Chci domácí nudle! Jsi doma, tak v čem je problém?
Jsem půl roku vdaná, čekám první dítě a jsem na rizikovém těhotenství, teď už vlastně na mateřské. Nechodím tedy do práce, čas trávím většinou doma, častými kontrolami u lékaře a procházkami. Občas navštívím nějakou kamarádku, nebo zajdu na chvíli do svého zaměstnání popovídat si s kolegy. Víc nezvládám, mám problémy s páteří a trpím bolestmi. Neberu to nějak tragicky, na miminko se těším a těhotenské obtíže a omezení jsou přece jenom dočasné.
Problém, který řeším, se týká mého manžela. Chodili jsme spolu necelý rok, a když jsem otěhotněla, vzali jsme se. Bydlíme ve společném pronájmu. Před svatbou jsme spolu nebydleli, žili jsme každý u svých rodičů. Neviděla, nebo spíš neuvědomila jsem si tedy různé jeho povahové rysy. Ty začínají vyplouvat na povrch právě teď, když už jsme spolu. A já si s nimi nějak nevím rady. Přemýšlím, kam až mám ustoupit, co si nechat líbit, aby byl doma klid a já nebyla za hysterku.
Zdeněk se totiž chová jako sultán. Myslí si, že když jsem doma a on chodí do práce, je mou povinností se o vše postarat a stoprocentně mu zajistit fungující zázemí. Pravda je, že u nich doma to tak zařízené je i přesto, že jeho maminka chodí do práce. Domácnost leží zcela na jejích bedrech a všem dělá doslova služku. Toho jsem si všimla už v době, kdy jsme spolu chodili, a pamatuji si, že mne zarazilo, že ona je s tím tak nějak smířená a bere to jako normální věc.
Když jsme spolu se Zdeňkem chodili, žádné despotické a macho rysy jsem na něm nepozorovala. Byl pozorný, prima veselý chlapík. Co však bydlíme spolu, jeho chování se značně změnilo k horšímu. Chová se jako pán domu se vším všudy a snaží se mne vmanipulovat do role poslušné, nemyslící puťky, která nemá na starost nic jiného, než péči o jeho blaho.
Největší hádky jsou u nás kolem jídla. Po této stránce je z domova velice rozmazlený a jen tak něco do pusy nevezme. Ne, že by byl vybíravý, to není. Ale jídlo, které dostane, musí splňovat přesně stanovená kritéria mezi něž patří především to, že vše je domácího původu. Nesnáší polotovary v jakékoli podobě, ani knedlíky ze sáčku, instantní polévky, hotové směsi na pečení apod. Jakmile něco takového doma objeví, spustí únavnou a vyčerpávající přednášku. Zrovna včera jsme se šíleně pohádali kvůli tomu, že jsem si dovolila koupit již umleté maso na karbanátky, protože podle něj jsem ho měla umlít až doma. Samozřejmě, že to potom odmítal sníst.
Nejhorší je, že ho v tomto postoji vydatně podporuje jeho matka, která dobrovolně celé rodině otročí. Když k nim přijdeme na návštěvu, klidně si tam na mne a na mé vaření postěžuje a ona mi pak dává kázání. Není mi to ani trochu příjemné. Připadám si jako v pasti a nevím, jak z ní ven. Nikdy by mne nenapadlo, že by byl někdo kolem jídla schopen nadělat tolik problémů a stresů.
On tvrdí, že jsem doma, nemám co na práci a neměl by pro mne tím pádem být problém postarat se o kvalitní stravu. Podle něj jsem líná se něco naučit a vyhovět mu v jeho nepříliš náročných požadavcích. Prý toho po mně snad tolik nechce.
Já si myslím, že chce. Vařím každý den, o všechno se starám, ale musím brát ohled na svůj stav a potřebuji častěji odpočívat. Jsem už na konci osmého měsíce a čím dál více pociťuji únavu. Pravda je, že jsem na jeho model nepřistoupila ani dříve, kdy jsem byla rovněž doma, ale těhotenství mne ještě tolik nezmáhalo.
Hlavním důvodem, proč odmítám na jeho podle mne přehnané požadavky přistoupit, je, že se nechci stát stejnou služkou a onucí jako jeho máma. Místo toho, abych trávila hodiny u plotny přípravou něčeho, co se za patnáct minut sní, radši si to vaření co nevíce usnadním a pak si v klidu přečtu nějakou knížku. A kdoví, jak nám životem zacloumá příchod našeho miminka. Zpočátku určitě nebudu mít čas zvládat všechno tak, jako dosud.
