Podnájemníci do domu. Ano, nebo ne?
Řešíme s manželem poměrně závažný problém a já bych se vám s ním chtěla svěřit. Věřím, že názory a zkušenosti čtenářek mi pomohou ujasnit si, co vlastně chci.
Bydlíme ve dvojpodlažním domě: manžel, já a naše dvě děti, pětiletý Lukáš a roční Iva. Obýváme horní patro, kde máme k dispozici obývák, kuchyň, ložnici, dva malé dětské pokoje a pochopitelně koupelnu a WC. Ve spodním patře bydlela moje babička, která na nás celý dům nechala přepsat s tím, že v něm chce mít právo doživotního bydlení, což jsme jí rádi splnili. Svůj byt si nechala rekonstruovat, je tam obývací pokoj, ložnice, malá komůrka "bordelárna", kuchyň a sociální zařízení. Letos v červenci babička bohužel zemřela. Její byt zůstal prázdný a v podstatě je prázdný doposud. A já to chci změnit.
Už jsem o tom několikrát přemýšlela a myslím, že je škoda nechat ten spodní byt prázdný. Do budoucna samozřejme počítáme s tím, že až děti budou mít větší nároky na prostor, patra propojíme. Později bude k dispozici Ivě nebo Lukášovi a jejich rodině, pokud budou chtít bydlet s námi, nebo nebudou mít možnost sehnat si vlastní bydlení. Ale do té doby? Každé patro má samostatný vchod, vevnitř jsou propojena uzamykatelným schodištěm. Myslím tedy, že je to ideální byt k pronajmutí.
Přiznávám, že mě k tomu vede zejména finanční stránka věci. Já jsem na mateřské dovolené, manžel nevydělává žádnou závratnou sumu. Sice se uživíme, ale na nějaké vyskakování to není. Tahle finanční injekce do rozpočtu by se opravdu hodila. Přemýšlela jsem o tom, že bychom byt pronajímali studentům, protože náš dům je na dojezd od univerzitního města. Ale pak jsem si vzpomněla na svá bujará vysokoškolská léta a zavrhla jsem to. Spíše bych brala nějaký dlouhodobý pronájem pro mladý bezdětný pár, co spolu zkouší žít na psí knížku.
Navrhla jsem to manželovi, ale ten nechce ani slyšet. Prohlásil, že nesnese, aby měl v baráku cizí lidi. Že člověk nikdy neví, jakou si nasadí veš do kožichu a že musíme být opatrní, zvlášť s ohledem na naše děti. Já si naopak myslím, že se správně postavenou smlouvou se dá riziko nevhodného podnájemníka minimalizovat. Ale možná si to jen maluju. Každopádně jsme se dost pohádali a dali jsme si odklad - měsíc si necháme na promyšlení, nebudeme se o tom spolu bavit, posbíráme argumenty, pak si spolu sedneme a probereme to v klidu. Je mi jasné, že to manžel bude rozebírat se spolupracovníky. Já na mateřské dovolené to nemám moc s kým probrat, tak se ptám vás. Řešily jste něco podobného? Máte podnájemníky? Na co si máme dát pozor? Díky za vaše názory.
8.12.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 36 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Podnájemníci do domu. Ano, nebo ne?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jiřino, asi už jdu s křížkem po funusu..
ale my polovinu domu pronajímáme (podkroví), taky má samostatný vstup, takže je to asi hodně podobný...
Pronajímáme už pět let, nájemníci u nás jsou v průměru rok (pak najdeme další), většinou utíkají brzy do svého..
Inzeráty dáváme přes internet, pokud se ozve realitka, spolupracujeme s ní za předpokladu, že poplatek si stáhnou od nájemníka. Naše požadavky jsou: nekuřáci bez zvířátek, jeden nájem dopředu a kauce ve výši jednoho nájmu na ruku při podpisu smlouvy, oznámení o odchodu minimálně měsíc dopředu a umožnit během posledního měsíce vstup dalším zájemcům..
Nájemné dáváme lehce nižší než je tu zvykem, takže si děláme lehké výběrové řízení (byt ukazuju vždy sama a když se mi někdo nelíbí, tak mu byt prostě nepronajmu)..
Zatím máme jen samé dobré zkušenosti, většinou se s nájemníky i trochu seznámíme (takže nás pak třeba informují o tom, že se jim ve vlastním bytě narodilo miminko 
, nebo si od jedné naší nájemnice pravidelně kupujeme výborné zákusky (je cukrářka)...zkrátka (musím zaklepat), zatím jsme spokojení.
nacelářské prostory/kancelářské prostory a lve jsou love
no to víte, už je hodně hodin, špatně vidim na písmenka
Pisatelce Jiřině: udělejte kompromis, nabídněte prostory firmě... realitka, účetní firma atd, určitě ne třeba jako zkušebnu pro rockovou kapelu nebo vývařovnu pro vietnamské tržiště
Firma se smlouvou na dobu určitou- budou tam pracovat od - do, nebudou tam 24hodin, oddělit rozhodně elektroměr, vodoměr....
