Jsem jeho milenkou i budoucí ženou?
V mém životě se toho poslední dobou událo hodně. Dva roky žiji s přítelem, stavíme dům. Přítel je chlap pro život, všechno zařídí, co neví, si zjistí, je hodný a tolerantní a nebojí se zodpovědnosti. Nehádáme se, společně se zasmějem, doma máme pohodu. Sama sebe jsem přesvědčovala, že to je to, co od života chci, jistoty a spolehnutí, ale problém je, že jsem přestala být sama sebou a jsem taková, jakou mě chce mít.
I koupě domu byla jednou z mých přesvědčovacích fází, že je všechno v pořádku, teď vím, že to byla chyba, ale zpátky své rozhodnutí vzít nemohu. Můj přítel není empatický, neumí pochválit, ke všemu má spíše kritický přístup. Víte, není ani tak podstatné, že nepochválí oběd nebo jak vypadám, neřekne, co se mu na mě vlastně líbí, a neumí říci, že mě má rád, s tímhle se člověk s postupem času dokáže smířit. Nejvíce mi vadí, že nám nefunguje sexuální život.
V podstatě nejde ani tak přímo o sex, ale něžnosti, mazlení a hlavně líbání, chybí mi to. Neustále jsem si říkala, že mám jiné priority a odsunovala to na vedlejší kolej, jenže už nemohu dál. Vždyť polibek je ta nejintimnější věc mezi dvěma lidmi. Přítel mi vysvětlil, že na to prostě není. Uběhlo půl roku a ja se půl roku nelíbala. Pusa ráno, pusa večer, takhle míjely dny, jeden jako druhý, a když už došlo na milování, nikdy to nebylo o mně a musím si přiznat, že mi to nepřináší žádnou radost, nebaví mě to. Jsem hodně vášnivá, ale všechno jsem v sobě tlumila a nepřikládala tomu důležitost.
Asi bych ještě teď žila ve zdánlivé spokojenosti, kdybych nepotkala jiného muže. Znala jsem ho delší dobu, ale až ten osudný den jsme se vnímali jako muž a žena, kolega v práci, navíc ženatý s dítětem, oba zdánlivě spokojení, ale uvnitř nešťastní lidé. Začalo to polibkem a stále to trvá, dostali jsme se do fáze, kdy spolu chceme žít, mezi námi není pouze milenecký vztah. Oba nás to překvapilo a o to víc to, že nám stačí být spolu, poslouchat toho druhého, že už to není jen o milování.
Nechci tady rozebírat jeho problémy a důvody nevěry, ale považuji za důležité zmínit, že i on postavil svůj život na podobném kompromisu, který se chystám udělat já. Hodně jsme o tom mluvili, snažili se rozebrat všechny možné situace, problémy, které přijdou, když se rozhodneme pro společný život, ale připravit se na to nemůže člověk nikdy. Nenutila jsem ho k ničemu, nejsem milenkou, která čeká, že se rozvede, a trvá na tom. Rozhodl se to řešit sám, nechce žít ve lži. Řekl o tom všem své ženě, o mně, o tom, že chce odejít.
On své dítě miluje, nechce si sbalit kufr a ze dne na den začít nový život, ani bych to nikdy nechtěla. Hledá nějaké řešení, ale bohužel nikdo z nás neví, jaká cesta by byla ta nejlepší. Největší emoce jsou již za nimi, ale jeho žena trvá na tom, že na střídavou péči v životě nepřistoupí. Nebrání se tomu, aby každý z nich měl jiného partnera, ale syn je na prvním místě, čili jinými slovy budou hrát spokojenou rodinu, to je její návrh řešení.
Nevím, co mám dělat, ale chci, aby byl šťastný. Nejsem milenkou, která čeká, až se rozvede, jsem jeho ženou, patřím mu a možná právě proto bych měla být já ta, která se sbalí a odejde. Víte, nejvíc mu ublíží to, že nebude moct být se svým synem a já ho opravdu nechci vidět nešťastného. Nechci a nebudu ho přemlouvat pro život se mnou, musí se sám rozhodnout a já jeho rozhodnutí budu akceptovat.
