Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Pusina: navic mam mezi kamarady spoustu gay.. jedni jsou spolu pres dvacet let a jak to slo, byli se zaregistrovat.. Marecek je hroznej romatik. tak i vyposteni holubic a konfety byly.. na staromestke radinici a skarohlidi at si trhnou

Pusina: diky... ze to rekl nekdo jinej... neb kdyz ja sharon reknu, ze uz mi zas neco podsouva, byl by ohen na strese.. u sharon

Verera: Nojo, lidi si cokoliv vysvětlí tak, jak se jim to hodí.
Dcera měla ve škole kamarádku, která měla tatínka a dvě maminky, taky si lidi o něm povídali, že má dvě ženy, a přitom to byla ta maminka, co měla jednoho tatínka a druhou maminku...

Mám kamarádku, která měla s manželem holčičku a on pak přišel na to, že je to s ním trochu jinak a našel si přítele.

Kamarádka mi říkala, jaká to pro ni byla úleva, když zjistila, že má přítele a ne milenku, nějak to pro ni bylo mnohem stravitelnější. Rozvedli se,ona si našla přítele taky a normálně s e stýkají a on s e zajímá o dceru. Jediný problém je, že holčička teď ve škole v první třídě řekla, že má tři tatínky, Kamarádka vypadá.. no poněkud volných mravů, i když je v tom naprosto nevinně

Lujza: nepíšeš, jak jste se to dozvěděli, jestli přišel sáma nebo si netroufl a řekl vám to někdo cizí. V tom druhém případě bych si taky říkala, kde jsme udělali chybu. Kde jsme udělali chybu, že se syn bojí mluvit s e mnou o takových věcech, že se zřejmě obává, že ho zavrhneme.

Hrozný šok to asi na začátku je, člověk je nějak nastavený na to, že přijde žena, děti,tj. vnoučata, chvíli musí trvat, než se člověk srovná s tím, že to tak není, ale to je tak všechno.

"Mám právo ublížit lidem, které miluji? Mohu jen tak Janovi říct, že se moje láska k němu změnila v přátelství?" ANO a ještě jednou ANO. Pokud něco takového lidem kolem tebe ublíží, je jejich věc, aby se s tím vyrovnali. Ty přece nebudeš žít celý život na zapřenou a nešťastná, abys náhodou někomu neublížila. A co se druhé otázky týče, to se přece děje naprosto běžně spoustě lidí, že láska prostě vyprchá, a ani není nutné mít nejasnosti ohledně své orientace, aby se to stalo. Přece se k někomu neuvážeš na celý život jen proto, že jste spolu čtyři roky, když to tak necítíš.
A co se hlavního problému týče, jak už tu padlo, nebude to nejspíš jednoduché, takže to chce postupovat s rozmyslem a hlavně být si naprosto jistá. Chce to asi čas. Chápu, že se ti asi příčí vést vlastně dvojí život a tahat přítele za nos. Ale na druhou stranu vztah se spolužačkou může být jen momentální pobláznění a experiment s něčím nepoznaným, zvlášť pokud jsi nikdy dřív o své orientaci pochyby neměla. Budeš asi muset urazit dlouhou cestu k vlastnímu sebepoznání, možná zkus najít někoho nezaujatého, kdo ti na ní pomůže (dobrou kamarádku nebo i odborníka). Za sebe říkám, že ve chvíli, kdy bych si přestala být jistá tou společnou budoucností a vůbec vztahem se současným přítelem, řekla bych mu to na rovinu a nesnažila se hrát, že je vše OK. Pokus se na chvíli z úvah vynechat spolužačku a polož si otázku jak je to vlastně s tebou a přítelem. Možná zjistíš, že je konec tak jako tak. Nemusíš mu hned říkat, že určitě jsi lesba. Můžeš říct, že už k němu necítíš to, co dřív a že si nejsi jistá svou orientací a potřebuješ si udělat jasno sama v sobě. Možná tě bude přemlouvat, ale to už je na tobě, abys věděla jistě, co chceš a stála si za tím.

