Bývalý přítel mi ze života dělá peklo
Milá redakce, čtu příběhy vašich čtenářek a zkouším poprosit o radu i já.
Před necelými dvěma lety jsem se seznámila s mužem, který mi byl sympatický. Po chvilce jsme ale oba viděli, že naše povahy a styly života jsou hodně rozdílné a rozešli jsme se. Románek to byl opravdu krátký, takže nebylo třeba si vracet žádné dary a podobně. Jediné, co jsme oba v domácnosti toho druhého nechali, bylo pár nepodstatných drobností. V jeho koupelně zůstal můj krém, kondicionér, tričko a v kuchyni hrníček a možná ještě nějaká drobnost. Nedělala jsem si seznam. U mě doma se v úklidové komoře válela zednická lžíce a hladítko. Nevraceli jsme si to, protože už jsme jeden druhého nemohl ani vidět. Mávla jsem nad těmi drobnostmi rukou a myslela jsem, že on udělal to samé. Od té doby jsme se nestýkali a přerušili veškeré kontakty.
V půlce letošních prázdnin mě najednou začal bombardovat telefonáty a esemeskami a vyžadovat své zednické náčiní. Velice hrubě a nevybíravě. Volal v pět hodin ráno, v půlnoci, při obědě, klidně i dvacetkrát za den. Mohla jsem mu ty věci přinést, ale způsob, jakým si o ně řekl, mě takříkajíc zašprajcoval. Jsem už dost stará na to, aby mě někdo urážel pro věci, které mají hodnotu asi dvě stě korun. Také si myslím, že pokud mu na nich záleželo, měl se o ně přihlásit hned nebo krátce po rozchodu, a ne se objevit za rok a půl a čekat, že vyskočím a přinesu je. Kdyby aspoň na oplátku přinesl ty moje, nebyla bych tak zatvrzelá.
Řekla jsem mu, že ty věci nemám a že si nepřeji, aby mě dál obtěžoval. Bylo to marné, volal a psal dál. Pořídila jsem si další sim kartu, a původní telefon vypnula. Po čase telefonáty ustaly. Místo nich mě začal obtěžovat osobně. Pracuje na dráze, a protože do práce jezdím vlakem, ví přesně, kdy mě zastihne na nádraží. Před lidma na mě volá, pohvizduje, zesměšňuje mě, uráží a dělá ze mě zlodějku. Nechtělo se mi ustoupit ze své verze, že to nemám, tak jsem mu před lidmi nabídla, že mu tu lžíci zaplatím nebo koupím novou. Obě dvě možnosti odmítnul.
Nedávno mi sousedi říkali, že ho viděli, jak se dobývá ke mně domů. Tak nevím, co dělat. Jde mu opravdu o lžíci a hladítko, které může koupit za pár drobných v prvním železářství? Vždyť jen benzín, který projel cestou ke mně, ho musel vyjít dráž. Mám vyměknout a ty věci mu dát? Co když to ani potom neskončí? To obtěžování už trvá pět měsíců, jdu po městě a ohlížím se jako skutečný zloděj, jestli na mě zas někde nečíhá. Jít na policii mi však připadá přehnané.
Co byste dělaly na mém místě vy?
27.11.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 114 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Bývalý přítel mi ze života dělá peklo
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.mashanka: No, máš pravdu, že na nářadí je to taky docela dlouho. Ale pokud se tím neživí, tak je to logičtější než ta nehynoucí láska. Chlapi už jsou takoví. A protože nevíme, kdo z nich se rozešel a jak to vůbec mezi nima bylo, tak těžko říct, kdo se tetelí a kdo obtěžuje a co koho deptá. Klidně můžeš mít pravdu v tom co píšeš. A nebo je to všechno jinak. Ale jako stalking mi to teda fakt nepřipadá.
Pokud je to pro něj klenot, nechápu, že mu rok a půl nechyběl - že si ho nevzal hned, rovnou i s kartáčkem na zuby, když odcházel. Podle mě je to záminka. Měl nějakou kočku, poslala ho kamsi a on si teď potřebuje na někom nahonit ego, tak si vzpomněl na bývalku a její nehynoucí lásku - nářadí použil jako záminku proč jí zavolat a jak zkusit, co všechno si nechá líbit - jestli je ještě použitelná. A slečna, místo, aby mu ho dala a měla od něj pokoj, záměrně jejich komunikaci udržuje. Je to sice komunikace hnusná, ale alespoň nějaká. Pokud opustil on ji, možná se jí srdce tetelí i při tom, když slyší jeho hlas v telefonu, Jediné, co ji deptá je, že on neříká to, co by chtěla slyšet.
mashanka: No, podle toho článku si fakt spíš myslím, že jde opravdu o to zednické nářadí. A protože slečna je tvrdohlavka schválnička a pán je cholerický magor, tak to pak dopadá tak, jak to dopadá. A nemyl se, osobní zednické nářadí je pro majitele klenot, není to jen "nějaká" lžíce. A s tou láskou.... rok a půl je příliš dlouhá doba. Kdyby šlo o jakoukoliv odrůdu lásky, netrvalo by to tak dlouho. Něco by se dělo už dávno.
