Zamilovala jsem se do gaye
Jsem stálou čtenářkou magazínu a chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh. Není ani humorný, ani tragický. Jen všední příběh mladého děvčete, jeden z těch, který může potkat kohokoli. Jeden z těch, které si rozumově vysvětlujeme, ale přesto bolí a nevíme si s nimi rady.
Mám za sebou dva roky vysoké školy, začínám třetí. Mým oborem je medicína. Když jsem před dvěma lety přijela do Prahy studovat, neměla jsem žádného přítele. Nemám jej ani teď. Důvod proč tomu tak je, mi nedá spát.
Na začátku studia jsem se seznámila s báječným klukem, chodíme spolu do kruhu, takže se vídáme téměř denně. Podařilo se mi do něj zamilovat, šlo to vcelku lehce. Protože měl přítelkyni, nechtěla jsem vztah bořit a snažila se na sobě nedat nic znát. Zkrátka a dobře stali se z nás výborní přátelé, i když přiznávám, že naděje, že bychom jednoho dne možná mohli být spolu, byla stále živá. Chtěla jsem mu být blízko alespoň jako kamarádka a přitom jsem se užírala neopětovanou láskou. Celé dva roky mne to ani na chvilku nepřešlo a neměla jsem zájem o jiné mladíky, i když možnosti byly.
Koncem léta jsem jela do Prahy na pár dnů, protože jsme se tak se spolužáky dohodli. Užít si a pobavit se, ještě než opět začne škola. Já a můj nerozlučný kamarád jsme byli pořád spolu, jak jinak. Měli jsme si toho tolik co vyprávět. Mezi historkami z letního cestování a brigád mne ale šokoval. Svěřil se mi, že s přítelkyní se rozešel, protože se zamiloval. Zamiloval se do muže. Pochopte, nemám nic proti homosexuálům, jen ten fakt, že už ani moje naděje nemají smysl, je pro mne velmi bolestný. Samozřejmě, že přáteli zůstaneme dál, budu se snažit ho podporovat, pokud to bude potřeba, a svou marnou láskou se budu užírat dál.
Když se ptám rozumu, je mi vše jasné a všechno chápu. Ale srdce si říct nedá, tak co teď s tím? Opravdu ho mám ráda a nedokážu se myšlenky na něj vzdát. Poraďte, jak se s tím mám vyrovnat?
22.9.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 24 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zamilovala jsem se do gaye
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Milovala sem gaye 8 let , Zůstat kamarády? to nejde , to je jako sypat si do rány sůl ... on to nepochopí a vyhovuje mu že ste zustali kamarádi .. on vás má taky rád ,ale....ublížíte jen sama sobě, své duší, svému tělu, svému srdci , čím déle to bude trvat tím jizvy na srdci jsou větší .... Pokud vám neřekl, že je gay, vynadejte mu, pokud jste to věděla , vynadejte sobě....a nic mu neříkejte a zmizte z jeho života. Nejhorší co můžete sobě udělat , že se sama donekonečna budete trápit nad něčím co opravdu nikdy nebude , tak si to přiznejte! ,Chcete zůstat jeho kamarádka , zvládnete to?jo ? Opravdu? ne ... nezvládnete to .... pokud ho opravdu moc milujete ....
Riki: 
tak to snad jenom počkat až si to srovná v sobě i tvoje srdce a nebylo by na škodu se s nim přestat úplně stýkat. časem se zamilovat do někoho, kdo bude lásku opětovat a bude klid. hodně štěstí 
.jpg)
"nic jiného by z toho nebylo, ani kdyby nebyl na chlapy" ... myslim že bych se líp vyrovnávala s tim, že mě chlap nechce, protože je na chlapy, než že mě prostě nechce
Konec konců takové pěkné spolehlivé přátelství je kolikrát lepší a trvalejší, než láska nebeská.
Ony ty naděje neměly smysl ani předtím. Dva roky jsou dost dlouhá doba na to, aby se vztah někam posunul, a jestli jste pořád kamarádi, bezva, ale nic jiného by z toho nebylo, ani kdyby nebyl na chlapy. Takže konec legrace, tohohle pustit k vodě, a využít ty jiné možnosti, dokud jsou. Jiní mladíci nebudou mít zájem věčně, krásných mladých budoucích doktorek jsou mraky, konkurence veliká, za chvíli bude přebráno, a pak tady bude článeček o biologických hodinách a jak je to zoufalé, že jsou všichni muži již zadaní. 
