On je sova, já skřivan. Asi se zabijeme.
Dokud jsme s Martinem nezačali bydlet spolu, nikdy mě nenapadlo, jak zásadní může být, když je někdo sova a někdo skřivan. Před společným soužitím jsme spolu sice strávili pár společných víkendů, ale to jsme se asi jeden před druhým víc hlídali.
Teď spolu žijeme už čtvrt roku a mám dojem, že se zabijeme. Já ráno vstávám v klidu a pohodě, jsem schopná začít okamžitě fungovat, Martin je po ránu nesnesitelně protivný, nemluvný. Tváří se jako bůh pomsty, až mám pocit, že za všechno můžu já. Když jdeme do práce, většinou spolu ráno vůbec nemluvíme. O víkendu není radno nejméně hodinu po probuzení zapřádat hovor na jakékoli téma. A to i když vstane až v deset hodin.
Večer je Martin naopak plný sil, elánu, plánů a nadšení. Můj limit je desátá hodina, pak už pomalu upadám do spánkového režimu, nic se mnou není, těším se do postele. Ony by rád pařil, řádil, miloval se, když mu řeknu, že už je půlnoc a já chci opravdu spát, urazí se a označí mě za protivu.
Tak nevím, jestli se nám někdy podaří v tomhle ohledu sladit. Docela mě to štve, hlavně ta rána, kdy je na zabití. Někdy mi tou svou špatnou náladou zkazí i celý den. A taky mě štve, že není schopen pochopit, že večer bývám unavená, a vyžaduje milování třeba v jednu v noci.
28.2.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - On je sova, já skřivan. Asi se zabijeme.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tenhle model není úplně špatný. Ráno se můžeš v klidu upravit, nasnídat atd. a až muž vstane, dělej si svůj program a nevšímej si ho. Až budou děti nebo víc práce, vyřeší se to samo - děti ho totiž spát nenechají. Večerní pozdní choutky, když žena utahaná usíná jsou fakt lahůdka. A co kdyby ses pokusila o ranní milování - možná by vstával s lepší náladou - a nebo - pochopil jaké to je pro tebe pozdě večer.
mace: ja si v sobotui prisla jak z te nove reklamy na T mobile - odmena z avernost.. aniz bych to tusila,.. videla jsem ji az vecer :-) :
vstala jsem, vyvencila joudu, dosla na nakup... mezitim muz vylezl z postele a nalozil se do vany.. tam dostal i snidani.. mezitim jsem uklidila...byla tam tak dv hodky...
odpoledne jen lehky relax a varila jsem uzene a bramborovy knedlik a cibulku... pak zas uklidit... nemusel vubec nic 
ale o neni takhle obvykle.. cely tyden byl ve Francii na skoleni a ja byla rada, ze priletet stihnul v patek pred pulnoci, jeste nez se zvednul ten desnej vitr.. v sobotu uz melo Franfurtske letiste problemy, tak buhvi, jak by to bylo, kdyby letel az v sobotu, jestli bytam chudak nekde nezkejsnul 
Stanik: No vidíš, i u vás je výjimka, tak u nás jí má většinou syn, v sobotu měl ale ttínek radost, synátor se nalepil na tetu a nechal tatínka vyspat:)))
My to máme taky tak, já skřivan, on sova, ale funguje to úplně v pohodě :)
mace: tak at se dari casteji :-))
ne ze bych se chlapu chtela nejak zastavat, ale me nekdo budt v sobotu brzo rano.. coz pro me osma je,.. asi ho zahlusim.. jedinou vyjimku ma pejda, kdyz si ke me hopne, nalepi se mi na zada a chrape do ucha 
hezky vikend
No ale dneska je pátek, takže z práce mizím za chvilku.......
