Naléhá, abychom měli dítě
Jsem rozvedená, je mi 33 let, mám sedmiletou dceru. Před půl rokem jsem se seznámila se svým současným přítelem. Je mu 31 let a před dvěma měsíci jsme spolu začali bydlet. S dcerkou si na sebe docela rychle zvykli a vycházejí velmi dobře.
Ačkoli je vlastně všechno v nejlepším pořádku, objevilo se něco, co mne dost znepokojuje. V podstatě hned, jak se ke mně Mirek nastěhoval, začal mluvit o našem společném dítěti. Prý by si ho moc přál.
Já také nejsem proti, ale nepřipadá mi rozumné plánovat dítě po půlroční známosti. Snažila jsem se Mirkovi vysvětlit, že je to na mě ještě příliš brzy. Chtěla bych, abychom se více poznali, nechci hned spadnout do mateřské dovolené a povinností kolem miminka. Na to podle mě zatím není vhodná doba.
Mirek ale začíná být velmi urputný, říká, že mé odmítání chápe tak, že o něm pochybuji. Prý se cítí nedůstojně, jako by dělal nějaké přijímačky na partnera a otce. Neustále mě ujišťuje, že mne miluje, i mou dcerku, tak na co bychom měli čekat. Jeho naléhání a obviňování z nedůvěry je mi velmi nepříjemné.
Nevím, co mám dělat. Druhému dítěti se nebráním, Mirka miluji, ale zároveň mám také velkou obavu. V prvním manželství jsem se spálila, nechci opakovat stejnou chybu podruhé. Vím, že stoprocentní jistotu nezískám nikdy, ale nechci se vrhat po hlavě do něčeho, na co se zatím vnitřně necítím.
Zajímalo by mne, jak by se na mém místě zachovaly jiné ženy. Jsem přehnaně opatrná, nebo uvažuji správně? Mirka ztratit nechci, jen bych potřebovala, aby trochu zmírnil tlak, který na mě vytváří. A nějak se mi nedaří ho přesvědčit.
14.12.2007 Rubrika: | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Naléhá, abychom měli dítě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Klaudie: vim, ze to tak nemyslis, ale zni to tak, jako kdyb se mu s deckem neokoukala.. hm.. ono to byva spis opacne... a ztrati ho muze i kdyz s nim deckomit bude... jen bude samozivitelka deti dvou a ne jen jednoho...
no máte v tom nesoulad, já byla v opačné pozici -taky jsme žili na hromádce, partner rozvedený zklamaný, já dítě chtěla, on ještě ne...protože si to potřeboval rozmyslet atd...
možná bych mu být tebou stanovila nějaký limit - rok, dva...a pak si dítě pořídíte /a ty osobně bys už během té doby mohla mít jasno, zda on k tomu je, nebo není/. Hlavně bych to ale nedefinovala tak, jakože se musím "rozmyslet" /to zavání MUSÍM SI TĚ PROVĚŘIT a druhého partnera to může i dost urážet/. Prostě bych řekla, že se na to ještě necítím, ale že myslím, že za rok...dva...bude vhodná doba.
taky bych se ale "nerozmýšlela" moc let, být tebou, nebo partner ztratí trpělivost, vztah se může "okoukat" a on už do té rodiny nebude žhavý a časem ho třeba zbytečně ztratíš
no ja to vidim tak, ze to baby chteji oba - jen Kristina si chce ujasnit, ze ji tenhle nezradi... ale jeji pratner uz nechce cekat... treba nasel tu pravou a chce spolecne mimi...
holt mu asi jeho biologicke hodiny tikaji... 
kristina - ja ti poradim - jdi navstivit jeho rodice mnohokrat a uvidis, jak se tam k sobe chovaji a jak spolu vychazeji a kolik tam je respektu mezi partnerama - je velka pravdepodobnost, ze to pochytal od nich a bude se priblizne stejne chovat i k tobe - podle toho si muzes utvorit obrazek mnohem rychleji jestli to bude vhodnej partner pro tebe nebo ne... jinak souhlasim s nazorem tveho partnera - opravdu prochazi prijimackama na partnera a otce... ale ty ms taky pravdu, ze si po spatne zkusenosti chces opravdu ujasnit, ze manzelstvi/partnerstvi bude lepcejsi nez to predesle....