.gif)
Taky jsem kdysi zažívala šílenou platonickou lásku, jejda, ta mě držela mnoho let, a dodnes, kdykoli ho potkám, podlomí se, už jen z těch vzpomínek kolena 
Nic to ale nemění na tom, že z nějakého důvodu jsme si my dva souzeni nebyli, takže nezbylo, než hledat jinde... a dneska - jo, občas si na něj vzpomenu, když je mi smutno, zaachám, jaký by to bývalo bylo, nafackuju si, že blbnu, že se mám dobře, zadívám se na svýho muže a na svý děti a procítím, že to, co mám, je skvělý a co... život jde dál.
Nedá se na to poradit asi nic jinýho, než to, že se to prostě musí přežít... a jednou uložit do vzpomínek... a jestli nejde se s ním přestat stýkat, to funguje nejlíp, tak holt nezbývá, než to odtrpět celou školu...
.jpg)
No já nevím, ale v tomto pripade mi prijde, ze je docela sumafuk, jestli je dotycný na sukne a nebo na kalhoty, at tak ci tak v Adéle nevidí zenskou do postele
. Takze být tebou prestala bych a)resit kámosovu orientaci, protoze ty ho proste nepritahujes a b)prestan staven vzdusný zámky a vzdychat po nedostizným a rozhlídni se kolem sebe, dokud je v okolí dostatek nezadaných mladíku kterí by event. stáli za hrísek, protoze nez dodelás vejsku mohli by být vsichni zadaní
Já to zažila taky, nějakou dobu jsem se s tím srovnávala, ale věděla jsem, že toho člověka nechci ztratit. Ze začátku to bylo trochu těžké, ale časem se náš vztah vyvinul v moc fajn přátelství, které trvá stále. Později mi dokonce pomohl sbalit mého muže, jelikož byli kamarádi
Moje doporučení, protože předpokládám, že přijít o něj definitivně a utnout kontakty, jak tu některé radí, nechceš: Především to ber jako fakt, že je na kluky a že se to nezmění. Nemá smysl se užírat. Ber to tak, že s ním sice máš jiný typ vztahu, než jsi původně chtěla, ale i ten může být velice hezký a hluboký. Jen v něm nebude fyzično, ale to asi není to hlavní, co tě k němu táhne, ne? A výhoda je, že spolu můžete koukat po jiných klucích a třeba nakonec najdeš někoho jiného, do koho se zamiluješ. Držím palce
Ono nejde o to, že je to zrovna gay, prostě ses zamilovala do někoho, koho nemůžeš mít. Je to těžké a smutné, ale víš, co se říká: sejde z očí, sejde z mysli. Můj názor je ten, že byste se měli přestat úplně vídat, jinak se z toho nedostaneš. Když ho budeš mít jako kamaráda, jak ti tady všichni radí, pořád ho budeš vídat, mluvit s ním a tvoje neopětovaná láska bude stále dostávat nové podněty. Chceš-li se z toho začarovaného kruhu dostat, musíš to utnout. Bude to šíleně bolet, ale podle mě je to jediná cesta.
.JPG){kind=avatar}
Všude se píše, jak jsou gayové skvělí kamarádi a vůbec fajn lidi. Já znala jen dva, o kterých jsem to věděla, ale protivnější chlapy jsem snad nepotkala. A že by měli zájem o módu nebo umělecké sklony, tak toho jsem si nevšimla. Asi to nebyli ti správní gayové, ale obyčejní homosexuálové
Ber to jako výhodu - můžeš v něm mít skvělého kamaráda, a JEŠTĚ k tomu si najít kluka, který na něho nebude muset žárlit
cas je nejlepsi lekar.. apokud s tim mas takovy problem.. tak prestat se stykat.. ono "sejhde z oci, sejde z mysli" opravdu funguje.
to prejde....
Dcera má gaye spolužáka, ten to naštěstí věděl už v 1.ročníku. Vyprávěla,jak je baví u oběda v menze a obětavě s nima vymetá obchody s oblečením.Vladimír prý nemá chybu.
