Kolegyně je zamilovaná do tyrana. Mám jí to říct?
Do redakční pošty nám přišel zajímavý a velmi smutný příběh jedné naší čtenářky Radky. Její několikaleté manželství bylo peklo, ve kterém hrála hlavní roli manželova násilnická povaha. Odchod a rozvod nebyl vůbec jednoduchý, trvalo dlouhou dobu, než se Radka definitivně vymanila z jeho dosahu. Po několika letech se s ním zprostředkovaně přes svou novou kolegyni „setkala“ znovu a řeší dilema, jak se zachovat…
Prožila jsem peklo, jaké bych žádné ženě nepřála
Když jsme se s Mirkem seznámili, byl okouzlující. Pozorný, chápavý, něžný… Zamilovala jsem se až po uši a ani ne za rok byla svatba. Čekali jsme miminko. Bohužel, v šestém měsíci jsem o ně přišla a další těhotenství se nám už nepovedlo.
Asi po roce manželství jsem u Mirka začala sledovat změny v chování. Začalo to nejdřív nenápadně, žárlil, nechtěl mne pouštět ani s kamarádkou do kina, postupně se jeho vzteklé výpady začaly stupňovat, až to skončilo téměř každodenním bitím. Bylo to k nesnesení. Bála jsem se ho strašně, když se rozlítil, doslova nad sebou ztrácel kontrolu. Vyhrožoval, že ublíží i mým rodičům, jestli někomu něco řeknu nebo od něj budu chtít odejít.
Totálně mě ovládl a ze mne se stal uzlík nervů. Byla jsem tak zpracovaná, že mi strach nedovolil se o cokoli pokusit. Až po čtyřech letech jsem v sobě sebrala všechnu sílu a odešla od něj. Rodičům jsem všechno řekla a našla azyl v rodinné vilce jedné tatínkovy kolegyně. Tam bydlím dosud, paní je ráda, že má v domě slušného nájemníka.
Po mém odchodu mi Mirek dělal peklo. Čekal na mne před zaměstnáním, snažil se mne stopovat, aby zjistil, kde bydlím, obtěžoval mé rodiče… Když tohle všechno po nějaké době ustalo, nevýslovně se mi ulevilo. Změnila jsem práci, abych ji měla blíž ke svému bydlišti a již dva roky je pro mne mé manželství jen černou skvrnou v mých vzpomínkách.
A teď jsem najednou svého bývalého muže uviděla znovu. Sice jen na fotografii, ale zacloumalo to se mnou pořádně. Hlavně i z důvodu že nevím, jak bych se teď měla zachovat.
Moje kolegyně, rozvedená maminka tříleté holčičky se mi pochlubila, že má nového přítele. Chodí s ním už tři měsíce a je prý báječný. Moc hezky se chová k ní i k její dcerce, která si ho hned zamilovala. Když mi ukázala fotografii, na které jsou všichni vypodobněni jako šťastná rodinka, pořádně mi zatrnulo. Přítelem mé kolegyně je totiž můj bývalý manžel. Jak je ten svět malý! Nezmohla jsem se na nic, jen jsem pokývala hlavou a nekomentovala to.
Vzpomněla jsem si, jak i mě dokázal v prvním období našeho vztahu okouzlit vybraným chováním a galantností. Kdyby mi tehdy někdo řekl, ať si na něj dám pozor, myslela bych si, že ho chytá fantas.
Vůbec nevím, co mám udělat. Cítím, že bych měla kolegyni varovat, říct jí, o koho se jedná, co jsem s ním prožila, připomenout, že i mně připadal ze začátku okouzlující. Jenže udělat to pro mne není snadné a to hned z několika důvodů. Ona by mi nemusela uvěřit, mohla by si myslet, že se jí snažím její štěstí pokazit. Kdyby o mém upozornění pak řekla jemu, určitě by chtěl vědět, kdo ji varoval. A jestli po něčem netoužím, tak po setkání s tímto člověkem. Na druhou stranu je tam ta malá holčička… Jestli se můj bývalý nezměnil, až bude mít svou přítelkyni jistou, začne s terorem a odnese to i to malé, nevinné dítě.
Je mi hrozně. Pořád na to musím myslet, chvílemi se přikláním na jednu stranu a pak na tu druhou. Říct jí to, nebo ne? Pro obojí mám pádné důvody, proč to udělat a proč naopak nikoli. Co byste udělaly na mém místě, milé čtenářky?