Jen se o něj bojím, rozhodne se pro předstírání spokojené rodiny, ale bude se trápit a zničí ho to. Jak dlouho to může vůbec fungovat? A je to opravdu dobré pro dítě? Ať už se rozhodne pro mě nebo ne, já si hlavně musím vyřešit můj život s přítelem, vím to.
Jeho žena chtěla za každou cenu mé telefonní číslo, že se chce domluvit na setkání, souhlasila jsem se smíšenými pocity. Náš rozhovor proběhl ve vší slušnosti, na setkání jsme se dohodly, chce sebou vzít i syna. Trochu se mi i ulevilo, má právo mě znát, jen nevím, co mam od toho setkání očekávat? Podle všeho mě chce přesvědčit, že je syn na manželovi zavislý, že ho potřebuje, ale já to vím.
Jen teď nevím, kterým směrem se bude můj život ubírat. Jak se mám rozhodnout?
10.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 265 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem jeho milenkou i budoucí ženou?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
To, co ta manželka po něm chce, je tak trochu citové vydírání přes syna. Nemůžou hrát spokojenou rodinu, když má každý někoho jiného. Ty opravdu nemůžeš partnera do ničeho tlačit, ale měla by sis uvědomit vlastní cenu a jestli ti stojí za to, jen tak se scházet a pak se vracet sama domů, zatímco on půjde k ženě. Pokud chceš někdy v životě děti, tak tudy cesta nevede. Buď zůstane s ženou nebo se s ní rozvede. Musíš mu dát najevo, že potřebuješ partnera pro život, ne pro občasné schůzky.
Vím, o čem mluvím, kdysi jsem to měla hodně podobné, akorát já jsem nikoho jiného neměla. A asi přes 3 rozchody, jsme spolu zůstali, jsme manželé a máme spolu 2 krásné děti. 
.jpeg)
ajorika - 14.2.2010 21:37 - 
Almega - 5.3.2010 15:52 -
Seeker - 12.2.2010 7:36 - Nejsem zastáncem rozvracení rodin s dětmi a ať si vezmeš koho chceš,stejně to nakonec musí být vždycky vtah založený víc na důvěře a vzájemné úctě dvou lidí, než na mileneckém vztahu. Pokud váš vztah takhle nefungoval ani před tím, myslíš,že po této aféře začne fungovat?
Udělal jsi chybu,ublížil jsi své rodině,ale pokud zůstaneš, měl bys mít jistotu,že to sice bude ještě chvíli skřípat,ale že jednoho dne se to vrátí do starých kolejí a celá ta věc zůstane zapomenuta a odpuštěna. Protože pokud ne a bude se to přetřásat při každém rodinném setkání a žena ti to bude neustále připomínat, tak to stejně nevydržíš a jednoho dne utečeš. Víš, myslím,že tě tvá žena zaskočila,tys čekal že tě vyhodí, že už o tebe nebude stát a ona ti ztropila opačnou scénu,nechce abys odešel, ona ti to neulehčila jak jsi čekal.
Každá rada drahá. Vždycky někomu ublížíš, ale člověk by měl být i trochu sobec a taky myslet na sebe a ne se obětovat pro druhé, protože ti to stejně většinou neocení. Nefunkční vztah mnohdy nejvíc ublíží právě dětem,kvůli kterým se nerozpadl a udržoval se násilím. Lidé si mohou odpustit,ale je to jak s rozbitým džbánem, slepit jde,ale už nikdy není bez vady.
A Gábině bych poradila ať se vykašle na vás oba a vyrazí do světa na zkušenou. Protože ani s jedním z vás nebude šťastná, u každého by musela udělat nějaký ústupek. A začít život kompromisem není dobré.
Já vždycky žasnu, jak snadno lidi opouštějí někoho, s kým mají děti a jak věří, že to děti pochopí. Některé možná nebo časem, až dospějí. Ale menší děti chtějí mít oba rodiče. Jsou samozřejmě výjimky- alkoholici, násilí doma, ale pokud se lidi rozhodnou zůstat ve vztahu kvůli dětem a dokážou zůstat přáteli, chovat se k sobě s úctou a domluvit se na potřebném, i když bez lásky, je to pro děti lepší než se střídat u maminky a tatínka a zvykat si na jejich jiné partnery.
