Pořád na ni jenom řve
Asi si řeknete, že mi do toho nic není, tak proč se tím zabývám. Jenže pro mě jako pro matku je to těžké. Jedná se totiž o mou dceru a její manželství.
Monice je 29 let, je dva roky vdaná a mají půlročního chlapečka Šimona. Malý je zlatíčko a miláček celé naší rodiny. Je to moje první vnouče, a tak se snažím, abych si ho užívala co nejvíc. V poslední době se však návštěvám u dcery vyhýbám, protože se tam vůbec necítím dobře. Její manžel se nějak změnil. Dřív byl celkem klidný, zato teď je z něj nesnesitelný vztekloun.
Nechodím k nim často, nejvýš jednou týdně, občas k nám přijdou v neděli na oběd. Vypadá to však, že i tohle brzy skončí. Petr se totiž chová strašně. Nic mu není vhod, cokoli Monika udělá, udělá špatně. Už na ni snad neumí promluvit normálně. Z jeho řeči je neustále cítit nervozita, netrpělivost, často na ni hodně zvyšuje hlas, dokonce i před námi. Kdoví, jak to u nich vypadá, když u toho nejsou žádní svědci.
Dceři je to trapné, za jeho chování se stydí, ponižuje ji to. Bojí se ozvat, protože když něco řekne, on ještě přitvrdí. Mám dojem, že je nešťastná. Myslím, že mi neříká úplně všechno, abych si nedělala starosti. Snažila jsem se ji přesvědčit, aby se mi svěřila a řekla, co se u nich děje, proč je tam najednou takové napětí, ale ona odpovídá spíš vyhýbavě. Petr má prý hodně práce a je nervózní i proto, že se nevyspí kvůli malému.
Vím, že je to jejich boj, život i manželství. Přesto mě to trápí. Ráda bych Monice pomohla, jenomže nevím jak. Manžel mi radí, abych na to tolik nemyslela, ale to nejde. Je to naše jediná dcera. Přála bych si, aby byla šťastná a spokojená, a trápí mne, když vidím, že není.
1.4.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pořád na ni jenom řve
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Třeba je zeťák naštvanej, že má doma tchýni pečenou vařenou a je pak vzteklej v její přítomnosti,ale nedokáže jí sám říct, ať k nim tak často neleze. Bez její přítomnosti se totiž může chovat úplně jinak.
.jpg)
opravdu je každá rada drahá ,ale jak už tu bylo řečeno řict dceři ,že doma má opravdu dveře otevřené vždy !!já měla tchyňku hodnou vycházela jsem s ní dobře ona respektovala mě a já ji samo ,že se mi něco někdy nezdálo , ,ale hodně rychle to přešlo škoda už tu není ráda na ní vzpomínam v dobrém 
.JPG){kind=avatar}
babkatapka: To jo, jsou oba dospělí. To byla Irena Neffová taky
.
já bych se do toho nemontovala, až bude dcera potřebovat pomoc, tak si o ni řekne, já bych je nechala raději v klidu. Mohlo by se ještě víc pokazit. Vždyť jsou oba dospělí
osobne k nam moje mama do bytu chodi na navstevu tak 3x-4x rocne a to hodne vyjimecne, jinak spis jdeme nekam ven nebo se na chvilku stavime k ni. aby u nas byla kazdej tyden, to nehrozi, bych se asi zblaznila. to same plati pro pritelovu mamu/rodice, a to je mam moc rada. chce to svy meze, jednou mesicne bych mozna zkousla...
Meander: jak uz jsem rekla.. tchynku mam superskvelou.. ale kazdej tejden bych ji doma taky mit nechtela ... a mamu uz tuplem ne 
MK: no ja mam kupodivu tchyni suprovou a rozumime si... mam ji rada fakt rada, ale je to i o tom, ze je rozumna... Ono sice neni nic na tom, ze babicka chce videt vnouce kazdej tejden, ale to vnouce, kdyz uz, ma babicky dve a aby to bylo spravedlive, tak potom by to mohlo vypadat tak, ze rodice s ditetem pendlujou kazdej vikend napr. v sobotu k jedny babicce a k druhy treba v nedeli, popr. maj pravidelne kazdej vikend (nebo v tydnu, to je jedno) 2x navstevu... tak by byl pro me vikend horor bez ohledu na to jak bajecne ty babicky jsou... a mmch ta rodina potrebuje taky soukromi... a nepochybuju, ze babicky potrebujou taky soukromi... 
Me by to takhle rozhodne nevyhovovalo...
MK: tak přesně takhle jsem přistupovala ke své tchýni, jenže časem se ukázalo, že ani tři roky po svatbě pro ni nejsem prostě dost dobrá a jejího syna jsem prostě ukradla a zničila mu život..........takže moje je fakt hrozná a ty lži co kolujou mezi jejich sousedy, hrůza, první rok jsem probrečela moře slz, teď jí respektuju nic víc a nic míň....
Když jsem byla na mateřské, tak naši k nám chodívali 2x týdně, půjčili si děti a šli s nimi na procházku. Já jsem se mohla aspoň trošku prospat, což bylo fajn. A o víkendu jsme každý týden chodívali k tchánům, ti nám po obědě pohlídali děti a my jsme mohli do kina nebo na procházku. Vůbec nám to nevadilo, viděli jsme se vždycky rádi.
Co se týče problému, pokud by na dceru řval ve vaší přítomnosti a u vás v bytě, tak bych ho slušně, ale důrazně napomenula.
Plést se dceři do manželství, to asi není dobrá cesta, ale nechat to jen tak taky ne. Hlavně by dcera měla vědět, že má u vás zastání a podporu, kdyby jí to s manželstvím nevyšlo.
Meander: tak promiň, z toho nicku to nejde poznat, ovšem souhlasím s tím, že mít u nás tchýni každý týden zbláznim se
Pokus se mu říci v klinu, že tě to trápí, jak se chová. Myslím si, že na tom nic není, když babička chce vidět vnučku každý týden. Asi bych si ji taky jen brala k sobě a ať si mladí ve volném čase věnují sobě. Jednou budu taky možná tchýně a vy ostatní také, ale moc se mi nelíbí, když skoro každého při vyslovení slova - tchýně - osype. To se fakt u mě neděje, nějaké výhrady mám, ale každý člověk má své chyby. 
mace: To je jedno, já stejně nejsem chlap. 
Meander: proto jsem se i taky omlouvla v dalším příspěvku
mace: A v mojí reakci taky není každý den 
Meander: omlouvám se, promluvil na mě kolega a já odepisovala
