S cejchem týrané ženy
Je mi 34 let, mám dvě děti a jsem rozvedená. Mé manželství bylo peklo. Z muže se po narození druhé dcery stal doslova tyran. Svou agresi neustále stupňoval, došlo to tak daleko, že jsem se klepala strachy, jen se přiblížila doba, kdy měl přijít z práce domů.
Nejdřív jenom řval, nic mu nebylo dost dobré. Zakazoval mi chodit i k rodičům. Vyžadoval sterilní čistotu a pořád kontroloval, jestli není někde sebemenší špína. Pokud něco objevil, nastalo peklo. Když došlo na první rány, na nic jsem nečekala, sbalila holčičky a odstěhovala se k rodičům. Vyhrožoval, prosil, ale byla jsem neoblomná. Rozvod proběhl celkem rychle. Už je to tři roky za mnou, muž o dcery nejeví zájem a alimenty platí spíš sporadicky. Nechávám to být, už s ním nechci mít nic společného, jsem ráda, že od něj máme klid.
I když se mi hodně ulevilo, těch několik let, které jsem prožila v šíleném psychickém nátlaku, na mně přece jenom stopy zanechalo. Uvědomila jsem si to právě teď, když jsem se poprvé od rozvodu sblížila s jedním mužem.
Je rovněž rozvedený, brzy mu bude čtyřicet. Je mi s ním fajn, i dcerky s ním vycházejí dobře. Před dvěma měsíci jsme se dohodli, že se přestěhuje k nám, abychom byli spolu. Těšila jsem se na to moc. Přece jenom mi bylo docela smutno. A s Petrem jsem se cítila skutečně dobře.
Narazila jsem však na problém, který mě trápí. Je ve mně něco, co nedokážu ovládnout. Asi vlivem předchozích zkušeností jsem vůči Petrovi svým způsobem podezřívavá. Pořád ho sleduju, pozoruju, jak se v určitých situacích chová. A hned vše analyzuju a vyvozuju z toho závěry. Dokud jsme spolu jenom chodili, nedělala jsem to. Až teď, když spolu bydlíme, jsem se přistihla, jak jsem paranoidní.
Nedávno jsme se kvůli něčemu nepohodli, vznikla hádka a Petr poprvé zvýšil hlas. Nebylo to nic závažného, hned jsme se udobřili. Přesto jsem se z toho celá rozklepala a dobu mi trvalo, než jsem se srovnala do normálu. Byl ze mě v šoku a myslím, že mě asi považuje za hysterku.
Detaily ze svého manželství jsem mu totiž neříkala. Stydím se o tom před ním mluvit a taky si myslím, že by to snad ani nebylo dobře, kdyby o tom věděl. Takže on ví, že jsem rozvedená, že jsme spolu s mužem nemohli být, ale že mě týral, o tom nemá ani potuchy.
Řeším dilema, jestli bych mu to přece jenom neměla říct. Na jednu stranu se bojím takhle se před ním úplně odhalit, na druhou by to možná vědět měl. Nevím, co je lepší. Nechci už podruhé udělat stejnou chybu a vydat se nějakému chlapovi všanc, ale zároveň mám obavu, abych svým přehnaně ostražitým chováním a vynervovaností při každém sebemenším konfliktu, nepřišla o prima muže, kterého teď mám.
Co byste mi radily? Vyklopit mu svou minulost se vším všudy, nebo si to v sobě nechat zamčené a doufat, že se časem zklidním?
27.8.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 27 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - S cejchem týrané ženy
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mila Ilonko,
mas za sebou extremni zivotni zkusenost, ktera na Tebe v jistem ohledu zanechala nasledky a ktera se projevi v urcite konkretni situaci..jednoduse receno mas pocuchane nervy a v momente, kdy ti pripada, ze by se minulost mela znovu opakovat, ztracis nad sebou kontrolu a pevnou pudu pod nohama..Najdi vhodnou chvili, s pritelem si v klidu sedni a o sve minulosti mu povypravej. Nemusis mu doslovne vypravet peprnosti, ale nezamlcuj podstatne veci. Sver se mu o svych pocitech a o tom, jak na Tebe nektere situace dolehaji a jak je prozivas. Pokud Te ma rad a zalezi mu na Tobe, bude se Ti snazit pomoci a byt Ti oporou. Poznas, jaky opravdu je, jaky je jeho charakter a zaroven si vytvoris vztah zalozeny na duvere. Soucasne bych Ti poradila domluvit si schuzku s psychologem, popsat mu celou situaci a predevsim Tvoje reakce, jez se mohou casem zhorsit a opravdu Ti komplikovat a zkomplikovat zivot.
