Chlapi a domácí práce. Kde je spravedlnost?
Docela by mě zajímalo, jak to chodí v jiných rodinách. Jde mi o dělbu domácích prací. Jsem vdaná, máme dvě děti, jsem zaměstnaná na plný úvazek. Manžel je na tom stejně jako já: je ženatý, má dvě děti a chodí na plný úvazek do zaměstnání. Oba dva pracujeme o 8 do 16:30, takže z domova odcházíme a odpoledne se vracíme prakticky stejně.
Stejné to však je jenom zdánlivě. Třebaže máme v podstatě tytéž podmínky, praxe je jiná.
Já vstávám v půl šesté, v klidu si spáchám hygienu, upravím se. Pak připravím snídani, dětem svačiny a dohlížím, aby vstaly, vyčistily si zuby, nic nezapoměly... znáte to. Manžel vstane v sedm, umyje se, sní připravenou snídani, a když se zapojí do ranního koloběhu, tak jen hulákáním a rovnáním do latě.
V půl osmé všichni odcházíme z domova.
Po práci obvykle jdu ještě něco nakoupit, po příchodu domů na mě čekají běžné povinnosti. Večeře, nějaké praní, trochu úklid, úkoly s dětmi...
Manžel jede z práce rovnou domů a čeká, co přinesu a co uvařím. Někdy pomůže synovi s fyzikou a matematikou, vyzkouší obě děti z předmětů na druhý den. Když říkám někdy, myslím tím nanejvýš jednou týdně. Většinou je to na mně, protože on má „práci“ na počítači. Neustále něco vymýšlí, zkouší programovat, zkrátka je to jeho velký koníček. Když se do toho zabere, nevidí, neslyší, nevnímá.
Já bych se po příchodu z práce také ráda věnovala svým koníčkům. Taky by se mi líbilo, kdybych se nemusela o všechno starat a celé dopoledne a večer jsem mohla „patchworkovat“.
O nějaké dělbě práce manžel nechce ani slyšet. Já zase prý nehlídám technický stav auta, nejezdím s ním do myčky, případně do servisu, a když malujeme, tak to (kromě úklidu) udělá celé on. Zrovna tak řeší různé technické závady v bytě, včetně prasklých žárovek apod.
Jenže – všechny jeho povinnosti jsou nepravidelné, dalo by se říci ojedinělé. Rozhodně jimi netráví každý den několik hodin.
A tak se ptám: Kde je spravedlnost? Mnoho z vás asi namítne, že „jaký si to uděláš, takový to máš“. To je sice pravda, ale jak se dá chlap s takovým předpotopním smýšlením o mužských a ženských pracích předělat? Jak ho mám přesvědčit, že rodina a domácnost je záležitost nás obou? Proč mně začíná pracovní den o hodinu a půl dřív než jemu a končí o nějaké čtyři hodiny později?
Jak to máte zavedené vy? Berou vaši partneři domácnost také jako svou záležitost, nebo se tváří, že se jich to netýká?
15.9.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 72 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chlapi a domácí práce. Kde je spravedlnost?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jako bys popisovala situaci u nás........
Nejsi v tom sama, taky mě to štve a ještě více to, že naši synci takovýto model chování přebírají, i když oproti tatínkovi jsou tvárnější a ještě tak pomohou. Chci z nich vychovat chlapy, kteří se nebojí žádné práce a to ani té domácí a nechci, aby si mysleli, že mytí nádobí čí péče o dítě je něco pod jejich úroveň, naopak, chlap, který se dokáže sám postarat o celou domácnost, je pašák.