24.1.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 69 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kolegyně je zamilovaná do tyrana. Mám jí to říct?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Pakliže bys byla s rozchodem se svým ex již vyrovnaná, vůbec bys o jeho dalším životě neuvažovala. V podstatě bys mohla být spokujená s tím , že ses ho zbavila /a jsi?/. Jinak bych asi mlčela. Stejně ničemu nezabráníš. Jestli se mají "rádi" nebo rádi , neposoudíš. Znám mnoho případů, kdy stejný muž /žena/ s první manželkou/lem/ nevycházel v růžových barvách a v dalším vztahu z něj byl/a/ úplný beránek. V životě jsem došla k názoru, že nemusí jít ve vztazích ergo kladívko o naschvály, ale o rozdílnost povah.
Varovala bych ji. Urcite. Uz kvuli te male. Chudinka holcicka si pak muze nest dozivotni nasledky.
Florencie: 8:44. No pokud by zacalo peklo nanovo, tak by aspon kolegyne videla, co je to zac.
Určitě jí to řekni. Nejdřív popis a až pak že je to on. Nemusíš jí ani nic rozmlouvat. Co to pojmout tak, že ti připadá, že to nemůže být náhoda a máš obavy, jestli se přes ni nechce dostat k tobě. Zkus se jí zeptat, jestli o tobě někdy nemluví, jestli nejsou nějaké náznaky, že by tě hledal nebo tak něco.
Není to zamilovaná puberťačka a má malé dítě. Po tomhle snad každá máma bude ve střehu.
Varuj ji! Mě nikdo nevaroval...
Asi ti nebude věřit, ale bude to vědět a při sebemenším náznaku teroru a násilí jí to minimálně bude vrtat hlavou... A časem jí to docvakne.
Snad včas...
Ale osobně si myslím, že to není náhoda, že chodí zrovna s tvojí kolegyní. Dávej si pozor. Bůhví, co se mu v té psychopatické hlavě zrodilo
Vytiskni tento článek a dej jí ho přečíst, jestli ti to nejde od pusy. Podle mě máš povinnost jí to říct. Co potom udělá ona, to už je na ní. Třebai si bude chvíli myslet, že jí třeba nepřeješ štěstí, ale určitě bude ostražitější a při prvních náznacích pochopí - nenechá to dojít tak daleko, jako ty.
Nečetla jsem příspěvky, ale příjmení máte stále stejné ????, To by ji mohlo trknout. A škoda, že jsi při ukázání fotky neřekla "jé - to je můj bejvalej" a jestli ví o tvém hrozném manželství, víc bys dělat nemusela. Potom bych o tom nemluvila.
Určitě bych jí to řekla - mezi čtyřma očima, ne v kanclu plném ostatních kolegyň a taky bych to uvedla tím, že jí to říkám jen kvůli svému svědomí a jak se ona rozhodne, je její věc. Koneckonců s ním chodí teprve tři měsíce, to je jak nic. Pokud není úplně pitomá, tak bude ráda.
Urcite ji to rekni uz jenom kvuli tomu diteti...Mama bude v praci a on si ty vybuchy muze hojit i na jeji dcerce, jeste ji muze strasit - beda, aby neco rekla (holcicka strach, stres, bude zamkla...) Ona na Tebe mozna ze zacatku bude zla, neverit, ale pokud je normalni, chytra zenska tak ji to zacne vrtat hlavou samotne...Ono by stacilo, kdyby se sama zacla vyptavat proc je rozvedeny? Sledovat jeho reakce apod...Porid si aspon "slzak" budes se citit bezpecneji, nejaka ta sebeobrana (judo, karate) ono to posili sebevedomi v tom smyslu, ze se dokazes ubranit....
já bych to řekla, ať je připravena!!
Johanka74: Zvládlas to výborně, klobouk dolů.
Johanka74: Klobouk dolů.
Každá rada drahá. Já bych to nejspíš neřekla, a když, tak jen v náznacích. Jednak jí kolegyně asi nejspíš stejně neuvěří, v horším případě to ještě svému příteli řekne a Radce pak nastane další peklo, druhak je tu možnost, že ten chlap se přes kolegyni snaží dostat k Radce. radím našlapovat jen velmi, velmi opatrně.
Meryl znas tu slecnu na fotce (v tom tmavomodrem obleceni)?