Co oči nevidí, to srdce nebolí. Opravdu je to tak?
Milá redakce,
už nějakou dobu navštěvuji vaše stránky a vždycky tady najdu něco zajímavého k přečtení. Ráda bych přispěla svou úvahou do vašeho Diskusního fóra. Je na téma nevěra. Kamarádky a kolegové mi říkají, že jsem ve svém názoru na tento problém příliš radikální. Ráda bych prostřednictvím diskuse na magazínu zjistila, zda mají pravdu. Možná že nejsem zdaleka jediná, kdo si myslí, že každá nevěra je špatná. Děkuji.
Nevěra
Slovo, které mi nahání husí kůži. Kdo se s ní setkal, ví, jak moc bolí zrada, které se dopustí milovaný člověk. Zrada někoho, komu důvěřujeme, s kým jsme jak se říká „jedno tělo, jedna duše“. A nezáleží na tom, zda je podvedený muž či žena. Oba dva to bolí stejně.
Říká se, že mužská nevěra je svým způsobem omluvitelná. Muži prý dokáží odlišit sex od vztahu a příležitostný úlet berou jen jako příjemné zpestření stereotypu. U žen je to něco jiného. Ty většinou potřebují cítit lásku a porozumění a sex je přirozeným vyvrcholením důvěrného vztahu, založeného hlavně na duševním souznění. Zatímco muž se po prožité avantýře dokáže vrátit k manželce a neleží na něm balvan nové zamilovanosti, žena, když už se „spustí“, má sklon pálit mosty, stavět vzdušné zámky a nachází se v jakémsi stavu nadoblačné poblázněnosti bez ohledu na věk.
Jenže ať je to tak nebo tak, myslím, že málokterou ženu utěší skutečnost, že se k ní nevěrný manžel vždycky vrátí jako do bezpečného přístavu. Každá nevěra je zrada a nic na tom nemění ani okřídlené „co oči nevidí, to srdce nebolí“. Jistě, pokud klamaný partner netuší, že se něco děje, je v klidu. Jenže co ten druhý, podvádějící? Vrací se domů, dělá jakoby nic...
Dnes se – alespoň podle různých výzkumů – na nevěru nahlíží jako na něco, co je takřka úplně normální. Dokonce se objevují názory, že absolutně věrný není ve vztahu nikdo. Dříve nebo později prý podlehne nějakému lákadlu každý, hlavně muži. Nějak tomu nevěřím.
Nevím, jak bych se chovala a co bych dělala, kdybych zjistila, že mi byl partner nevěrný. Jestli bych pátrala, zda to byla jednorázová záležitost, či je v tom něco „osudovějšího". Nikdy jsem v takové situaci nebyla, takže to těžko mohu posoudit. Co však vím jistě, je, že by to bolelo. Moc. Ztracená důvěra, zklamání... A víme dobře, jak je těžké důvěru získat. Nedá se vykoupit zlatem ani penězi.
Co si o nevěře myslíte vy? Považujete ji sice za nepříjemnou (pro klamaného), ale reálnou součást života? Dokázali byste svůj protějšek podvést? Odpustili byste odhalenou nevěru? A vůbec – myslíte si, že je nevěra opravdu normální? Nebo že existuje nevěra omluvitelná?
4.6.2007 Rubrika: | Komentářů 34 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Co oči nevidí, to srdce nebolí. Opravdu je to tak?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jsem mladá holka, takže nevěru bych neodpustila, ale předala ho té, s kterou ze mě dělají blbce.
Já si myslím,že je reálná.Nevěru jsem odpustila,nevracím se k ní.Nenarušila naše manželství.Nevím jestli bych dokázala manžela podvést.Zatím se to 26 let nestalo.Moje babička,kterou jsem měla moc ráda mi radila,že nevěra nic není,dá se přehlídnout,ale chlap co se denně opíjí ne.Tak jsem si to vzala k srdci.
Jak je to s porekadlem :bozi mlyny melou pomalu a jiste, taky znam nekoho komu se to vratilo i s procentama.
a co delal svi bejvaly zene ,dela ted jemu ninejsi zena.
Už zase!?
Nepodporuju, neschvaluju nevěru a nesouhlasím s ní, ale to je asi všechno, co s tím můžu udělat.
Nevěru jsem odpustila, protože jsem si za ni částečně mohla sama... A to že se takhle problémy neřeší je sice pravda, ale každý si to většinou uvědomí po tom, co to udělá...
Jinak opravdu nechci vědět, jestli mi je partner nevěrný. Očekávám a i jsem to řekla, že bude zodpovědný. Tzn. pokud něco, tak se chránit!
No doufám, že už to mám za sebou... Protože jsem se zařekla, že další nevěru už neodpustím, a řekla jsem to i jemu. O dítě se postarám, ale notorického nevěrníka opravdu nechci!
Všem bývalým i současnému
jsem řekla,že jestli se jim povede udělat nějaký úlet, tak ať laskavě - když jsou hrdinové to udělat - tak ať jsou hrdinové i v tom,aby se s tím SAMI nějak vyrovnali. Přijde mi naprosto zbabělé - pokud to není žádný trvalejší bokový vztah - o nevěře říkat tomu, kdo miluje a nic neudělal!!! Pak podvádějící má klid na duši a ten druhý?? Je naprosto a zcela v pr...
To,že mě manžel podvádí průběžně celé naše manželství,jsem se dozvěděla náhodou a musím říct,že to bolí,hodně to bolí.Na otázku proč to dělá, odpověděl,že si myslel,že ho také podvádím,tak mi to prý vracel!!Já mu byla ale celé roky věrná.
.jpg)
sanbibi: přesně tak to cítím
.jpg)
nevera je nevera, da se odpustit, ale ne zapomenout, to je presny. nesouhlasim s tim co oci nevidi srdce neboli. proste ja neveru neprekousnu a je to konec, pac duvera je v tahu a vztah je o duvere a respektu a lasce dvou lidi, do toho mi nevera nejak nezpada
ja i videla a bylo mi to fuk. Byli tak zabrani do sebe, ze si ani nevsimli, ze jsem prosla na WC, tak jsem je nerusila. Nic jsem jim ani nerekla az, po asi 15ti letech, kdyz jsme se rozvadeli a o nic neslo, tak jsem se ze zvedavosti zeptala, jestli maj tolik kuraze to priznat. On jo, ona ne
Tak se taky počítám k menšině, možná se věrnost a nevěra přeceňují, pro nás s manželem ale pořád znamenají hodně.
babkatapka: kareta: prene tak.. myslim, ze to vystihuje i muj nazor
Nevěra je Nevěra, ale jak je v nadpise - Co oči nevidí, to srdce nebolí! Když už se stane, nesvěřovat, uklidit někam hodně hluboko a nevracet se k tomu.!!
hancze: 
Já taky byla spokojená, dokud mi manžel neoznámil, že odchází, protože už půl roku se stýká s jinou, dneska jsem ráda, že jsem se ho zbavila.
Nepřemýšlím nad tím, to je ve vztahu nedůležité (pokud nenakazí sebe a rodinu) Ani bych se nesvěřovala a nechtěla aby se mi svěřoval
