Můj manžel je politický maniak
Šílím ze svého manžela, ze kterého se postupem let stal neskutečný morous. Brzy mu bude 60 let a připadá mi, že neodkáže nic jiného, než pořád na něco nadávat. Stokrát si můžu říkat, že vypnu a nebudu to poslouchat, ale není z toho úniku.
Nejvíc ze všeho nadává na politiku. Neustále, pořád. Rozčiluje se u čtení novin, u televizních zpráv. Stačí mu málo a okamžitě začne vypouštět sáhodlouhé litanie a politické rozbory prošpikované nadávkami na všechny současné politiky. Vyžaduje, abych ho poslouchala a přitakávala mu, jakmile u něčeho projevím odlišný názor, schytám to i já.
Teď momentálně řeší problém číslo jedna a tím jsou letošní volby. Zatím není rozhodnutý, koho volit bude, podle toho, jak se chová a jaké má vůči všemu a všem výhrady, si nedovedu představit, že se dokáže nějak rozhodnout.
Nicméně ze mne vytáhl, jestli já už mám jasno. Nepředloženě jsem odpověděla, že ano a řekla, že asi Věci veřejné. Neumíte si představit, co následovalo. Samozřejmě, že podle něj je moje volba špatná, jsem tupá, hloupá, každému sednu na vějičku. Začal dokonce operovat Johnovou kauzou s nemanželským dítětem, což už mi připadá hodně nízké. Navíc bych spíš odhadovala, že tento Johnův „poklesek“ budou řešit spíše ženy a muži budou nad věcí.
Ten můj ne. Pro něj je Radek John nevěrohodný lhář, který vše zabaluje jen do líbivých řečí. Když argumentuji tím, ať mi tedy ukáže na jednoho jediného politika, který má čistý štít a nad hlavou svatozář, odpovědět nedokáže. Ani nemůže, protože každý je jenom člověk. Nikdo nejsme bez chyb.
Už se s ním o politice odmítám bavit, když začne, řeknu, že ve mně parťáka na rozhovor mít nebude, a pohádáme se zase kvůli tomu, že jsem laxní a o nic se nezajímám.
Jenže já se zajímám, jen se kvůli tomu odmítám každý den rozčilovat, hádat a kazit si život. Někdy bych snad byla radši, kdyby si tyhle věci chodil vyříkávat mezi chlapy někam do hospody. Ale na to on (naštěstí) nikdy nebyl. Hospodské tlučhuby, jak říká, nesnáší.
A tak všechno pouští doma na mne a já už z toho jsem pěkně utahaná a otrávená. Chápu, že se chlapi o politice rádi baví, ale u toho mého je to snad extrém. Nebo má některá z vás doma něco podobného? Bavíte se s partnerem o politice, mluvíte si vzájemně do toho, koho budete volit? Osobně takovou věc považuju za soukromé právo každého z nás, proč mi má někdo, byť můj partner, spílat za to, pro kterou stranu jsem se rozhodla?
9.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 38 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj manžel je politický maniak
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.uáá, chudák Julie manžel.
gerlinda: no, možná by nebylo od věci, kdyby se tam dostal někdo nový - už jen pro to, jak by koukali ti páprdové, co si myslí, že to tam mají jisté. Hlavně aby to Johnovi vydrželo, znáte to - kdo chce s vlky býti...
V tomhle věku jsou všichni chlapi stejní Asi se dostávají do přechodu.A volit budu asi VV s Radkem J.Teď jsem četla jeho článek
a moc se mi líbilo jak to vše ,co se tady děje a v parlamentu vidí jako my dole.A hlavně že s tím chce něco udělat.Na to právě potřebuje pomoc
od nás,obyčejných lidí.Co vy na to dámy?
Svého času jsem to mívala doma zrovna tak. Soustavnou nepokojnost BM prokládal chmurnými vizemi o celonárodní budoucnosti. Když jsem byť jen pípla, dostalo se mi nekonečného vysvětlování, že on je ten svědomitý, co se tím zabývá a já ta blbá, co to ne a ne pochopit. Na moje blbé argumenty, s čím asi tak já můžu jako jedinec pohnout, následovalo opětovné cílené vysvětlování na téma blbých jedinců, co jsou spokojení, i když je na světě tolik neřádstva. Aniž bych se nějak zastávala skutečných neřádů, kteří byli jsou a budou v každé době a každé zemi, dostala jsem jednou provždy cejch někoho, kdo JE SE VŠÍM SPOKOJENÝ, I KDYBY MU NA HLAVU....teď nevím, jak to slušně napsat. Aniž bych jásala blahem nad jakýmikoli změnami, které u nás v posledních dvaceti letech proběhly, jsem sympatizantem všeho negativního a marná snaha - cokoli říci na svojí obranu - mívá nulový účinek. Tím pádem mohu za rozdílné ceny v obchodech, plošnou nezaměstnanost i krachování firem. Se divím, že vůbec existuju. Bez něho...
U nás se volí tak, že já dám lístky do obálky a jdem. Můj to ani neotevře a vhodí
pavluška: tak to nema chybu
Milena:
Almega: pokud si nekdo vydela penize poctivou praci ci podnikanim, nevim, proc by je mel davat chudym... socialni pojiteni platim takove, ze pokazde , kdyz vidim tu vyplatnici si, rikam, ze jsme zas zaplatila jedno male nadarazi a socialne slabou rodinu ...
nevimm proc by si ten zbytek nemohli ti lidi rozhazet tam, kde zrovna uznaji za vhodne
No dámy a to ten můj - je u vojáků - řeší ještě vztahy bůh ví kde a světový mír.... Naštěstí jeho rozbory probíhají jako dlouhý klidný monolog, u kterého se dá vypnout...
Mně to připomíná mého otce, ten taky furt nadává a všechno vidí černě. Jinak já mám za souseda Bohuna Sobotku, bydlí v protějším baráku. Na byt si ušetřil z posraneckých náhrad. No kdo z vás to má? Vždycky, když jdu kolem, tak si na to vzpomenu. Onehdá jsme ho potkali, manžel mě bohužel upozornil pozdě, jinak bych po něm hodila ledovku a trefila bych se!!!
Teoretik: no, já si právě v zájmu zachování duševního zdraví myslím, že než se rozčilovat nějakými plky v televizi, dá se čas trávit o hodně lépe.
Volit chodím pravidelně, ale jinak vím, že stejně nic nenadělám, tak co se budu čílit...
kareta: Je to k smíchu, ale za několik set tisíc?
sharon: praskne komunismus
Teoretik: Langr je trouba co jde v OL po náměstí a tváří se jako kdyby mu patřilo......
Sharon - i já sleduji to plkání v televizi. Jsem žena a také mě to rozčiluje. Takže se tomu manželovi nedivím./Langr plkal o ničem přes hodinu. Hrůza. /Má více času než manželka, tak co má v zimě dělat, než koukat na bednu či poslouchat radio. Spíše než o čas manžela bych se bála o jeho zdraví.
Almega: oni plýtvají z toho co si nakradli a to se prej může... "smetánka"....