Seeker pochopil tu základní věc- že si musí nejdřív vyřešit svůj dosavadní vztah a pak se až poohlížet po jiném.
Znovu jsem si to všechno přečetla...Jsou to samé emoce,jednou lituju jednoho,pak zase druhého účastníka...ALE:když už se člověk dal na vojnu,tak musí bojovat-rodina by měla mít přednost,když už tam jsou děti...Je možné,že by se vše rozpadlo,i kdyby Seeker nenašel vztah s Gábinou...Stále na nás někde čekají různá lákadla a svody,to pozlátko je tak svůdné a ty city tak silné,jedinečné...Když je člověk svobodný,tak ať si zkouší,co chce,ale jakmile se rozhodne pro založení rodiny,tak pokud se protějšek neprojeví nějak kriminálně,tak by s ním měl vydržet nejméně do vychování společných dětí.....Mít zodpovědnost nejen za sebe,ale hlavně za svoji rodinu.City jsou pomíjející,odpovědnost je trvalá...
Seeker 
vždycky (no jo, až od určitého věku) jsem se měla na pozoru před chlapy s VELKÝMA SLOVAMA, metaforama a epitetony
No, ja souhlasim se Seekrem v tom, ze je-li vztah nefunkci, ze se v nem clovek trapi, ma nejprve odejit, kvuli sobe a az pak hledat noveho partnera. Nevera (alespon pro me) nic neresi, naopak jen vse komplikuje. Proste ciste ma osobni zkusenost je, ze potencialni novy partner je na tom lip, kdyz potka uz osameleho, se sebou i minulosti srovnaneho cloveka. I kdyz chapu, ze utikat k nekomu je pro toho neverneho jednodussi ..... hm neni pro zmenu zase tohle zbabelost ? Jako ze necham si manzela s kterym trpim, dokud nenajdu neco lepsiho .... sorry, to taky neni moc fer, tak bych nesoudila Seekra zas tak prikre. Proste nastal cas rozhodnout se a on se rozhodl ... i kdyz jinak nez Gabi cekala. Lehke to neni urcite ani pro nej.
chestery: syna ztratí takto oba! Pro syna bude časem slaboch, NIKDY to dítě neocení! A čím je mladší, tím to snáší lépe! Děti! Ale to časem pozná sám. Ty možná potkáš někoho lepšího, silnějšího a mužnějšího. A rozhodnějšího, Když budeš mít štěstí! Nevím, jak dlouho jste byli spolu. Já osobně na osudovou lásku věřím, je to smršť a pokud jsou i ti zadaní rozumní, tak to děti snáší velmi dobře. Toť moje zkušenost. Ale- my jsme s manželem asi dost vzácná výjimka, jsme za exoty, že spolu můžeme všichni slušně vycházet a bavit se spolu po dobrém, žertovat a tak. Naši noví partneři se dost diví a okolí ještě víc
kareta/bellana: Nechce ztratit syna, tak to vidim ja. Nechce pro me spatny zivot...
Bellana: ono to není snadné se "odmilovat", to není matematika, +/-..chudák Gabi
.JPG){kind=avatar}
kareta: Všechny, které říkaly, že si má Gabriela najít někoho jiného, měly pravdu. Velká písmena, velká slova a skutek utek, jen selelítost. Chudák dítě s takovými rodiči. 