U nás je to tak,že ráno stávám dřív o připravím vše potřebné,ale starší dítě odvede do školky manžel.A o úklid a chod domácnosti se dělíme.Jen to žehlení je na mě
zdravím,bydlel tvůj muž v mládí někdy sám a staral se sám o sebe a svou domácnost nebo hupnul od maminky rovnou k tobě ?
dadka: helča 65:
Zakon lednicky je leta stary uvodnik z Marianne, ktery napsala moje oblibena Mirak Vopavova , samrantni , elegantni a chytra dama...
babkatapka: Zákon ledničky nemá chybu a je pravdivý.
babkatapka: Zákon ledničky je to nejlepší, co jsem kdy na toto téma četla. Velmi dobře si ho uložím a budu ho v případě potřeby používat. Dík za něho.
já osobně vidím hlavní problém v přístupu, že chlap by měl pomáhat. (pomáhat někomu znamená dělat část jeho práce), podle mě když manža např. umyje nádobí nebo vypere, tak mi nepomáhá, ale dělá svůj díl domácích prací. a můžu říct, že zvládá všechny.
poměr v jakém se dělíme vyplývá ze situace, kdo má zrovna víc času, ten dělá víc práce (ale taky to vzniklo až časem, ze začátku se do toho moc nehrnul)
ten můjumí:
- upéct vánočku (já neumím), mramorovou bábovku
- španělský ptáčky
- knedlík (z pytlíku)
- polévky všeho druhu
- dalších cca 10 hlavních jídel
- zvládne dá se říct všechny domácí práce (jen se žehličkou jsem ho nikdy neviděla).
Není to poklad? 
Ale dlužno říct, že to vše zvládá, leč s radostí přenechá mně
, rozhodně není "kuchyňka", teď zrovna mi prchnul do lokálu
.JPG)
babkatapka: to si vytisknu a pověsím třeba na tu ledničku
.jpg)
babkatapka: to je naprosto skvělé a hlavně pravdivé.. zákon ledničky fakt funguje.. jen já jem na něj zapomněla..
díky moc
.jpg)
Sirka: tak je neloupej ...
já dělám falešný "ohnový erteple" takhle ....
brambory omyju, naříznu z jedný strany do kříže a posypu solí , případně se dá ještě experimentovat s kmínem, bylinkama nebo paprikou,kari a tak jak se hodí .... může být i olej máslo sýr atd ...
No pak se to hodí do mikrovlnky v simaxové míse a pustí se tomu na pár minut plnej výkon ( podle množství) , pak se dá pryč víko a dá se tak 10 minut kombinovanej grill ..... no a to je všechno
dadka: Přítel je schopen si uvařit, ale teda co nesnáším - jeho nebaví oloupat a vařit brambory, tak si k hodně věcem dává chleba. A to já nepovažuju za oběd. 
Prostě je takhle zvyklej, máma se o něj v tomhle směru moc nestarala.
dadka: je dobrej můj tchán kdysi do překapávače nalil vodu do té skleněné konvice, vložil filtr a nasypal kafe, zapnul a.... za půl hodiny volal co jsme jim to dali za šmejd k vánocům, že prý to jen ohřálo trochu vodu a nepřekapalo se nic ....... tchyně byla mimo domov tak měl pocit že si to kafe zvládne udělat sám 
Tchyně mu vždycky dala do ledničky kastrůlky na prvních pár dnů, podrobně popsaný i ve stylu kde jsou sirky od plynu, zbytek měl v tom samém stylu v mrazáku i s rozpisem jak zapnout mikrovlnku.
Čirou náhodou jsme tenkrát pro tchyni dojeli a přivezli ji dom tam nastala neuvěřitelná debata jestli těch prvních několik kastrůlků v ledničce je po 10 dnech ještě jedlech ( ve stylu přece se to nevyhodí) . Jinak tchán ty dva tejdny cestou domů v lahůdkách koupil pár rohlíků salát do kelímku a zapíjel to výčepním lahváčem. To přesně našla tchyně ve dřezu deset skelniček od piva ( nevoněly) , deset kelímku od vlašáku a stůl u televize plnej drobku od rohlíku
Majstštyk mého manžela je lečo bez vajec,do kterého přidá děsně moc koření, takže to ztratí tu zeleninovou chuť. Jo a ještě káva a čaj a to je asi tak všechno.
Ota: Jak já bych někdy ráda nevařila! Vařím celej život, myslím si, že dobře, ale nerada.
