. Největší emoce jsou již za nimi, ale jeho žena trvá na tom, že na střídavou péči v životě nepřistoupí. Nebrání se tomu, aby každý z nich měl jiného partnera, ale syn je na prvním místě, čili jinými slovy budou hrát spokojenou rodinu, to je její návrh řešení.
Nevím, co mám dělat, ale chci, aby byl šťastný. Nejsem milenkou, která čeká, až se rozvede, jsem jeho ženou, patřím mu a možná právě proto bych měla být já ta, která se sbalí a odejde. Víte, nejvíc mu ublíží to, že nebude moct být se svým synem a já ho opravdu nechci vidět nešťastného. Nechci a nebudu ho přemlouvat pro život se mnou, musí se sám rozhodnout a já jeho rozhodnutí budu akceptovat.
Jen se o něj bojím, rozhodne se pro předstírání spokojené rodiny, ale bude se trápit a zničí ho to. Jak dlouho to může vůbec fungovat? A je to opravdu dobré pro dítě? Ať už se rozhodne pro mě nebo ne, já si hlavně musím vyřešit můj život s přítelem, vím to.
Jeho žena chtěla za každou cenu mé telefonní číslo, že se chce domluvit na setkání, souhlasila jsem se smíšenými pocity. Náš rozhovor proběhl ve vší slušnosti, na setkání jsme se dohodly, chce sebou vzít i syna. Trochu se mi i ulevilo, má právo mě znát, jen nevím, co mam od toho setkání očekávat? Podle všeho mě chce přesvědčit, že je syn na manželovi zavislý, že ho potřebuje, ale já to vím.
Jen teď nevím, kterým směrem se bude můj život ubírat. Jak se mám rozhodnout?
10.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 265 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem jeho milenkou i budoucí ženou?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Tomu nerozumím...
Gabriela si ztěžuje, že jí ve vztahu vadí trochu chladnější partner, co mu nechybí líbání a drobné něžnůstky, ale s milencem ji to nevadí.
Citace: dostali jsme se do fáze, kdy spolu chceme žít, mezi námi není pouze milenecký vztah. Oba nás to překvapilo a o to víc to, že nám stačí být spolu, poslouchat toho druhého, že už to není jen o milování.
Mě se zdá, že Gabriela jaksi vystřízlivěla ze zamilovanosti a když nastal ten každodenní všední život, tak má pocit, že je něco špatně...
kareta: teda mně spíš připadá na ránu Gabriela.......kterým směrem se bude můj život ubírat....božééé
kareta: Proč je ta manželka na ránu? Protože chce zachránit manželství? Tedy, já bych nevěrného manžela poslala k milence a předtím vybrakovala účty, ale někdo to má jinak, hlavně když jde o malé dítě.
já být na místě jeho ženy,tak dostanete přes hubu oba dva,chlap za to,že je ženatý a začal se tahat s ženskou,ty za to,že víš že je ženatý a taháš se s ním,nevím co tady hledáš za radu,budeš si to muset vyřešit sama,na tohle recept asi neexistuje,kdyby ano,svět by vypadal trochu jinak
vždyť je to pořád dokola, a hlavně jak nikdo nikomu nechce ublížit... tyhle příběhy jsou jako přes kopírák
Dítě se jednou moc poděkuje za špatný vzor, který mu maminka s tatínkem poskytli! Fakt je ta manželka na ranu!
Gabrielo, nech to plynout, neobětuj se, nech mu volné pole, ať se rozhodne sám, já bych s manželkou asi mluvit nechtěla, možná bych jí i naliskala...že otravuje. Tak a teď to schytám
a co vlastne resis Gabrielo? dum, ktery mas se svy pritelem, spatny sex, ktery mas se svym byvalym pritelem, osudovou lasku s milencem, sex s milencem, milencovu manzelku, milencova syna nebo jeste neco uplne jineho?
co takhle soustredit se na to, aby sis vyresila vlastni zavazky a reseni milencovych zavazku nechala na nem?
Tak tohle je moc těžké,raději vše rozebrat s psychologem,na to asi nic jiného není,od toho zde jsou,Držím palce
Třeba ti předá telefonní čísla předchozích osudových žen svého manžela.