Přišel mi na nevěru z deníku
Já se z toho asi brzy zblázním. Od toho dne, kdy se můj manžel podíval tam, kam neměl, mám doma doslova peklo.
Abych to vzala ale hezky popořádku. Jsem vdaná osm let, před manželem jsem měla celkem dost krátkodobějších románků, ale nebylo to proto, že bych se v tom vyžívala. Důvodem bylo hledání toho pravého. Manžel o všech románcích ví, protože jeho sestra Romana byla a je mou nejlepší kamarádkou. Takže to měl z první ruky, když jsme si povídaly s Romanou dlouhé hodiny po telefonu. Vždycky jsem si psala deník, začala jsem s tím někdy v páté třídě a i dneska si všechno poctivě píšu. Jenže teď už vím, že psaní deníku je sice skvělá relaxace, ale úplně všechno v budoucnosti už asi psát nebudu. Psala jsem, co si o kom myslím, co jsem zažila a co plánuju.
Před pár lety jsem měla v době chození s manželem úlet s kolegou v práci, což jsem si (já husa!!!) poctivě zapsala do deníku. Byla jsem do kolegy i trochu zamilovaná a jeden čas jsem se rozhodovala, s kým vlastně zůstanu. Jestli s manželem nebo s ním. Všechno, včetně hodnocení každého z nich, jsem si zapsala. Nakonec se to vyřešilo samo. Kolega mi dal kopačky, takže jsem zůstala s manželem. V hodnoceních ale vyhrával kolega a to je ten problém.
Zrovna se stěhujeme do nového domu, protože čekáme dítě. Stěhovalo se už spousta krabic, u nichž jsem doposud měla přehled, kde co je. Deníky jsem balila já sama do jedné megakrabice. Jenže právě tu jsme nechali ve starém bytě jako poslední, a když se pro ni manžel vrátil, divil se, proč je tak těžká. Ještě mi volal, co v tom je, a já mu (nic netušíc) řekla, ať se podívá. No tak se podíval. Na vrchu byl můj deník z oné doby a manžel se začetl. Domů přijel rudý vzteky, že jsem z něho udělala celoživotně chudáka, kterého jsem si vzala jen proto, že mě tamten opustil.
Jsem z toho zničená, nevim, co dál. Čekáme miminko, do toho tenhle problém a co teď s tím? Mám se na čas odstěhovat k rodičům, aby měla manžel čas přemýšlet, nebo raději zůstat a snažit se to vysvětlit?
16.4.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 52 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přišel mi na nevěru z deníku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.olin: Asi tak. Nešťourat se v tom zbytečně, nehrotit.
Jen mne zaráží jedno, kdo zažil minulý režim, věděl od útlého dětství, že platí zásada a životně důležité pravidlo, že každé slovíčko ba i písmenko, svěřené na papír, je potencionálně nebezpečné. Nikdy bych nedávala na papír své úvahy, natož pak psala deník! Svěřování se je dle mého názoru tak do rukou psychologa či faráře.Chápu, že vypsat se z pocitů patří do oboru psychiatrie, ale nechat válet svůj deník v bytě, no tedy nevím,..........Považuji to za velmi nebezpečné. Vím, že zde nenabízím žádnou radu, spíš poučení pro příště.- Píšu celý život, dokonce léta publikuji, ale teď vím, proč píši raději o biologii, ne o sobě.
Nikdo nemá druhému co lézt do deníku, zrovna tak do mobilu, e-mailu atd. - to se prostě nedělá. Já si myslím, že to je dost moudré pravidlo, protože jinak se člověk zbytečně dozví věci, který ani vědět nechtěl. Šmíráci jsou pak sami potrestaní. Vedla jsem děti od malička k tomu, že cizí věci jsou pro druhé tabu aneb co nechceš, aby dělali tobě, nedělej ani druhému. Nikomu bych do jeho soukromí nevlezla a stejné očekávám i od ostatních.
No jde o to, jestli s ním chceš zůstat nebo jestli byl opravdu dobrý jen z nouze. Pokud to první, tak apeluj na mužskou ješitnost a řekni,že s odstupem let jsi ráda, že je to právě on s kým jsi zůstala,že jsi tenkrát neměla rozum a že bys ho nevyměnila,protože teď už víš,že on je ten pravý! A jestli to druhé,tak máš jedinečnou šanci se ho zbavit napořád.
kareta:
Damy ruku na srdce, ktera z Vas by se treba manzelovi do toho deniku nepodivala a ktera z Vas by se citila uplne nezranena po tom co by si precetla, ze byla ta druha, ale bohuzel pritelkyne cislo jedna manzelovi dalal kopacky tak zustal s Vami?
NO ja bych mu asi poradne nakopala tam, kde neni svetlo, udelala poradnou scenu a pak cekala nejake rozumne vysvetleni. Ani se priteli Karin nedivim. Jedine co by me mozna uklidnilo, ze je to minulost a ze to bylo fakt hloupe mladistve psani a ze je rada, ze zustala s nim. Aneb jak rika doktor Plzak :Zatloukat, zatlouka a zatloukat - a ne si psat deniky - je rok 2009 tak si pis denik do pocitace s heslem
No, to je teda každá rada drahá, to je fakt. Říkat, že mně se to teda nestalo a nedopustím, aby ano, to ti nepomůže. Čím víc se v tom budete oba pitvat, tím to bude horší. Řešení vidím (vzhledem k manželství a těhotenství ) v mírné rozpravě, kde objasníš, že deník je svědectvím dob minulých, aby ses po letech mohla pokochat, jaks (třeba blbě) tehdy uvažovala, že dnes je situace jiná, že víš, jak vynikajícně sis vybrala - a kdybys jen náznakem měla nějaké úhybné myšlenky atd., ne čisté svědomí atd., že bys prostě nenechala k deníkům volný přístup. Žádné stěhování a dělání ještě většího velblouda ! I se mužíčkovi trošku vlichoť (hezký večer atd.), nenech se vmanipulovat do role přistižené holčičky. Dej vědět, jak se to vyvíjí - vždyť : nic se nejí tak horké, jak se uvaří !
Tak v první řadě, neměl si co číst v tvým deníku, je to soukromá věc. To bych mu vpálila hned jak by na mě začal pyskovat. A za druhé, klape vám to? tak proč hrotí
kareta - 16:33 -
A co zatloukat a svést to na erotickou literární fikci ?
Stanik: nebuď cynická, někdo píše, někdo si to nechává pro sebe. Třeba JÁ
kareta:
to se snad pise jen v erotickejch povidkach z prvni republiky, ne?
Ota: tipuju spíš: "...až s Jiřím jsem poznala rozkoš, Václav to jen tak šmrdlá, je to hezký, ale nic moc.."
Ota: no ale přát deníčku dobrou noc, to mi přijde fakt ujetý
Viv :o): )
vše záleží na podání : ono "moc velký" se dá vykládat různě
Karin musí být stejně hodně ukecaná, sama říká, že prokecala dlouhé hodiny po telefonu... a ještě to vše musela mít černé na bílém v deníku.
Pokud ale bylo v deníku napsané něco jako toto tak se manželovi moc nedivím :
Tak se to nakonec se to tak nějak vyřešilo samo. "A"mi dal kopačky,přestože jsem mnohem víc chtěla jeho, takže jsem prozatím zůstala s B. Vůbec to nechápu ! A přece musel vědět, že ho chci moc! Je tak skvělý, úžasný a už mě můj milý deníčku nechce. Co mám dělat, sama být nechci, tak to asi zkusím s B... , ale kdyby A zavolal poletím světa kraj... tak dobrou můj deníčku..