Milá Katko, vůbec si nemyslím, že je tvá situace jednoduchá. Kde začít? Nejprve u sebe. Nebudu tu vypisovat dlouhý příběh, ale obrátila bych se naprosto přímo na Sexuologický ústav v Praze, jmenovitě MUDr. Hanka Fifková, najdeš na ni kontakt i na Google, a domluvila bych si konzultaci.Na to nepotřebuješ doporučení! Je to psycholožka s mnohadesítek let starou praxí právě v tomto oboru. Pohovorem s ní si uděláš jasno nejprve v sobě a pak záleží na výsledku, jak postupovat dál s přítelem a rodinou. Nikdo Tě nebude odsuzovat ani ponižovat, úkolem takového pohovoru si je udělat hlavně pořádek v sobě. Nemusíš být přímo lesba, jak píšeš, těch variant a kombinací je takový počet, že se těžko můžeš diagnostikovat ty sama.V tvém případě ti žádná kamarádka ani obvoďák, gynekolog atd.nepomůže. Na to jsou erudovaní odborníci, opravdu až v Praze, v okresních zdravot. zařízeních na to specialisté nejsou!. A až po konzultaci s nimi, kdy budeš mít sama jasno, už budeš vědět, ke komu a jak se k čemu postavit. Držím moc palce a přeji hodně štěstí.- Jen pozor na to, žít celý život v bludu a snažit se vše zlomit silou. Nepleť se, ale příroda je velmi mocná.

já bych s tím počkala, možná, že zjistíš časem, že to byl obyčejnej úlet, který ti pomohl k odreagování a vyzkoušet trochu nezávislosti, nelámala bych to přes koleno, partnerovi to zatím také neříkej, dokud si tím nebudeš zcela jistá, že to tak v životě opravdu chceš

sharon: Já nemyslela tady, ale v životě... Viz názory rodičů, kteří nezkousnou, že je jejich dítě homosexuální a berou to jako osobní neúspěch ve výchově.

Podle clanku nejsi lesba, ale BIsexualni, ale jak se s tim v zivote vyrovnat nemam potuchu.....

sharon: 16:27: nebudu obhajovat Stáníkův názor, ona to nepotřebuje, to v pohodě zvládne sama. Ale myslím, že když říká, že by jí to bylo jedno, ví o čem mluví.. jak ty můžeš vědět a tvrdit, že by jí to jedno nebylo?? nejsi Stáník.. můžeš mluvit jen za sebe...

já Stáníkovi rozumím, jak jsem psala, taky by mi to nevadilo. Fakt. Je to naprostá prkotina proti tomu, kdyby bylo třeba dítě nevyléčitelně nemocné, .. víš, rodiče si často myslí, že ví nejlíp, co je dobré pro dítě, a myslej často jen na sebe - vyčítají dítěti, co jsi NÁM to udělal, jak MY budem vypadat před lidma... ale často zapomínají na to, že nejpodstatnější je, jak se bude cítit to dítě.... takže za mě říkám, že kdyby byl synek gay, je to moje dítě, miluju ho, a nejpodstatnější nejsou MOJE pocity, ale aby to moje dítě bylo šťastný. A budu doufat, že bude mít skvělého partnera, ať už to bude muž nebo žena. A mám dojem, že Stáník to cítí podobně.... ale ona nikomu nevnucuje svůj názor, to spíš ty jí tady podsouváš, že by jí to nebylo jedno...

Než uděláte konečné rozhodnutí, nechte se vyšetřit třeba u sexuologa, tam by asi zjistili, jak na tom skutečně jste.

PEGG: jak říká kamarád kamarádovi, přijď k nám na grupáč........jo ? a kolik nás tam bude?....když vezmeš starou tak tři .....

Minda: myslím, že nikdo nic nevnucuje, že tu každý píše tak jak to cítí.......

Kawa: 10:37...přesně můj názor...Stanik: to říkáš teď, že by ti to bylo šumafuk...věř mi , nebylo ! Já jsem taky hodně tolerantní, ať si každý dělá a žije s kým chce a jak chce, ale pokud by se mě to bezprostředně dotklo, jedno by mi to nebylo!!!! A nemyslím si, že bych byla nějaká zapšklá bába......