V noci se z něj stává šílenec
Před několika měsíci jsme se s přítelem dohodli, že spolu zkusíme žít. Chodíme spolu už dost dlouho, rozumíme si, tak to bylo logické vyústění našeho vztahu. Klape nám to, je nám spolu dobře. Až na jednu věc, která sice často bývá zdrojem vtipných „historek z natáčení“, ale mnohdy to úplná švanda není. Alespoň pro mne.
Martin je totiž náměsíčný. Několikrát do týdne v noci blázní. Někdy jen mluví ze spaní, ale často přejde rovnou do akce. Chodí po bytě, šmejdí v lednici, dělá různé nesmyslné věci. Tuhle jsem ho přistihla, jak horečně hledá něco v šuplíku, bylo půl třetí ráno! Když jsem se ho zeptala, co dělá, něco nesrozumitelného mumlal, pak se zarazil, přestal, nechápavě zíral a šel si lehnout. Ráno o ničem nevěděl.
Párkrát se dokonce stalo, že mě v noci uhodil. Asi se mu zdálo, že s někým bojuje, protože byl dost agresivní, bála jsem se ho. On si ráno nic nepamatoval.
Nevím, čím je to způsobené. Ještě spolu nebydlíme tak dlouho, abych mohla nějak vystopovat, v jakých situacích tyhle noční můry mívá. Mám dojem, že to může mít souvislost s jeho velkou pracovní vytížeností. Má dost odpovědné místo, z práce chodí často hodně vystresovaný.
Mám ho ráda, ale přiznám se, že poslední dobou se vedle něj bojím spát. Zvlášť po těch několika agresivních útocích. Nemá někdo z vás zkušenost, jak s člověkem v náměsíčném stavu jednat a komunikovat? Navrhovala jsem mu návštěvu doktora, ale o tom nechce ani slyšet, prý není blázen.
25.9.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 20 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - V noci se z něj stává šílenec
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.babkatapka:já to také nenechám jen tak. Musím přesvědčit vnučku, aby s přítelem šla k lékaři
to chce doktora!!!! Já bych to nenechala jen tak
Zaffira: dobrý nápad, díky
georgie: a´t ho natočí na videokameru, a pak ať mu to pustí, ať sám chlapec vidí, co vyvádí
LenkaT.:Musím si zase promluvit s vnučkou i o té spánkové poradně. Ale myslím si,že nikam k lékaři nepůjde, stydí se. Myslím, že ani jeho rodiče to neví, což tomu moc nevěřím, že by si matka ničeho nevšimla.Mluvila jsem o tom všem s dcerou, řekla jsem jí jaké má její dcera starosti a proč je tak bledá a smutná.A poradila jsem jí, aby byla v noci ve střehu a všimla si co se děje a pak si s přítelem její dcery sama promluvila.
georgie: ty jo, to je taky síla. Poradila jsi jí dobře, určitě zajít k doktorovi a tam by mu pomohli to zvládat, nebo jak už tu radila Johanka74, tu spánkovou poradnu. Prostudujte to s vnučkou a obraťte se na ně. Já tyhlety problémy v rodině nemám, tak jsem to nečetla, ale takhle bych to určitě jen tak nenechala
Můj drahoušek, když je v nějakém psychickém vypětí (přestavujeme, takže poslední dobou často, ale když jsme vybíhali razítka bylo to horší), tak je v noci schopnej si sednout na postel a začít nadávat - pochopitelně tam nikdo jinej krom mě není - takže jsem si to nejdřív vztáhla na sebe,ale ono to tak není - prostě se jeho tělo potřebuje uvolnit a vyřvat - bohužel je to ve dvě hodiny ráno dost nepříjemné, to přiznávám, ale je taky pravda, že další noc už je to dobrý až zase do dalšího problému.
Jsem přesvědčená, že je to spojený právě s psychickým vypětím - jinak je milionovej, takže v jeho případě bych ani nemluvila o náměsíčnosti, jen o projevení se toho vnitřního já, když není pod dohledem.
Napadení je však věc jiná a to bych určitě řešila přes doktora - to už není žádná sranda.
Když jsem se bavila s kamarádkama, tak pokud mají jejich partneři problémy v práci (nestíhaj), tak jsou taky podobně ulítlí, jeden v noci řídí auto, druhej počítá šroubky a třetí jezdí na poli, protože to přes den nestihl a přemlouvá partnerku, aby ho nechala, že to musí stihnout.
Mám vnučku, která se mě svěřila se svými starostmi. Má přítele, který je pravděpodobně náměsíční. V noci se probouzí, chodí po bytě, zlobí se a nadává na celý svět a močí do všech možných míst ( skříně, vázy, atd.).Ráno, po probuzení, neví o ničem. Vnučka pomalu v noci nespí, protože má o něj strach, aby třeba neotevřel okno a neskočil ven, takže ho hlídá.Je z toho unavená, bledá, zchudlá. Poradila jsem jí, ať s ním jde k lékaři, který mu pomůže. Poradíte mi, jak z jejich problémů, ven?
orinka: To ne, jen jsem psala, že somnambulismus vymizí skoro vždycky v dospělosti. Nemyslela jsem ukonkrétně u přítele Dorky.
A k doktorovi každopádně, co kdyby si takhle ve spánku vyšel na střechu?
dadka: copak žije s nezletilcem?
Dorko, Meryl ti určitě poradí. Ta je taky šmejdivá...
elephant:
já jsem se v dětství občas takhle po bytě promenádovala, i na balkón jsem se dobejvala. Jednou naši seděli v kuchyni, já tam přišla, sundala pyžamo a zřejmě chtěla použít židli jako WC. Tak mě zpacifikovali, odvedli, kam se patří... Vyrostla jsem z toho
V dospělosti to teda fakt může být problém, dotlač ho k doktorovi
www.spankovaporadna.cz
Navrhuju poslat ho do spánkové laboratoře, v Praze je myslím na Karláku, určitě to bude na netu. vyspí se s čidlama na hlavě a hlavně ho nafilmujou, tak i on sám uvidí, co vyvádí za ptákoviny
Může mít poruchu nějaký fáze spánku a třeba se to dá lékama ovlivnit
Držím palce, nic příjemného. Ten můj zas po blbém dni mlátí hlavou do polštáře, což si vysvětluju jako frustraci z jeslí..
já nechodila ani do jeslí ani do školky a spím jak dřevo