Pokud nájemníky, pak rozhodně nedoporučuji žádné jiné - než pouze obchodní partnerství (přesná smlouva-přesná pravidla, záloha předem a taky něco předem na používání vašeho zařízení) žádný kamaráďování...Jednou pozvete podnájemníky na grilovačku, pak přijdou pro sůl, pro cukr, pak že nemaj tuten měsíc lve na nájem a pak zjistíte, že máte v chalupě pěstírnu canábisu
Nabídněte prostory přes realitku na užívání jako nacelářské prostory
chytrájakrádio: mně to zas tak malý nepřijde, v podobném bytě, bez té komůrky bordelárny, jsme bydleli ve třech a kamarád má stejný byt (2+kuchyň) a žijí tam 4, s dvěma dětmi.
.gif)
Odpovím krátce - já v žádném případě - zkusila jsem - jsem zásadně proti, za ty peníze mi to nestálo
Asi bych byla jednoznačně pro podnájemníka. Každá koruna dobrá. Volila bych však mezi střední generací a to z více důvodů. Úplně nejlepší se mi jeví čerstvě rozvedený 40 letý člověk, lhostejno, zda muž či žena, který má časově náročné zaměstnání a kupu koníčků. Nedělá už bujaré oslavy, váží si klidného domova, byť dočasného, a je schopen za to zaplatit.
no, možná i budete mít potíž někoho "normálního" sehnat. takový těsný bydlení přijmou opravdu asi jen lidi v nouzi, co potřebují rychle bydlet, bych řekla. pokud nechcete pronajímat za charitativní cenu (což asi nechcete), ale za tržní nájem, zřejmě si každej rozmyslí, jestli se mu chce bydlet v domě s rodinou s malýma dětma (řev, dupot, ráno nevyspání) a vlastně jakoby "na návštěvě". bála bych se, že nám domácí bude zírat do talíře a prudit, že se vracíme třeba ve tři ráno....
Juana: náš pes tu nikde v cizím bytě nečůrá ani nese.e
.jpg)
Lubar: sákryš to jsou příhody z natáčení .... takže zhlížitelné nájemníky a nájemnice nebrat ....
Jestli ona to ta nájemnice nehrála kvůli slevě na nájemném?
Jinak já bych brala ty studenty, například na strahovské koleji platí 2tisíce za kamrlík, kde jsou dva lidi. Takže několik studentů by určitě rádo zaplatilo za samostatný byteček. Náš soused (jiný, kde bydlíme) taky uvažuje o tom, že vybuduje několik místností pro studenty, barák má dost velký a vesnice je v dosahu MHD (metro za 20 minut).
Nechat byt ležet ladem je hloupost. Stejně byste v něm museli aspoň trochu topit, jinak bude vlhnout a chátrat. Při hledání podnájemníka bych vyloučila kuřáky, protože po jejich vystěhování můžete všechno vyhodit, pokud nekouříte taky, ten kouř se zažere úplně všude. Tohle mám od souseda, který má nájemní činžák - sám mi do takového bytu zavedl a musel ho celý zrekonstruovat, vyměnit dveře, oškrábat stěny - toho smradu se nešlo zbavit. Domácí zvíře nadělá míň škody než kuřák, pochcaný koberec se vyhodí a je s tím míň práce než se zasmrádlým bytem.
Počítej s tím, že studenti budou vyžadovat připojení k internetu.
Zvolila bych variantu hledat někoho přes příbuzné a známé, moje matka taky takhle pronajímala byt studentům, které znal můj bratr, a problémy s nimi nebyly žádné.
.gif)
Výborný téma, jako dělaný pro můj aktuální pocit ...
byt v našem domě pronajímáme, nájemníci to jsou slušní, fakt všechno v pohodě... 
nebýt toho, že manžel se mi zhlídnul v nájemnici a nájemnice zase v něm a motá se nám do klasického nájemního vztahu spousta dalších pocitů, tak by to bylo super ...
po osobní zkušenosti - pronajímat ano, za člena rodiny nebrat, může se to vymstít právě takhle (i když k ničemu nedošlo, i když mám manžela jinak skvělého, tak ve dnech, jako je právě tenhle, bych nájemníky nejradši 
) a všechno jen proto, že jsme byli až příliš naladění na přátelské chování ... kdyby tu jen bydleli, tak k ničemu takovému nedošlo...
Arna: Ono někdy fakt nevíš, můj nadřízený má zkušenosti letité a taky občas lidi neodhadne, zdají se sympatičtí, slušní a pak jsou problémy 
Je to opravdu sázka do loterie.
já bych hlasovala pro studenty, oni vyvádějí někde jinde, než doma, páč se jim to nechce uklízet! Dcera bydlí na podnájmu už dlouho a tak mám zkušenosti. Její domácí dětský pokoj je jak zoufalé skladiště a její pražský byteček je naklizený
omlouvám se za chyby, píšu s malu na rukách
