Zakázal mi odjet na dovolenou s kamarádkou
.jpg)
Je mi šestatřicet let, jsem rozvedená, mám osmiletou dceru. Před rokem jsem poznala svého přítele, v březnu se ke mně přistěhoval a začali jsme spolu žít. Můj první manžel byl velký žárlivec se sklony k agresivnímu chování, užila jsem si s ním hodně špatného a rozvod byl pro mne vysvobození. Několik let jsem pak byla sama, až jsem poznala současného přítele.
Okouzlil mne hned na začátku našeho vztahu. Byl naprostý opak mého prvního muže. Pozorný, ohleduplný, navíc si dokázal vytvořit krásný vztah i s mou dcerkou, která na něm doslova visí.
Teď se však stalo něco, co mne donutilo podívat se na mého přítele trochu jinak. Jelikož mám za sebou nevydařené manželství a pak několik let samostatného života, nejsem si jistá, jestli je můj pohled dostatečně objektivní a správný, proto jsem se rozhodla popsat ho a požádat čtenářky o jejich názor.
Jde totiž o to, že mám pocit, že i můj současný přítel se začíná projevovat velmi žárlivě, a nerada bych opět uvízla ve stejném nebo podobném problému jako před lety v manželství. Navíc, jsme spolu přece jen ještě poměrně krátce, některé povahové rysy vyplouvají na povrch až časem.
Kamarádka mi nabídla společnou týdenní dovolenou na Mallorce. Pro mne neplánovanou, nicméně jela bych ráda. Kamarádčin manžel onemocněl, musel na operaci a nemůže odjet. Ona chtěla zájezd zrušit, ale on trval na tom, .jpg)
aby jela a užila si to. Přišla za mnou tedy s nabídkou, zda bych nejela s ní. Chvíli jsem váhala, ale pak mi to přišlo jako báječný nápad.
Společnou dovolenou s přítelem a dcerou máme naplánovanou až v průběhu srpna, momentálně je dcerka u mých rodičů. Týden dovolené na Mallorce bych tedy mohla zcela bez problémů využít. Ani finance nejsou problém. Aniž bych čekala nějakou zradu, kamarádce jsem svou účast slíbila.
Když jsem to nadšeně líčila svému příteli, jaká možnost se mi takhle nahonem naskytla a že tedy za pár dní odlétám, on nadšený vůbec nebyl. Nejdřív mlčel a pak mi řekl, že ať se nezlobím, ale že je velmi překvapen. Něco takového by ode mne prý nečekal, připadá mu krajně nevhodné, abych odjížděla na dovolenou s kamarádkou, když jsme pár, žijeme spolu. Navíc máme naplánovanou naši společnou dovolenou, rovněž u moře, chystáme se do Turecka.
Ptala jsem se ho, co mu na tom tak vadí, že přece o nic nejde, je to kamarádka, jsme obě dospělé ženy a jedeme do normální civilizované země. Myslela jsem si totiž, že o mě má strach. Jenže tak to není. On nemá strach o mne, ale bojí se, že se na té dovolené „spustím“. Prý je to tak vždy, když jedou samotné ženy, je to jasná sexuální turistika a ať mu netvrdím, že se tam na žádného chlapa ani nepodívám.
Jeho monolog na toto téma byl dost dlouhý a pro mne šokující. Nečekala bych to. Velice nemile mne tím překvapil a zároveň i urazil, že má o mně takové mínění.
Náš rozhovor skončil jeho prohlášením, že pokud odjedu, on bude nucen velmi silně uvažovat o našem budoucím vztahu, protože pro něj je takové jednání zcela nepřípustné.
A já teď řeším dilema. Mám ho ráda, dcera ho doslova zbožňuje, až do této chvíle jsem ho považovala za naprosto ideálního partnera. Nechci ho ztratit. Jenže když teď ustoupím a zůstanu doma, dám tím najevo svou podřízenost a závislost. Tím se on ocitne na koni. A já bych se mohla snadno dostat do stejného žárlivého kolotoče jako se svým prvním mužem.
18.7.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 104 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zakázal mi odjet na dovolenou s kamarádkou
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ja bych na tu dovolenou s kamaradkou letela je to jasny zarlivec ktery vam jeste da nuz na krk bud on nebo dovolena s kamaradkou mozna by v budoucnu ten vztah byl stejny jako s expartnerem
možná ani uvnitř nevěří tomu, že by ses tzv. spustila, spíš potřebuje, abys žádala o souhlas ke svému konání
na takovém chlapovi není dobré stát se závislou
" Prý je to tak vždy, když jedou samotné ženy, je to jasná sexuální turistika a ať mu netvrdím, že se tam na žádného chlapa ani nepodívám.
Náš rozhovor skončil jeho prohlášením, že pokud odjedu, on bude nucen velmi silně uvažovat o našem budoucím vztahu, protože pro něj je takové jednání zcela nepřípustné."
zcela správně usuzuješ, že když ustoupíš, bude na koni. Jste spolu krátce, ted se rozdávají karty, jak si to ted zavedete, tak to budeš mít pořád.
