Přítel mne opustil těsně před Vánocemi
Milé čtenářky,
prosím vás o radu. Jsem už téměř padesátnice a děti mám mimo domov. Před dvěma lety jsem si našla přítele. Ten člověk je pro mne vším, nikdy jsem nepoznala tak nádhernou lásku. Nevídali jsme se moc často, žije dál od mého bydliště, ale naše láska byla nádherná. Díky ní jsem překonávala dost potíží, psali jsme si na internetu i SMS, když jsme se nemohli vidět.
Jediné, co jsme oba věděli, bylo, že nikdy nemůžeme spojit náš život. Trápilo nás to, ale naše láska neznala mezí a ani jeden z nás nikoho jiného nehledal. Já jej miluji navždy.
Teď před Vánocemi jsem bohužel dostala tolik bolesti do srdce. Rozešli jsme se, a i když jsme zůstali přáteli, já to nějak nemohu unést. Rozchod byl z jeho strany, prý mne má velmi rád a nikdy mě nechce ztratit, proto budeme přátelé. Jistě, uvědomil si, že nám až příliš mnoho věcí brání v tom, abychom žili spolu.
Je to pro mne strašně kruté, proplakala jsem noci, zdává se mi o něm a v mém srdci je mnoho bolesti, velké bolesti. Mám pocit, že můj život nemá smysl. Jsem v bytě sama, kamarádky nemám, až na jednu, která žije ve vzdálenem městě. Jsem spíše povahy uzavřené.
Blíží se Vánoce, už vím, že přítel nepřijede, děti sice ano, ale jen na chvíli. Připadám si strašně sama, tak brzy opuštěná, vůbec si neumím představit, že bych si našla přítele, neboť tento je navždy v mém srdci. Nevím, jak dál žít, nevím, co mám dělat, nic mne nebaví, úplně jsem ztratila smysl života. Mám pocit, že se už nikdy nevzchopím, dokonce si říkám, že by bylo lepší nežít.
Zůstala jsem sama, naprosto sama. Na zázraky nevěřím, to by totiž skutečně musel být zázrak, abych dokázala zapomenout na svou životní lásku. Ač možná napíšete, že čas rány zahojí, bohužel, čas je proti mně. Trávím osamělé dny s bolestí v srdci, nemám si s kým popovídat. Děti mají své životy a bydlí dále ode mne, takže se vídáme málo. Mám je moc ráda.
Ale já jsem tak strašně sama, že mám někdy pocit, že by bylo lepší, kdybych neexistovala. Překonala jsem hodně jiných životních útrap, ale teď jsem v koncích.
17.12.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přítel mne opustil těsně před Vánocemi
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Aničko, mně je víc než padesát! A co vlastně od života čekáš?Vztah? Teď není, ale být po čase může. Netlač na pilu. Ještě tu můžeš být jednou tolik! Tvá fixace na jednoho člověka je cesta do pekel!To budeš sedět doma a plakat? To snad ne.Mám manžela, kterého vidím tak 3 hodinky denně, je unavený a po jídle odpadá.Mám potomka, kterému se nehodlám věšet na krk! Dnes je již jiná doba, máš TV, net, telefon,....jistě řidičák a chvála bohu už není doba Gutha -Jarkovského. Copak musíš vysedávat doma jen proto, že právě nikdo nemá čas?! Kup si zájezd, jezdi po výletech, choď do kina či na výstavy a nebo si vezmi pejska z útulku.Či nějaké mladé mamince na pár hodin denně pohlídej dítko či si najdi kousek zahrádky!- Dnes dávno neplatí, že kolem sebe musíš mít pořád někoho blízkého! Nesedávej v koutě, nenajdou Tě! Pokud budeš pořád otrávená, pořád sama, začnou se Ti lidé vyhýbat.Pro hezkou náladu stačí úsměv na tváři, procházka.Co tak začít fotit? Jen tak, pro radost!- Zajdi do knihovny, sedni na sluníčko s pejskem, najdi se nějaké hobby, choď do nemocnice za mnohem nemocnějšími dětmi,udělej jim radost třeba bezva vtipem....uvidíš, co neštěstí chodí kolem Tebe. Nesnaž se pořád na někoho "věšet", lidé pochopí a přijdou sami. S otráveným a uplakaným obličejem jen všechny od sebe odeženeš! A co tak Univerzitu třetího věku, tak jistě najdeš někoho blízkého! Otevři srdce lidem a oni za Tebou přijdou sami! Teď to vypadá zle, ale co ti, kteří jsou bezmocní a odkázaní na druhé!? Važ si zdraví! Každý hezký den je velký dar a úsměv Tě nic nestojí!!!
Alou a ven! Dveře zavři zvenku! Třeba jen tak na hodinku! Zkus to.Alík z útulku Ti tisíckrát Tvoji lásku vrátí! Uvidíš! 