Jsem hodně tolerantní, přizpůsobivá, nerada se hádám. V této oblasti však bojuji jako lev a hájím si své. Za to jsem vytrvale jak manželem, tak jeho rodinou označována za línou a neschopnou. Nějak už sama nevím, co by mělo být nejlepší, abych udělala. Ustoupit ze svého se mi nechce, ale žít život v neustálých žabomyších hádkách také ne.
17.4.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 144 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci domácí nudle! Jsi doma, tak v čem je problém?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Hned na začátku jsem (vlastně i manžel) jakékoliv tchýnino kecání do naší domácnosti a výchovy dětí hlavně zarazili. Moje máma ovšem nebyla jiná, tak to šlo na obě strany.
Manžela jsem si vychovala k obrazu svému a dnes po 19ti letech je to mezi námi v poho, možná ještě lepší.
Chce to pevně si stát za svým, když je chlap co k čemu pochopí, že žít plánuje s tebou a ne s matkou.
Jste jeho zena a ne jeho matka a to by si Vas manzel mel laskave uvedomit a taky by si mel uvedomit to, ze je dospely muz a ne nejaky vzdorovity dite, ktere si dupne a zena bezi a kdyz ne, tak bezi k matince.
Tchyne at si zije svuj zivot a vari si pod svoji poklickou. Ji uz sotva predelate.
Nejste nici sluzka, jste osobnost! Chrante si sve hranice.
To by mi chlap řekl jen jednou, že se mu nelíbí to nebo ono, v ten okamžik by mi v kuchyni všechno dopadlo do ruky a nedonutil by mě dělat nic...
1234-5: to je naproto skvělá taktika, dělám to podobně...
Johano tobě radím aby jsi se nedala hned ze začátku, jaká nastavíš pravidla na začátku, taková budou a hrozně těžko se s tím v budoucnu hýbe...a na tchýni se vykašli, já bych tam nešla s tím, že když se ke mě neumí chovat, tak já tam být nemusím...a pozor na péči o mimi, pravděpodobně ti bude chtít tchýně do všeho kecat, takže se radši připrav na to, že podle ní budeš neschopná i jako matka...to je mnohem horší pocit...držím pěsti...
Jako čtyřicátnice, která si prošla ledasčím bych to viděla takto- buď ať si to manžílek zkusí sám, a to hned pořádně složité jídlo. Pokud začne něcoa jako že to je pouze ženská práce a chlap do kuchyně nepatří, že je to ponižující a podobně, začala bych uvažovat o tom, jak se ho rychle zbavit. Ono- tolerance je jedna věc, druhá věc je to, že tohle peklo bude mít další a další témata.
Docela dobrá věc se podařila kamarádce, že začala před tchýní kňourat, že ona je ta nejlepší a jestli by jí nepomohla, že ona to neumí a tak. Stálo to hodně přemáhání, ale nakonec to pomohlo. Záleží na tom, jak moc jsi dobrá herečka a jak rychle ti na to tchýně skočí. jde-li jen o to, že každá snacha je nejhorší, pak máš tchýni na vraždu a těžko s ní pohneš..
Čekáš mimčo, a tak máš nejlepší možnost to na manžílkovi vyzkoušet. Nahrát nějaké problémy s tím, že musíš zůstat ležet, máš-li tu možnost, aby jej to donutilo se o svou krmi postarat sám. Občas to zabírá.
Osobně jsem si zažila domácí násilí a vím, co je to, když někdo ženu terorizuje i za blbý knedlíky.
Tak moc zdaru v dalším životě
vadlamadla: ja to takle nemyslela, spis, ze je s tim uplne stejne prace, jako kdyz to testo delas uplne sama. Kolik stoji a stalo nemam tuseni
.jpg)
Co osoba, to jiný názor a praxe. Já s manžou prožila už 42 divokých let. Nedala jsem se a tak to tak občas jiskřilo. Třeba - já celá upachtěná z práce, jsem eště zvládla svíčkovou s dom. kn. a on si k tomu sedl, ohrnul čenich, že to jako nechce. Klidně jsem talíř vzala, dala mu tam dvacku a šla si to sníst sama. Čuměl, co to znamená, tak jsem ho poslala do hospody a klídek - - nešel, ale já mu žádné jídlo nedala (to byl pátek). V sobotu nic, v neděli nic - a večer byla lednička zbavená všech zbytků. Nebo vymrzoval, že chce jenom knedlíky,knedlíky, knedlíky - tak jsem mu vyhověla. Byly ke všemu i místo br. salátu - tam měl knedlík. Teď baští všechno.
