Netěší se na naši druhou holčičku
Jsem strašně smutná z chování svého manžela. Máme čtyřletou dcerku a čekáme druhé dítě. Už když se měla narodit Maruška, manžel se netajil tím, že by si moc přál syna. Sice to zdůrazňoval s takovým jakoby humorem, ale bylo na něm znát, že je to jeho velké přání.
Do Marušky se však hned po jejím narození doslova zamiloval a nebylo šťastnějšího otce než jeho. Po dvou letech jsme se rozhodli pro druhé dítě. Nějakou dobu nám trvalo, než jsem otěhotněla, ale podařilo se. Situace se opakovala navlas stejně, jako když jsem čekala první dítě.
Syn je pro mého manžela alfou a omegou. Když se to prý nepovedlo napoprvé, tentokrát to kluk zcela jistě bude. Jeho plány mu však nevyšly ani tentokrát. Vyšetření plodové vody jasně ukázalo, že je na cestě další holčička.
Když jsem to manželovi řekla, ani se nesnažil zakrýt zklamání a hned začal spřádat plány, že co nejdříve po jejím narození to zkusíme do třetice, že se mu ten syn přece povést musí. Místo aby se se mnou těšil na druhé dítě, mé současné těhotenství přímo přehlíží a v duchu už žije fiktivním třetím, o němž je skálopevně přesvědčený, že bude.
Já si to nemyslím. Jeho chování se mne velice bolestně dotýká a opravdu netoužím po tom, mít další dítě, tím spíš, že druhé se ještě ani nenarodilo. Zklamal mě. Když se nás někdo zeptá, jestli víme, co to bude, hned odpoví, že „zase holka“, a dodá, že už je v plánu třetí pokus.
Copak za to malá nenarozená holčička může? Já vím, že je to možná hloupost, ale připadá mi od něj velice nefér, že už předem se takhle staví k vlastnímu dítěti jenom kvůli pohlaví.
Když se svěřím někomu ve svém okolí, tak mě uklidňují. Prý tohle dělá spousta chlapů, pro většinu z nich je syn splněním jejich snů. Nemám se prý bát, až malá přijde na svět, bude ji milovat stejně, jako miluje Marušku. Taky si to myslím, ale přesto se s chováním, které předvádí teď, nějak nemůžu smířit. Když si s ním o tom chci promluvit, tak mě se smíchem odbyde, že ho nesmím brát tak vážně.
Tak nevím, možná jsem přecitlivělá. Chovali se vaši muži v době vašeho těhotenství také tak? Opravdu je pro každého narození syna to nejdůležitější, co se může v jejich životě stát?
16.12.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 49 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Netěší se na naši druhou holčičku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já šla do druhého dítěte aby manžel měl vytouženého syna. Když jsem mu v 6.měsíci řekla že to bude zase holka byl zklamaný. Ale po narození dcery se vše změnilo - manžel je z dcerky nadšený.
Až bude držet nastávající tatínek malou v náručí vše bude určitě jinak!!! 
Jarka7: 
ja myslim, ze ivy manzel se chova jak blb a je smutne, ze je to takovy necita...at si mysli co chce, tak by aspon pred tehotnou zenou mohl drzet papulu, neomalenec jeden 
a pridavam se k hlasu, ze jedine "spravne" je mit dve deti a to parecek...tfuj, jakoze malej parek, ne ? 
....jak nekdo zjisti, ze mame dve holky tak je hned na rade otazka na tretiho....samozrejme chlapecka 
...ale realisticky....me uz to ani nestve....dyt to asi takove konverzacni klise jako kdyz se nekdo tehotne pta, co to bude a jak se to bude jmenovat...na co se taky tehotne ptat...na hemoroidy by to bylo asi jeste blbejsi, ze 
.jpg)
Jarka7: 
Necetla jsem prizpevky.Proc sis proboha nechala rict,co to bude,kdyz vis jaky manzel je?My taky mame prvorozeneho syna a ted cekame nejspis dalsiho,manzel se netajil tim,ze by si pral holcicku,bohuzel ma smulu,do narozeni ditete nebude vedet co to je,az se dite narodi,bude mu to jedno.Proc bych si mela kazit tehotenstvi?
Omlouvám se vám všem, ale nenacházím slova a ani odvahy,Vám všem popsat vše- To opravdu není na téma svátky léta trápí. I tak jsem Všem vděčná, že jste pochopili, že je mi na duši děsně zle.Slibuji, že jednou najdu odvahu a napíši. Jsem moc a moc ráda, že Vám všechny mám. Nikdy bych nepomyslela, že napíši vše, co mne tolik let trápí. Ctím Vás a nechci nudit. To by vše bylo na téma jednoho dne. Promiňte mi, prosím.
máša h.: po prvním synovi jsem si strašně přála dceru, vyšlo to, jsou oba hrozně fajn, ale dcera ještě bydlí se mnou - necelých 18 a je to bezva
Libushe+3: 
máš pravdu - tohle je jenom vršek ledovce - je to asi pěknej egoista...
.gif)
,
vy tu Ivu uklidnujete...."neboj bude milovat i tu druhou holcicku atd." ....bude...ale holky co to manzelovo chovani
? To je jak neinteligentni spratek
. Tento problem je hlubsi nez jeho postoj k pohlavi ditete a je to jedno jestli je Iva citliva / necitliva..........
luminka: 
mám jednu nepříjemnou a jednu příjemnou švagřici...příjemná ještě dětičky nemá a zatím nechce...a nepříjemná po narození naší dcerušky prohlásila..no jo, to se dalo čekat, že brácha nic neumí, leda holku... Sama má s manželem 2 dcery
Můj muž byl asi opak, přál si dceru. Když se poprvé narodil kluk, kterého jsem si velmi přála já, tak už za rok mě přesvědčoval, abychom měli druhé. Já jsem se dala ukecat až po čtvrt roce, tak jsme měli skoro za dva roky po synovi dceru. Taky mě štvali ti lidé, jak mi podruhé stále říkali, tak, aby to teď byla ta holčička. Skoro jsem víc chtěla druhého kluka. Samozřejmě potom říkali: Tak se vám to povedlo. Já myslím, že každé dítě se povedlo, když je zdravé. A ty postižené taky přece snad nežijí nadarmo, taky mají rodiče radost, když udělají nějaký pokrok. A ještě, ironií osudu se všem sousedům okolo povedli dva kluci.
mám dvě dcery a jsou to nejlepší, co mě v životě potkalo
debil, zadny jiny vyraz me pro nej nenapada
Křeček: ale otravuje jí těhotenství. Měl by si zkusit aspoň týden, co to je. Blbec.
Křeček: stejně je to pitomec - to se nekouká na televizi na ty spousty postiženejch a nemocnejch dětí - měl by děkovat bohu nebo čemukoli, že jsou nebo budou holky zdravé - mám kámoše, kterej byl za mlada takovej macho - vůbec si nepřipouštěj, že mohl NEMÍT kluka - má dvě holky, z toho jednu postiženou, a jak je na ně hrdej a ony ho obskakujou, tatínku, tam, tatínku sem....a říká, že chlap má mít kolem sebe jenom fraucimor 