Jaká matka, taká Katka, a jaký otec, takový syn?
Mám přítele, chodíme spolu rok a půl. Mezi námi je všechno v pořádku. Co mi dělá starost, je chování jeho otce. Abyste mi rozuměli – mám strach, aby se Honza jednou nezačal chovat jako on. Moje máma mě před tím varuje, většinou to tak prý bývá, že děti se v dospělosti chovají stejně jako jejich rodiče.
Honzův otec je totiž despota a hulvát. Pokaždé, když k nim jedeme, mám žaludek až v krku a celou návštěvu se tam necítím dobře. Maminka je hodná, pečlivá, pracovitá, pořád něco dělá, vyváří, všem podstrojuje. A za to má jenom pohrdání a urážky Její manžel se k ní vůbec nechová pěkně. Pokřikuje na ni jako na nějakou služku, sám si nepodá ani noviny, dokonce ani kafe si sám neosladí. Honzův mladší bratr už se chová skoro úplně stejně.
Honza ne, alespoň to na něm nepozoruji, ale jsem ostražitá a pořád ho sleduji. Stačí málo, nějaký bezvýznamný konflikt nebo něco, co mi trochu připomene jeho otce, a propadám panice.
Několikrát jsem s ním o tom mluvila, chtěla jsem znát jeho názor na to, jak to u nich doma chodí. Ujišťuje mě, že to, jak se otec chová, nesnáší už od dětství.
Co myslíte? Nemůže se třeba v budoucnu, za pár let, stát, že ten otcův model chování nějak nevědomky převezme? Je mi 22 let, vdávat se zatím nechci, jen o tom přemýšlím. Jestli je to pravidlo, že se děti chovají stejně jako jejich rodiče, jak tvrdí moje máma.
30.8.2007 Rubrika: | Komentářů 41 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jaká matka, taká Katka, a jaký otec, takový syn?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
také mám manžela, který po 27 letech manželství nápadně přípomíná svého otce - samolibý ješitný despota i když to dříve odsuzoval. Tchán zůstal nakonec sám, manželka raději chodila do padnutí do práce a obě děti se o tátu nezajímaly. Utíkej, geny ani klackem nepřetlučeš, i když se moc snažíš, jednou ho doženou.
V mé rodině se potvrdilo, že syn, tedy můj manžel kopíruje od svého otce vše, co se mu nelíbilo a nelíbí. Snad nevědomky.
Bohužel náš starší syn se ke své dceři chová tak, jak nesnášel u svého otce. Když jsem ho na některé věci upozornila, říkal, že to vidím jinak.
Tak nic neříkám.
Ale bohužel, i mladší syn má sklony k chování, které odsuzoval. Čím to je, nevím. Myslela jsem si, že člověk se poučí z toho co mu vadí a sám bude ve výchově jednat jinak. Ne, není to tak.
Možná teď, s odstupem času, synové hledí na zvláštní výchovu otce jako na sílu autority.....oravdu nevím.
je mi trochu smutno z prispevku o lidskem chovani... 
Určitě, rodinné vzory zafungují , ne třeba hned . Většina přísloví má reálný základ. Známý byl dítě depostického uřvaného otce a zakřiknuté tiché, leč urputně manipulující mátky. V dětství tíhnul k matce ,a otce odsuzoval. Pomáhal jí s domácími pracem, s úklidem. Okamžikem manželství se z něj stala hlava rodiny, fungující úplně stejně jako jeho otec. Uřvaný despota, nechávající se obsluhovat, uražený špatně oslazeným kafem. Už jsou rozvedení. Nechápal, co dělal špatně. Ječel přece vždycky oprávněně buď byla málo teplá polívka nebo špatně oslazené kafe.
to není pravidlo, ale ze dvou dětí je obyčejně vždy jedno po otci a jedno po mámě. A jestli se brácha chová jako otec, tak nevěřím, že by oba kluci byli po tátovi.
tornado-lou: Mám tři synovce, tak doufám, že se samou podlejzavostí přerazí. 
Meander: predstavuju si to jako v saturninovi. budes predstirat smrtelnou chorobu a budes se kralovsky bavit tim, jak ti rodina podstrojuje, aby zjistili komu to vsechno odkazes.
Když jsem před 25 lety chodila se svým nastávajícím, mluvil o tom, jak je jeho otec zlý a jak špatně se chová ke své ženě, a že tedy on by se nikdy tak hnusně k manželce nechoval. Byla svatba a velmi brzy jsem poznala, že můj muž svého otce předčí, choval se ještě hůř. Stálé nadávky, urážky, demolování bytu. Ze začátku jsem doufala, že se změní, kvůli mě i dětem. Bohužel se mezměnil, a mě trvalo moc a moc dlouhých let, než jsem našla sílu odejít. A dnes se modlím, aby naši kluci, dnes dospělí a bezproblémoví, nezačali být jednou jako on.
Meander: 
tak to je krásnej plán to mi připomíná takovu normální rodinku, jak se snažili tu protivnou tetičku provdat za pana "klusáčka" 
"jo ona je dědičná?"
Anne.D: Já hodlám být jednou taková ta výstřední nesnesitelná tetička, kterou si nikdo z rodiny nelajzne prudit, protože má peníze. Všichni se přede mnou budou po kolenou plazit 
a já jim budu spílat 
Moc se na to těším.
Průšvih je, že z většiny z nás budou jednou tchýně taky 
Meander: tak teď jste to rozsekly. Tenhle smajlík 
už bude navždy pro tchýně 
Anne.D: Tenhle smajlík je geniálním ztvárněním některých tchýní
A jeden můj bývalý kamarád vždycky říkával:
KAŽDÝ SI DOVOLÍ, CO SE MU POVOLÍ.
U nás je to trošku jinak 
. Manžel mi po x letech chováním velmi nápadně připomíná tchýni .
Chování tchýně: "nou koment" 
.