Nadarmo se nerika "Sver se, ulevi se ti!". Nema zadny vyznam ani cenu v sobe neco tutlat a myslet si, ze to casem prejde..mohu Te s naprostou jistotou ubezpecit, ze neprejde! Naopak. Cim vic to budes v sobe dusit, tim vic Te to bude hlodat a vnitrne nicit. Stanes se podeziravejsi, budes videt stiny i tam, kde nejsou a jiz zminovane situace budes zvladat min a min nejen ty, ale i Tvi nejblizsi! Aby se problem mohl najit, pojmenovat a vyresit, tak se o problemu musi mluvit. Nemas se za co stydet! Stala jsi se obeti tyrana a prosla jsi peklem..prekonat to vsechno chce odvahu a ty jsi dokazala, ze ji mas! Tak ji prece neztratis ve chvili, kdy konecne zacina svitit slunicko..preji Ti do zivota hodne stesti! <smajlik105
svihej se poradit s psychologem, JAK to tomu svemu milashkovi vyklopit, aby vas vztah nebyl znicen z tve strany.. jestli je nehodny tve prizne (a tvych deti), tak to urcite poznas - uz znas "priznaky" teroristy... pan/-i psycholozka ti urcite taky pomuze ty dulezite znaky rozeznat
mmch hlavne se taky divej, jak se chova k mamince a jinym zenam ktere zna veeeeelmi dlouho - jak se o nich vyjadruje - to by melo pomoci, jak se diva na cele zenske pokoleni
Normálními, obyčejnými slovy mu co nejdřív ve vhodnou chvíli řekni, třeba na procházce...TO JE DNESKA PĚKNĚ, VIĎ, JÁ JSEM TAK RÁDA NA SVĚTĚ, ŽE JSEM POTKALA TEBE, VÍŠ, JÁ MĚLA V MANŽELSTVÍ DOCELA PEKLO A TAK MĚ TEN NÁŠ SPOR NEDÁVNO ÚPLNĚ ROZHODIL, NEMÁM RÁDA KŘIK A NÁSILÍ, TÍM VŠÍM JSEM SI UŽ PROŠLA A RÁDA BYCH NAŠE BUDOUCÍ KONFLIKTY, BUDOU-LI NĚJAKÉ, ŘEŠILA KLIDNĚ, ROZUMNĚ, S CHLADNOU HLAVOU, PROTOŽE JSEM S TEBOU ŠŤASTNÁ....
Dnes se o domácím násilí ví daleko víc, než dřív a je to dobře, protože některé záležitosti by se měly sprovodit ze světa, vygumovat, nechat zmiznout, aby lidi netýraly a netrápily...Partner má právo vědět, do čeho jde. Nemusíme mu zrovna líčit, jak jsme se jednou popraly s manželem na chodbě ve výplatní den, kdy doma nebyly ani základní potraviny a čekat na politování, spíš třeba konstatovat, že ...muž mi odmítal dávat na domácnost a děti pravidelně peníze, ale já našla způsob, jak to vyřešit a propříště už si takové záležitosti docela dobře ohlídám!
Ilonko, / mám kamošku Ilonku/, víš je to tak napůl. Žena by si měla určitá tajemství zachovávat. Ale zase na druhou stranu a po tom co se přihodilo, bych mu částečně N Ě C O řekla. Že byl na tebe hrubý, křičel, a byl tyran. Detaily bych nepitvala. Aby si nakonec přítel nemyslel že bývalý před tebou utekl a TY jsi byla divná.
Je to dilema, ale zauvažuj v klidu. Na žádnou sociálku nechoď, ty ti rozhodně neporadí- jen budou dělat drby( je to poznatek pracovnic úřadů.