podle mne OBA mate pravdu a je jenom ve hvezdach, jestli spolu budete vychazet v budoucnosti... clovek se pomalu vekem formuje do podoby a chovani svych rodicu/dedecku/babicek/teticek/strycku.... zalezi na vas, jak se budete umet postupem casu tolerovat...
a myslim, ze jakekoliv tajne brani ci vysazovani prasku je nesmysl a podraz na toho druhyho... 
ono totiz tomu, kdo z tech dvou chce, mu nezbejva nic jinyho nez pockat az bude chtit i ten druhej... pokud uz ma potom pocit, ze se nedocka, tak se proste rozejdou a jde se plodit jinam... znam par paru, u kterych to takhle bylo... kvuli neshode o mit ci nemit deti, se rozesli...
Tady bych ale videla problem i v tom, ze jsou spolu fakt kratce a Kristine se ani za mak nedivim, ze ted se na dite neciti, kor kdyz se pred tim spalila... kdyby se ted shodli ze deti v budoucnu nejspis ano, ale ze je zatim otazka kdy, tak si myslim, ze by to na nakou dobu mohlo byt reseni, aby Mirek byl v klidu... pokud teda Kristina vi, ze by jeste jedno dite chtela, pokud vi, ze nechce dite vubec, tak potom se neshodnou... nikdy 
Juana: no neeeeeeee, me teda krivdis, ja bych to rekla... 
Nyotaimori: napsala jsi to naprosto přesně, něco podobného jsem chtěla napsat i já, teda až na ten závěr, já nejsem odpůrce dětí - ale je mi jasné, že kdyby si tu nějaká žena stěžovala, že ten její nechce děti a ona ano, tak by byl partner zván sobcem a bylo by jí doporučovány nejrůznější metody, od opuštění partnera přes vysazené prášky, propíchnutou šprcku a eventuelní oplodnění od souseda. Silně pochybuju, že byste se shodly na tom, že dítě mají chtít oba, jako v tomto případě.
.jpg)
Stanik: xmass party ?
Stanik: Podle mě právo na diskusi, názor a přemlouvání má každý.
V žádném normálním vztahu přece nefunguje pravidlo " teď se o tom nebudeme bavit, prototože ty na to nemáš právo páč jediná já ( jediný já) vím kdy se o tom budeme smět bavit" a dokud o tom nerozhodnu tak ty o tom vůbec nesmíš mluvit...........
A věř mi nebo ne plánování dítěte není z 90 procent o tom, že přemýšlíš kdo kdy a kolikrát bude vstávat , přebalovat , utírat prdelku ale o tom jestli dítě chci nebo nechci.
A mateřský pud není o jednom dítěti. Mateřský pud/hlas přírody/ biologické hodiny a další tebeofendující signály prostě je. Stačí se optat kamarádek které mají například 2 děti a tiká jim 38-40 a vsadím se, že občas zvažují "last chance" jestli do toho jít nebo nejít. Rozum většińou zvítězí a nejdou ale stejně je jim to tak trochu líto...... tak pravil šovinista 
no nic, odchazim za zabavou 
mejte se tu vsichni moc pekne a vsem preji krasny vikend... dokonce i Otovi ( nic ve zlem, vsak me znas.. postuchovani, to je moje)
Ota: ale jasne ze je... kdyz vi, ze ted druhe dite nechce, co mu kurva ( pardon) dava pravo nerepektovat ji a premlouvat ji? he?
on bude vstavat po nocich? asi moc ne... ( sorry, ale chlapi jako ty, co i "koji" jsou fakt spis cestne vyjimky)... a treba nechce prave proto, ze uz jedno ma.. materskej pud tudiz uspokojenej... a z nejhorsiho je sedmiletym deckem venku... decka tohohle veku uz mi taky nevadej.. da se s nima diskutovat
Křeček: ale kdepak :-) ale kdyz takhle keca, nemuzu se udrzet
puvodne jsem vubec nemela v umyslu s k tehle diskusi pridavat 
.GIF)
A řekla jsi mu, že si ho chceš ještě nějakou dobu užít, než na tebe padnou starosti o mimino? Že pak už na něj nebudeš mít tolik času...
Viv :o): my se prostě 1x za 14 dní musíme štěknout a dětičky to je téma
Křeček: bavíš se