Mela jsem podobny problem, ale v nasem pripade slo ale o penize On si vzal pujcku, ze ktere splatil vsechny svoje dluhy, koupil si motorku a zbytek jsme dali do domacnosti. Cca 20 tisic korun. Rozesli jsme se a on me zacal obtezovat, vyhrozovat apod. Pak rekl, ze si pro penize dojede osobne, kdyz mu je nechci poslat. Byla jsem uz tak psychicky na dne, ze jsem souhlasila se vsim, jenom aby mi dal pokoj. Prijel s celou rodinkou, ale on u dveri nestal, sedel v aute. Bal se pravdy. Tak jsem jeho mamince vysvetlila, ze castku dvacet tisic, uz jsem mu zplatila a jine penize ode me neuvidi. Nebim proc bych mela platit jeho dluhy a motorku. Nehlede na to, ze jsem sama platila posledni dva spolecne najmy. Plivla mi do obliceje a proklela. Hezky jsem ji podekovala a rekla, ze to nic nezmeni. A zabouchla dvere. Nasledovali telefonaty od mamimnky a vyhruzne sms, Rekla jsem, ze jeste jedna sms a jdu na policii, ze mam vsechny zpravy ulozene a ze se jedna o vyhrozovani, omezovani osobni svobody a urazku na cti. Od te doby byl pokoj. Takze v tvem pripade bych bud vratila veci a na policii se nobratila az v pripade, pokud to neustane, anebo zrovna presla do utoku a na policii sla zrovna. Podle toho, jaka je povaha, ten muj byl sracka a mel jenom silne reci.
Jo - některé nemoci by měly být nakažlivé a problém by byl vyřešen.
Ten film je přímo dokonalý - dostali jsme ho, mj., jako svatební dar k druhé svatbě od jednoho dobráka
mashanka: jééééžiš, to byl ale film, a Michael Douglas ten miloval každou, i ze z toho léčil
Prostě nám na něm záleží - buď na tom, aby byl šťastný nebo na tom, aby byl nešťastný - ale záleží. Viz Válka Roseových.
Myslíš, že se nemilovali ?
Ivi : že si téměř každá ženská myslí, že býválek po ní šílí.
Pokud by mu byla naprosto lhostejná, neměl by potřebu dělat vlny. Obzvláště kvůli nějaké lžíci. Možná to tak nevypadá, ale nenávist je odrůda lásky. Je to silná emoce a můžeme ji citit jen k tomu, kdo nám není lhostejný.
Také souhlasím, aby mu to vrátila, ale pokud má nohy, nevidím důvod, proč by mu to ona měla nosit jako služtička. Ať si pro to přijde nebo poslat.
Proboha, proč jsi mu to teda hned nevrátila? Nedávno mi samotnou překvapilo, jak je fanka drahá. Aspoň bys rovnou viděla, jestli by ti dal pokoj.
Zajímavé je, že si téměř každá ženská myslí, že býválek po ní šílí. Nechápu, proč by to měl být stalking. Po roce a půl nezájmu! Víc by mě zajímalo, kdo se s kým rozešel. Většinou se dva nerozchází po vzájemné dohodě, že už bylo dost a od teďka budem jenom kamarádi. Jeden bývá ukřivděný víc a podle toho se potom při kontaktu chová a komunikuje. Z věty "Po chvilce jsme ale oba viděli, že naše povahy a styly života jsou hodně rozdílné a rozešli jsme se." nejde uhodnout nic. Jen si říkám, že když někdo rok a půl nejeví nejmenší zájem o bývalku, je přinejmenším velmi zvláštní, že by se po tak dlouhé době věnoval pronásledování. Souhlasím s tím co psal Milda_1 o nářadí "do ruky". O zednickém to platí a vždycky platilo.
Snad né,vždyť to napsala jako SOS...
Almega: otázkou je, zdali by se Johaně chtělo, zda by se nezatvrdila, kdyby jsme to po ní vyžadovali
Chacha,kam jsme to odbočili od fanky ke zlatu....Škoda,že autorka článku nepřidá další podrobnosti!,to by mělo být pravidlem,se vyjadřovat ke svým vlastním článkům a odpovídat na všetečné dotazy....
Vikina: šak tež si mladá žabka néééééééé