Když chce mletý doma, tak ať ho namele, Když chce nudle, ať je vyválí apod. Nedej se a zapoj ho. S úsměvem. Aspoň pozná, že to není žádná pr....... 
Nedej se hned od začátku !!!
evelyn: evelyn: Juana: Milé dámy, princip kynutých buchet v prášku je dnes v okrádání zákazníků, protože, je to jak říkáte, drahé a zbytečné. Tenkrát, před zhruba dvaceti lety to stálo pár korun , a zadělal to i klu, zatímco já jsem se věnovala práci na zahradě. Přiběhla jsem je až uplácat a dát do trouby. Tenkrát to pro mě mělo smysl, dnes absolutně žádný, (nemám už ani tu velkou zahradu na starost). Snaše jsem to poradila, aby kluk měl co si pamatoval z mládí jako "pochoutku", stejně by je upekla jen jednou, protože je velmi dobrá hospodyňka, vaří a peče suprově a ne v žádném případě zapotřebí kupovat drahé cokoli v prášku.
Juana: taky jsem si pekarnu poridila, prave na to testo, knedliky tu nekoupim, tak tu nejhorsi praci ona udela, ja to jen hodim uvarit na paru a jsou bezva
evelyn: kynutý buchty v prášku mi připadají jako pěkná zlodějna, asi je tam navíc ještě nějaká chemie. Stejně mi přijde, že většinu těch surovin musím do toho ještě pokaždé dodat,rozhodně olej a tuk, takže mi připadá, že to je jen mouka se sušenými vejci a v případě buchet možná ještě sušený droždí - tyhlety věci prostě nekupuju, je to děsně drahý a není problém do mísy naházet suroviny, klidně od oka, zamíchat a lité těsto kydnout na plech. Kynuté těsto dělám doma od té doby, co mám pekárnu, prostě tam naházím suroviny, zapnu program těsto a mašinka pěkně míchá, hněte a hřeje a za hodinu nebo za jak dlouho je těsto hotový a pak už s ním jen pracuju. Jenže Johaně bych to neradila, aby si pekárnu pořizovala, protože ten její by pak možná vyžadoval každodenně i čerstvý chleba.
.jpg)
holky tak můj taky nevládne´v kuchyni ,ale dcera řiká jak jsi si ho naučila tak takové to máš umí ale čaj , kávu a vajíčka na tvrdo i na hniličku 
sní vše ale pomáhá rád v domácnosti vynese koš , rád vysává
is nákupama 
evelyn:
taky po mne chtel exmanzel, abych k nemu rano vstavala a delala mu snidani, stacil pohled jakej jsem po nem hodila a vickrat to nezadal. Ja byla mlada, kuchyni nepolibena, tak kdyz jsme se vzali a bydleli uz mesic u tchanu, prestala me tchyne brat jako navstevu a ze se mame o sebe starat sami, sedela jsem ve vane, kdyz tam za mnou vtrhnul muj novopeceny manzel, prej si mame k veceri ohrat svestkove knedle. Jsem se ho udivene zeptala proc me tim rusi v me sieste, at to udela sam, na coz odvetil, ze to neumi a ja stejne rychle odpovedela, ze ja taky ne. No a po opusteni koupelny me cekaly ohrate knedle
vadlamadla: ja nikdy nepochopila princip kynutych buchet v prasku. Prace je s tim stejne, kynout to musi stejneJen ze v tom jsou uz susene suroviny?
Příspěvky jsem ještě nečetla, ale teď už je dost pozdě brečet nad rozlitým mlékem. Napřed jste měli zkusit bydlet spolu jen tak někde v podnájmu, abys ho pořádně poznala. Ale v žádném případě se nenechej buzerovat, ještě přijde miminko a budeš lítat jako hadr na holi. Zkus si s ním rozumně popovídat, že přece na domácí stravě nestojí svět. Držím palce.
Příspěvky jsem ještě nečetla, ale teď už je dost pozdě brečet nad rozlitým mlékem. Napřed jste měli zkusit bydlet spolu jen tak někde v podnájmu, abys ho pořádně poznala. Ale v žádném případě se nenechej buzerovat, ještě přijde miminko a budeš lítat jako hadr na holi. Zkus si s ním rozumně popovídat, že přece na domácí stravě nestojí svět. Držím palce.