Držím ti palečky, aby se to nepokazilo. Páčko Rozárka
Ilono, ty alimenty určitě požaduj, šidíš tím své děti, i kdyby to bylo pár stovek. Zajdi na sociálku a oni ti poradí, mají bohaté zkušenosti. A v žádném případě se nestyď ani před přítelem ani před sociálkou, tys nic špatného neprovedla.
Stydět by se měl někdo jiný
a přeji ti ať sebereš odvahu to příteli říct, uvidíš, že potom bude váš vztah ještě lepší.
Na nedůvěře se přeci nedá stavět něco, co chc
i aby vydrželo.
Ota: Majolka: monia: S těmi alimenty máte naprostou pravdu. Mohla by za to být i popotahovaná, protože ona je určený zástupce dětí a tím, že nežádá alimenty jim snižuje životní úroveň. Třeba ho i zavřou, ale dobře mu tak, když byl tak hnusnej, alespoň nějak se mu to vrátí.
Tak už není co dodat, souhlas s ostatními. O alimenty rozhodně bojuj, zbytečně to neřádovi zjednodušuješ. A smekám před Tebou, žes to dokázala vyřešit. 
Souhlasím s ostatními. Vše příteli řekni a hlavně, jak jsi to ty sama vnímala a těžce nesla. Měla jsi vyhledat již dávno odborníka. Hodně štěstí v novém vztahu a nic nevzdávej, bojuj za alimenty, Ota radí dobře. Šidíš tím děti, ať dostanou to, na co mají nárok. 
myslím, že Ti všichni radí jednotně a dobře, tak šup šup promluvit s přítelem, než bude pozdě
.jpg)
musíš si uvědomit, že i on hodnotí tebe a pokud nemá páru o tom čím jsi prošla tak má asi o čem přemýšlet.
A ty alimenty nevzdávej a naopak přesně požaduj na co máš nárok a to co nedal je potřeba dobrat s tak zvaným úrokem z prodlení tak se tomu říká
" ušlý úrok"
Momentální zákonná sazba je 2,5 promile za každý den prodlení což zní jako docela málo ale dělá to skoro 11 procent za rok .... máš na to nárok
Sazby jsou 8,75 procenta za rok 2005, 9 procent za rok 2006, 9,5 procenta za rok 2007
Myslim, ze bys mu to urcite mela rict, aby te mohl pochopit... mlcenim mu zaviras k sobe cestu. Pokud je to ten pravy, tak pochopi tve reakce a podpori te, takhle nic nevi a kdovi co vse se mu pak muze honit hlavou ... Minulost se stala a neodstane se, bylo ti ublizeno a tve chovani je pochopitelne, ale zalezi na tom co s tim budes delat ted... A pokud citis, ze to zacina byt mimo tvou kontrolu (podezrivavost a paranoidni sledovani jak se chova atd.), tak se taky primlouvam za odbornika... 
.JPG)
Myslím, že nejhorší je v sobě něco dusit. To se s tím vyrovnáš daleko líp, když o tom budeš mluvit.
.JPG)
Ilčo - pokud Ti dělá problém mu o své minulosti a svých problémech říct z očí do očí, tak mu napiš dopis. Vysvětli mu, že se Ti o tom špatně mluví.
Jestli to s Tebou myslí vážně, tak Tvoje obavy nejspíš pochopí a v určitých situacích Tě bude schopný podpořit.
Hodně sil. 
Řekni mu to. Tím, že reaguješ takhle přecitlivěle je jasné, že z toho ještě nejsi úplně venku a sama se z toho nedostaneš. Zbytečně bys mohla přijít o partnera. Protože pro něj je určitě mnohem horší, že neví, co se s tebou děje, než kdyby věděl, o co konkrétně jde. S tím by pak mohl něco dělat. Ale když mu to neřekneš, může s tebou časem ztratit trpělivost.
.jpg)
Jarka7: ano taky si to myslím pokud ji ma rád tak ji pochopí podrží a i vyvaruje se určitých věcí zvyšení hlasu a podobně
