Chtějí mne připravit o byt, nebo jsem paranoidní?
Je mi devětadvacet let, jsem těhotná ve čtvrtém měsíci a s přítelem řešíme, jak si dál zařídit život. Otázkou číslo jedna je hlavně bydlení. A to je ten problém, který mi nedá spát, a já nevím, jak se správně rozhodnout.
Když jsem dostudovala, dostala jsem od rodičů krásný byt 1 + 1. Byt je hezky prostorný, má celkem 56 metrů, což je poměrně slušné. Navíc balkón a komoru na chodbě. Dala jsem si ho dohromady a bydlí se mi v něm moc pěkně. Když jsem se posléze seznámila s přítelem a časem jsme spolu začali bydlet, i ve dvou byl pro nás byt dostačující.
Teď se však situace změnila. Čekáme miminko. Přítelova maminka nám nabídla bytovou směnu – můj za její třípokojový. Má ho rovněž v osobním vlastnictví jako já, takže by záleželo jen na naší dohodě a té je ona velice ochotně přístupná. Nechce žádné dorovnání ceny, nic takového. Žije sama, třípokoják je pro ni beztak zbytečně velký. A my s malým dítětem ho určitě využijeme lépe.
Můj přítel zajásal a považuje to za skvělou nabídku, já však tak nadšená nejsem. Ani mí rodiče nebyli, když jsem jim o tom řekla. Důvody našich obav jsou, že se vlastně zřeknu svého vlastního bydlení a půjdu do nového napůl 
s partnerem. Naši to považují za riziko, vzhledem k tomu, že by byli rádi, abychom se vzali a on se do svatby zrovna nehrne. Tvrdí, že na mě nepotřebuje mít papír a že svatba je přežitek. To, že já bych se vdávala ráda, přechází mávnutím ruky.
Je fajn, známe se už tři roky, rozumíme si. Když jsem mu oznámila, že čekám dítě, byl šťastný jako nikdy před tím. Nemyslím, že má nějaké nekalé úmysly, rozhodně ne. Přesto jsem – možná i dílem mých rodičů – značně nahlodaná do té bytové směny nejít. Mohlo by se snadno stát, že bych v budoucnu přišla o střechu nad hlavou.
On ani jeho maminka to nechápou, respektive oni o mém váhání zatím nevědí, spíš je zaráží má laxnost v realizaci výměny bytů, naléhají, aby k tomu došlo co nejdříve, jak se prý pak budu stěhovat s velkým břichem. I ten jejich spěch mi připadá podezřelý.
Asi vám připadám hloupá, nevím. Sama se v sobě a svých pocitech moc nevyznám. Jen prostě cítím, že je něco špatně, že by se mělo začít dít něco, s čím vlastně nesouhlasím a čeho bych později litovala. Před přítelem jsem se zmínila, že bych se stěhováním ještě počkala, dokud bude naše dítě miminko, náš byt nám bohatě postačí, ale on s tím nesouhlasí. Tvrdí, že spát v jedné místnosti s miminem nemůže, když chodí do práce, bude se potřebovat vyspat. Výměna bytů s jeho maminkou je pro něj jediné přijatelné řešení.
Vím, že se dá všechno ošetřit po právní stránce, že asi plaším zbytečně. Ale přesto se mi do toho stěhování nechce. Nevím, co jednou bude či nebude, jak se naše vzájemné vztahy vyvinou… Prostě mám strach. Zároveň si tyto podezíravé pocity vyčítám, protože přítele mám ráda a na naše děťátko se těším.
Jak byste tuto situaci řešily vy?
23.11.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Manžel se chce stěhovat do satelitu!
- Taky používáte na partnera různé finty?
- Manžel nechce v ložnici naše miminko
Diskuse ke článku - Chtějí mne připravit o byt, nebo jsem paranoidní?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Adélo a co se přestěhovat, ale vlastnictví nechat tak jak je...kdyby se něco zvrtlo máš se kam vrátit...
.jpeg)
rychlonožka - 23.11.2010 22:07 
já bych nikdy neměla dítě s chlapem, který si mě nechce vzít. to v první řadě. a tvoje pocity chápu a schvaluju, ale jestli to začneš řešit s přítelem a jeho matkou stejně budeš za nevěčnou holku. tak nevim co s tim
rychlonožka: Shrnuto a podtrženo. 
.jpg)
rychlonožka- lépe jsme to nemohly ani jedna z nás napsat jak ty......co slovo, to perla, takový je život.