Stanik: jo tak na takovej hezkej večer jsem po několika měsíccích měli čas minulej pátek, pohoda, malý spal jak špalek:))))
Stanik: no on ho taky ráno budí malý ne já, já mu sice říkám ať tatínk nechá spát, ale nejsou mu ani dva takže ho prostě chce a dveře si otevře....Ale občas si manža dá poleďnáka s malym.....No řekla bych, e už si zvyknul, i když nadšenej není, dokonce chce druhé, tak teda nevim nevim....No u mě den vypadaá tak, že vstanu v pět, v pl šesté odchazim, oba mají hotovou snídani, po cestě z práce nakoupim, přijedu mezi 4-5 a jdu s malým ještě ven, v půl sedmé doma, udělat večeři (oběma), nakrmit malého vykoupat, v tom lepším případě dorazí tatínek v půl osmé, když malý po osmé usne, tak žehlím, uklízím, prostě co je třeba někdy prostě jen tak v klidu spolu sedíme a po jedenácté jdu spát a tak pořád dokola:)))))
mace: a jak rikam, kdyz jsem utahana, spis si hodim hodku dve po oobede ( teda pokud neni vyletove pocasi, to je pak skoda spat)... a vecer nejakou dobrou mnanku, lahev dobreho francouzskeho vinka, nejak ten film.. a pohodicka...
mace: no kdo chce kam, pomozme mu tam.. se rika 
proto mam psa a nemam deti 
ne nic ve zlem... ale spat chodim kolem jedne, do prace v stavam v pul sedme.. rano vyvencit psa, ted jeste jako bonus pooperacni ostereni a mazu do prace.. z prace jsem doma v sesz s jazykem na veste... pak trochu neco v domacnosti...a je pulnoc. takze umyt a spat.. mit do toho jeste deti, asi uz jsem v Bohnicich :-)))
ale vikendy jsou fakt ve znameni relaxu, ani by me nenapadlo manzela budit, pokud se nevzbudi sam a ja jsem uz vzhuru.. tak nejak proto, ze toho ma jeste vic nez ja 
Stanik: Tak to myslené nebylo, dokud jsem byli sami bylo mi to jedno, ale mylý si ho taky chce užít, stejně jako mě, jenže jáchodim z práce aspoň kolem 4 takže mě vidí i v týdnu, ale jeho jen ráno půl hodinky než letí a dá ho k babičce. No a živitel není sám....do práce jsem šla v 10 měsících syna, protože on právě neměl tolik aby se jím mohl nazvat, takže jsem živitelé oba....A jestli tím trpí?Tak to je fakt problém který si musí srovnat, já se taky musela vyrovnat s tím, že malé miminko nechávám mamce a rovnám se s tím už rok....
Stanik: a navíc u nás to nikdy není opačně....takže i tak jsi na tom líp a navíc já chodím spát o kolem půlnoci když je vše hotovo a vstávám takhle brzy, takže jsem sova i skřivan dohromady...
mace: hadam proto, ze on je zivitel rodiny? tobe vstavani nevadi a jemu ano?
no jaky si to chudak udela, takovy to ma... chetl deti, tak at chudak trpi, ze jo .. aspon mi to z tveho pristupu vyplyva
Stanik: jenže já v týdnu vstávám v pět a on s malým v sedm a dá ho babičce, malý si ho chce taky užít a to mu jako mám další tři hodiny vykládat nech tatínka spinkat?Už tak ho držím od něj hodinu a půl a to je docela těžké, v týdnu ho skoro nevídá, mě taky málo když jsem musela zpět do práce. Takže já zase promiň nevidim důvod proč já bych měla a on ne...
Já jsem spíš taky skřivan, manžel sova a nějak jsme se sžili po těch už dvanácti letech-on už ví, že se mi v osm zavírají oči a proto vše, co potřebuje, musí stihnou do té doby. já vím, že když půjdu o půlnoci na záchod, ještě se svítí v obýváku a on sedí u počítače a hraje hry nebo se dívá na televizi. Máme i oddělené ložnice, takže se už vůbec nerušíme. Ale to spíš proto, že manžel stráááášně chrápe. Chce to hlavně toleranci. Zkuste si o tom promluvit.
Andreo, "už čtvrt roku" ti zřejmě připadá jako dlouhá doba, ale na to, aby se obrousily hrany, to je okamžik 
Mluvíte nebo mluvili jste o tom někdy spolu? Zaznělo mezi vámi něco ve smyslu: "Hele, já vím, že jsem poránu protivnej, ale holt už jsem takovej a budu se snažit mírnit." Případně: "Já vím, že se mnou večer nic není, tak co kdybysme společný chvíle začali v sem nebo v osm večer, místo v deset - ty už jsi dávno vzhůru a já ještě neusínám." Hm?