Než žárlivec bych řekla, že má vlastnické sklony a sklon k citovému vydírání. Důležité je dát najevo, že to neakceptuješ, otázka je, jestli když má tohle v povaze, neprojeví se to později zase, třeba až na něm budeš závislá na MD se společným dítětem.
uteč....a rýchlo, to je žiarlivec ako vyšitý
Já bych odjela. Mám stejný názor jako "jelítko"
Riki: 22:44 souhlas. Jindy mi zase prijde, ze si zena vybere muze takoveho "macha" proste hodne muzskeho testosteronu v podstate, proto ze je rada, ze za ni muz prevezme to brime rozhodovani, te neustale zodpovednosti...Jakoby si oddychne, ze to uz neni jenom na ni...Jenze mnohdy takovy "macho" zacne rozhodovat naprosto o vsem co ma mit za uces etc...a z prince ochrance se pomalicku stava uzurpator....
Promluvte si spolu na rovinu, co od vašeho vztahu vlastně každý z vás očekává. Jste sice pár, ale každý máte své přátele a své zájmy - to je naprosto přirozené a vůbec to nevylučuje dobrý partnerský vztah (nevěřím, že by tvůj manžel neměl přátele - i mezi ženami). Pokud toto není schopen akceptovat, pak rychle pryč od něho. Jestli je pro něj už teď zcela nepřípustné, abys jela s kamarádkou na dovolenou, za nějaký čas tě bude hlídat opravdu na každém kroku a třeba i zakazovat setkání s přáteli.
A opravdu nevím, jak chce ten tvůj žárlivec přežit dovolenou v Turecku, protože Turci se na hezké Evropanky (a zvlášť na světlé typy) rádi podívají (no proč ne, jsou to jen chlapi 
) Tak abys dovolenou nestrávila posloucháním žárliveckých výčitek, nebo v horším případě zavřená na pokoji.
Uteč, dokud můžeš. Já jsme naštěstí takovéhle chování identifikovala brzo a drahouška jsem po 6 týdnech poslala po větě "ty máš svoje kamarády raději než mne" k vodě. Poté, co jsem mu musela lhát o kafi s kamarádkou, abych mohla být jeden večer po měsíci sama doma a koukat na TV, protože chtěl být stále se mnou. Každý večer, chodila jsem spát po půlnoci, protože dřív mne nepropustil, hodinové telefonáty...bylo toho málo, ale stačilo mi to. žvanění o tom, jak plánuju, co budu v létě dělat, s kamarády, ale ne s ním, a když jsem se ho zeptala, co by chtěl tedy podniknout se mnou on, tak že neví...chtěl mne mít pod absolutní kontrolou.
A i kdyby se to ukázalo jako tragické nedorozumění, muž který mne apriori označí za osobu lehkých mravů si mne nezaslouží, nebo bude muset hodně moc dlouho žehlit, i to prádlo.
.jpg)
neptat se, pouze oznámit a odjet. Az prijedes zpátky tak bud bude na tebe natesenej cekat a nebo bude odstehovanej - aspon budes vedet na cem jsi a neztrácís cas
Odjeď! Buď se uklidní a zkousne to nebo ať táhne. Hlavně si vzpomeň co jsi měla za peklo s tím prvním. Přeju ti jenom aby se to neopakovalo.
kareta: 
.. chci partnera , ne debila, ze...
no k clanku... jela bych. J eto skvela prilezitost a pokud ma pan o me tak nizke mineni.. prima.. bud si ho opravi.. nebo to nedopadne. Ale pokud Ti chce uz ted omezovat osobni svobodu.. bič a pryč.
sharon: protože dámská jízda je dámská jízda a tohle byl blbej nápad..
.gif)
proč se neřeší to , že Adela mohla s kámoškou poslat toho svého přítele....proč ne ?
.jpg)
Riki: Já si myslím, že jak člověka budou ostatní brát, záleží jen na něm - důležité je, aby vydržel být sám sebou i v době, kdy se zamiluje.
Jenže to je u žen kámen úrazu - často v tom opojní samy sebe ztratí a snaží se zalícovat svému milému do jeho rámečku o ideální partnerce - a když tam potom jsou, začne jim tam být po odeznění orvotního zatmění mozku poněkud těsno.
Ale místo sobě, dávají to za vinu muži, že je tam napasoval.
A muže, kteří podobnou vlastnost často nemívají a zůstat sám sebou je pro ně samozřejmost, označují sobci.
Ale sobci jsou vlastně ony - aby si udržely samečka, který se dá, hrají si na někoho jiného - pro sebe, ne pro něho - jen proto, aby to, že mu nevyhovují, zjistil co nejpozději - to není fér.
Šťastné partnerství může vzniknout jedině, když k sobě pasují lidé takoví, jací skutečně jsou - to, co skutečně je, to se nemění - mění se jen to hrané
V podstatě je to klasická ukázka toho, jak těžko je dnes potkat muže skutečně velkého formátu. Muže, který bere partnerku opravdu jako partnerku, svéprávnou a rovnoprávnou bytost, mající svobodu volby a rozhodování. Což si myslím, že je částečně divnou dobou, upírající mužům možnosti se jako muži projevit, částečně tristní výchovou - kolik chlapců vyrůstá s matkami, babičkami a tetami, učitelkami, bez mužských vzorů, od kterých by mohli něco v tomto směru odkoukat. A částečně i tím, že ženy zhusta takové muže ani nechtějí. Radši nějakého šmoulu, kterým se dá manipulovat a říkat tomu ženská taktika. 
Řečeno fotbalovým přirovnáním - je to jiná liga. Jako by se postavil Baník proti Realu Madrid. Z kterého mužstva by byl ten Adély partner, nemusím zdůrazňovat, že.