.jpg)
kazdy sveho stesti strujce, pokud budete doma a brecet tak se nic nestane, boze moji mamine je skoro 50 a neumim si predstavit ze by takhle fnukala kdyz by se rozesla s nekym, si poplacte a zase se vzchopte, pac pro jedno kviti slunce nesviti
nechce se mi verit, ze je pisatelce necelych padesat 
takhle by mozna fnukala moje babicka, protoze to byvaly doby, kdy zenske tesne po padesatce sly do duchodu a byly "odepsane", ale dneska ? 
anno, nejste zadna stara babka, ale zenska v nejlepsich letech, tak se podle toho zaridte 
a pochybuju, ze by rozchod bolel min o velikonocich nebo v lete 
zlomene srdce boli pokazde stejne
Aničko,dnes se ti zdá vše černě
teď jsi smutná,ale netrap se,mnoho ti jich zde poradilo odborníka,i já se k tomu přikláním,bolest duše ti na zdraví ubírá,raduj se z každého dne,přeji ti hodně sil,my ženy jsme silné a čas ti pomůže,jako i odborník,měla by ses svěřit,život je přeci krásný
Aničko, nesmutni Přidávám se k názoru...hurá do světa...třeba do bazénu si zajdi do kina na horor....žádný romanťáky
Usmívej se na sebe a neplakej, pokud ti ten mužskej zlomil 
v době, kdy to bolí ještě kousek víc, nestál za to a moc dobře věděl, jak to budeš cítit a prožívat
To je fuk, zda je člověku 15-50-100....zlomený srdíčko bolí stejně
Neseď doma..utíkej ven, něco si kup, cos vždycky chtěla, udělej si radost, nemysli na něj, mysli na sebe
.jpg)
sharon: máš pravdu ,ale vidíš ,že pro někoho ano každej jsme jinej a vše proživá jinak 
.gif)
denda04: NENÍ TO TAK HROZNÉ...TAKOVÁ ZÁCPA JE HORŠÍÍÍÍÍÍÍasi za to nestál....obluďák !
sakra....VRÁTIT !!!
Andul...s.e.r. na chlapa....poj'd si 
,jestli chceš poslat můj mejl tak mi písni do vzkazů
nějak to spolu pořešíme, když tak ti půjčím toho mýho....ale trátit !
pokud ti to udělal před Vánoci je to bezcitnost ,ale pišeš ,že jsi věděla ,že nikdy nebudete žít spolu tak jsi to mohla čekat já vím je to hrozné ,ale máš děti a možná i vnoučata tak nejsi SAMA. přeji ať vše překonáš
Aničko, vím, moc to bolí, v této době je to ještě horší, ale jsi ještě mladá, zkus mezi lidi, a pokud je to moc zlé, zkus pomoc lékaře. Není se za co stydět. Ale musíš chtít sama.
Najít si nějaký zájem, chodit na vycházky a když jsi doma, na internetu poznáš tolik zajímavých lidí. I dopisování velice pomůže osamělé dušičce, vím to podle sebe. Ale nevzdávat se!!!!!!
Každý jsme jiny, Anna asi není zrovna nějak společenský typ, asi nechodí do práce, děti má daleko a ty už mají svůj život, tak se cítí osamělá.A před Vánoci to dolehne na člověka daleko bolestněji. Ale chce to opravdu mezi lidi a neužírat se doma. Ještě ani ne padesátnice má být plná elánu a života a jestli je zdravá, tak o co jde? O ho......
.gif)
Teda musím říct, že takový pohřební řeči od padesátileté ženské mě fakt děsí... a jsi podle mě zralá na odbornou pomoc, není to žádná ostuda
Vánoce jsou emočně hodně náročný, všichni se tváří, že právě v ten jeden jediný den je to nejdůležitější na světě naše rodina... a pak na tu samou rodinu následující rok zhusta pečou ...
Není dobrý takovýhle situace zažívat o Vánocích, ale někdy to prostě tak vyjde...
Taky si letos před Vánoci zažívám svý, a vím, že mi hodně pomůže pomoc zvenčí, a to nejen rodiny, ale i těch odborníků... ale takhle se odevzdat, to mi fakt přijde už na pomoc lékaře
já fakt nechápu, proč by spolu nemohli spojit svůj život a užívat si tu svou nádhernou lásku A navíc Anně ještě není padesát! Takže to není žádná důchodkyně plačící nad poslední ztracenou láskou těsně před smrtí! Panebože, zrovna včera jsem měla spěcha s kamarádkou, která je ve věku Anny a to je živel a řešily jsme spolu podnikání, plastiku, kosmetiku, děti a v životě by mě nenapadlo, že by ženská v jejím věku mohla takhle fňukat a nikoho (ani na netu) nemít...
kubikm: Fakt? Pravidelně Ota a nepravidelně Gargamel, ale kdo ještě?