Seeker: jsi opravdu slaboch a zasloužíš si svou manželku§ Dítě+ ti samozřejmě jednou velmi poděkuje za tvé pitomé rozhodnutí zústávat v nefunkčním patologickém vztahu. Dáváte mu s jeho matkou skvělý vzor do života. BRAVO
Gabi to co se dělo posledních 5 dnů bylo 100x horší než jsem si dokázal představit. Výčitky, výhružky, prosby a to celé noci a rána, vysypané sklo na podlaze ložnice ve 4 ráno, pláč dítěte doma, plačící dítě na telefonu, výhružné telefonáty mé sestry, mých rodičů, bezesne noci. Celá rodina se postavila proti mě. Poslední kapkou byl syn, který se mnou přestal mluvit a chtěl už jen maminku. Ty jsi zůstala poslední záchytný bod. Proto jsem pochopil, že ikdyž odejdu a pokusíme se spolu žít, vystavím tě velkému nebezpečí, že se na tebe upnu, vedle tebe by žila psychická troska (už dneškem jsem), ne skutečný silný chlap. Každá žena má v sobě kus obětavosti, ale vydržet se mnou 3 roky rozvod (protože dohoda by nebyla), nebýt schopen pro nás vybudovat dostatečné zázemí, aby jsme mohli plánovat svoji rodinu, naše společné dítě…….riziko, že to nezvládnu a že se třeba kvůli nemocnému dítěti vrátím k původní rodině, protože by hrozilo odcizení s mým synem, možná ještě větší problémy atd... Jednou jsem se tě ptal jak by jsi tohle zvládla. Ano znám tvoji odpověď, že by jsi to zvládla, ano věřím, že ty ano, ale byla by to obrovská oběť. Byl jsem postaven před skutečnou realitu, už to nebyly jen doměnky. Proto jsem se rozhodl to skončit a nekazit ti dál život. Ty máš pořád NADĚJI A DOST SIL na svůj VLASTNÍ A LEPŠÍ život. Jestli jednou budu chtít změnit svůj život, tak vím, že to musím udělat sám, odstěhovat se, srovnat se, teprve potom můžu někoho hledat. Nemůžu se držet za ruku někoho, kdo mi dal všechno, miluje mne a já ho zase zraním.
VZKAZ VŠEM: děkuji za všechny vaše podněty, které jsem si mohl dosud přečíst. Myslím, že další diskuze není třeba, jeden moc krásný a přitom smutný příběh skončil.
A teď všechno nazvěme pravými jmény. Já jsem muž SOBEC, ZBABĚLEC a SLABOCH, co potkal ženu, kterou dosud nepotkal, která mu dala všechno, otevřela v něm všechny 13cté komnaty a pomohla mu zbavit se mých Tabu a za to všechno jsem ji teď strašně ublížil. Gabi je žena, kterou musí milovat skutečný chlap, který má všechno vyřešeno a umí milovat a opětovat její city. ........ Pošlete to jako varování všem ženáčům, než začnou pálit mosty, tak ať se nejdřív podívají, kolika lidem přitom ublíží, zničí.
žít kuli dítěti či dětem v nevyhovujícím vztahu je opravdu bláznovství o to horší je když jeden je zamilovaný a druhý se dělá co chce a neřeší problémy se svým partnerem a utíká si jinam, místo aby se činil doma, po zkušenostech ze svého manželství ti mohu říci jedno vyřeš si svůj vztah, co nevyřešíš v jednom objeví se v druhém, jako kostlivec a protože vím, jak mužský dokážou ženy nechat v jejich představách o tom jak si je vezmou, jak jsou úžasné a jen oni jsou pro ně, většina mužskejch je vlastně zbabělá, pohodlná a nechá řešit problémy ty svoje fůrie,
jak už ti někdo napsal předemnou, postav se na svý nohy procestuj svět, jaké byly tvé sny, jaká byla tvá přání, než jsi se dala na vztah s přítelem? co je pro tebe na 1 místě rodina - kariéra - přátelství - život je plný kompromisů,
žiješ poměrně život, který by ti mohl leckdo závidět
jo a na tu schůzku bych šla s psychologem sice nevím kde nějakého nahonem sehnat, ale ti dva dospělí by si to měli hlavně vyřešit mezi sebou, já to nedokázala a můžu ti říci, že kdybych věděla co mě s tím člověkem čeká tak bych do toho nešla, těch pár měsíců rádoby štěstí roky platím
ruzenka: MOC MOC dekuji za vas komentar
z vlastnej skusenosti viem, ze byt s muzom, ktory nedokaze prejavit city, nedokaze bozkavat a zene to chyba je tazke....bola som s takym muzom niekolko rokov, dost rokov myslim...inak bol skvely kamarat, mnohemu ma naucil a aj jeho rodina bola uzasna...ale nakoniec namiesto svadby bol rozchod...teraz som ho po 10-tich rokoch stretla... velakrat som rozmyslala, ci ten rozchdo bol spravne riesenie, ci sme to nemali riesit inak....teraz viem, ze to bolo spravne...ked som sa na neho pozrela, vedela som, ze k nemu citim to iste, co aj pred tym, ale nikdy by sme ako manzelia neboli "dobri" nevyhovovalo by mi to a jemu asi tiez nie...kazdy mame o zivote inu predstavu....