Adélo, přítelova maminka jedná docela logicky: zbaví se nadměrného bytu, dostane za něj postačující pěkný malý, její syn zůstane tam, kde je zvyklý, její vnuk bude mít v bytě rozběh, skorosnacha jí bude vděčná za velkorysý krok a okolí řekne:ta je dobrá, málokdo je ochoten se hnout jinam, kde není zvyklý.
Logicky ale reagují rodiče - každý upřednostňuje zájmy svého dítěte, málo platné - on ten byteček nebyl zadarmo, něco se na něj našetřili. I proto je docela chápu. Rodiče totiž mají vlastnost a schopnost vidět poněkud dále a bohužel i bohudík vidívají i to, k čemu jejich dospělé dítě dospěje časem.
Asi bych se taky bála té radikální změny, Adéle není dvacet a není žádná nerozumná zaláskovaná naivka. Rozhodně je potřeba racionálně zvážit svá pro i proti - pro je to, že to chtějí přítel s matkou - a to je ale fakt všechno! Proti jsou rodiče i sama Adéla, cž je v daném případě rozhodující. Nemyslím, že přítel s matkou mají nějaký nekalý úmysl. Je ale třeba si uvědomit, že maminka by u vás mohla být pečená vařená a že byste jí dost dobře nemohli říct - maminko, nechoďte nám sem denně a nevysedávejte nám tady do večera, nemluvte nám do toho, jak jsme si přestěhovali nábytek a nešůrujte denně schody s tím, že se to tady tak dělá odjakživa. Pokud si s maminkou bydlení vyměníte, jste jí vydáni napospas. A to jak v dobrém tak i ve zlém slova smyslu. Ony to tchýně myslívají dobře, ale nadělá to dost zlého.
Jako dospělá žena bych na velkorysou nabídku odvětila, že jsem tam zvyklá, mám blízko --obchod-doktora-atd-atd. Že možná jednou přišetřím na byt větší, ale že jsem si jej vybudovala a loučit se s ním nebudu. Pokud bude dítě tatínka rušit, může chodit na noc k mamince, když to neustojí, tím spíše, že je tam zvyklý a patrně i nahlášený, může to tak zůstat, ženit se stejně nechce, tak jaképak copak. Nezávislost a svoboda v malém vlastním je lepší, než poslouchání druhých a skřípání vlastních /zubů/ ve vile. To je nabeton.
.jpg)
evropka: ekonomická krize. Tady je baráku, novostaveb, pár roku starých na prodej habadej, ale chce to 2 plný platy, s jedním a podporou to víc jak 2-3 mesíce neutáhne ani kouzelník.
Nikdy nevíš co se může přihodit. Zůstaň dál majitelkou svého bytu a maminka také. Proveďte výměnu a náklady na provoz si budete platit tam kde bude bydlet. Rodiče plně chápu. Jsou mezi náma lidi, kteří do vztahu vspoupili s nahou prďkou a odešli napakovaní. Přeji správnou volbu a 
taky jsem asi ze staré školy, ale když už je dítě na cestě, byla bych pro svatbu a vlastníky bytu určitě neměnit
evropka: 
Dost dobrých názorů,budu se opakovat,ale jinak to nejde,co je tvé je tvééé v dnešní době přijít o byt je nerozum.Nechce-li si tě vzít, neměnila bych,zadní vrátka...já vím mají se rádi,ale mě to připadá divný, nikdy jsem neuznávala předmanželskou smlouvu, ale od té doby co se syn rozvedl, koukám a smíšlím o dnešním životě mladých zcela jinak, proto se jí nedivím.
Je to moc rychlé a nedomyšlené.
Zůstala bych ve svém a nechala bych vše do času,až by jste se poznali, když bude dítě.Vždy je lepší malý byt uklidit, než velký, budeš moc závislá na pí tchýni.Možná se mílím,ale ve svém, máš své pohodlí,soukromí a výměnu,ale jenom "přestěhování" můžeš udělat třeba za dva roky, jak čas ukáže.
Držím palce a přeji čistý rozum.
.jpg)
Stanik: sorry čtu v práci přes řádek
Stanik: 
babkatapka: evropka: holky, jak muzou psat predmanzelsou smlouvu, kdyz si ji ten pan nechce vzit?
Linda: kde je problém,že je domek neprodejný?.....adélku naprosto chápu!!!dnes jedině předmanželská smlouva...