ked si s niekmy s ineho dovodu ako z lasky, musis s tym zit cely zivot...priatelstvo je uzasne, o par rokov ti z velkej lasky nic ine nezostane, osial sa vypari....ale podla mna je dolezite ten osial prezit s tym, s kym chcem byt po zvysok zivota a potom si s nim budem uzivat ako najlepsia priatelka....ked to necitis, je to ako jahody bez slahacky...su fajn, ale nie su pochutka
zadany chlap by mal byt tabu...to je pravda...ale ziadny chlap, ktory je doma spokojny si nezacne s inou zenou... preto nesudim ani milenku ani muza ani ejho manzelku...je to situacia, ktora nie je riesena a takto sa vyostri...
to ze by mal exmanzelku, by ma netrapilo...je to to iste ako expriatelka...nie je to zaidny titul pre ktory by som sa trapila...pre mna by bolo smerodajne to, ze ma dieta-syna...
on sa musi rozhodnut ako bude zit....ak sa rozhodne nieco predstierat, tak nema dost sil od manzelky odist - este k nej nieco citi, alebo mu vyhovuje pohodlie domova....totiz, ked clovek nieco chce ide za tym...a ak ta chce, pojde za tebou...nebude sa tvarit, ze zostane s rodinou kvoli synovi....
podla mna ak by bol taky poctivec, ze nechce odist od syna a bude s nim za kazdych okolnosti, tak by ti to povedal na zaciatku a nehovoril by ti, ze sa rozvedie....bud je slaboch, ktoreho zena zmanipulovala...alebo jeho zena je pekna potvora, ktora by mu po rozvode branila stretavat sa so synom a on to dobre vie....
dost dobre nerozumiem, preco sa chce s tebou stretnutjeho zena aj so synom...
ja by som tam nesla...ked si uz suhlasila,na stretnutie by som zavolala aj toho chlapa...ked vsetci, tak vsetci ucastnici problemu...ona podla mna ta bude vydierat tak isto, ako vydiera muza...bude hrat na city...
preco si to myslim????.....ja by som totiz nikdy nezatiahla do takehoto sporu moje dieta... deti byvaju v takychto pripadoch zneuzivane ako prostriedok na manipulaciu...dobre si rozmysli ci na to stretnutie pojdes...sama by som tam urcite nesla...ak ta ten chlap miluje a chce ta, bude stat pri tebe a vyriesi to bez toho, aby sa ublizilo jeho synovi....
psychologovia tvrdia, ze mas povinnost voci manzelke aj voci detom...ked vsak vztah nefunguje, ublozuje dietatu viac to, ze sa umelo udrzuje....v takychto situaciach ej odpporucane, byt egoistom...znie to mozno zvlastne, ale ekd je rodic spokojny, bude aj dieta spokojne, hoci bude zit s tym, ze jeho rodicia su rozvedeni...
prepac, ze som sa rozpisala, ale je to tema, ktora ma zaujima :)
cele to zhrniem asi tak...stoji to na chlapovi ako sa rozhodne.....na jeho prioritach, na jeho charaktere...tvoja laska nikdy nemoze superit s laskou dietata, ale to si uvedomujes....ak sa bude stale vykrucat, nevie ako ti povedat, ez zostava s rodinou...vtedy sa len usmej, daj mu bozk an rozluckua a zazelaj
