Manžel pořád soupeří se svým bratrem a chce se kvůli tomu zadlužit
.jpg)
Už si nevím rady se svým manželem, respektive s jeho chováním v souvislosti s bratrem. Oni spolu totiž pořád jakoby soupeří, vzájemně se trumfují. Jestli jste viděli film Pelíšky, tak je to něco podobného jako tam ta scéna s měřením medvěda.
Jenže u nás je to něco jiného a někdy to ani není legrace. Netuším, čím to je, že spolu mají vztah, který je založený na neustálé rivalitě. Domnívám se, že je to způsobeno nějakým zážitky z dětství, kdy byl mému manželovi jeho mladší bratr neustále dáván za vzor, že je hodnější, chytřejší, úspěšnější v čemkoli. Asi to s tím mým chlapem takhle od dětství narůstalo a není schopen se toho pocitu nějaké nedostatečnosti vůči vlastnímu bráchovi zbavit..jpg)
Nestýkáme se s ním a s jeho rodinou často. Vlastně jen při rodinných událostech jako jsou kulaté narozeniny nebo svátky, to jsme vždycky hromadně pozvaní ke tchyni. A nikdy se to neobejde bez nějakého konfliktu mezi nimi, myslím mezi bratry. I když jedeme ke tchyni sami, pokaždé si vyslechneme, co všechno její mladší syn dokázal, co si pořídil, co mají nového.
A můj muž to těžce nese a má nepřekonatelnou touhu svého bráchu nějak trumfnout a všem dokázat, že není o nic horší než on. Hučím do něj horem dolem, aby se na to vykašlal, že si tím zbytečně otravuje život, ale je to asi silnější než on.
Teď momentálně se doma doslova hádáme do krve, protože můj muž trvá na tom, že si musíme vzít na leasing nové auto. Máme deset let staré, ale v pořádku, normálně pojízdné, pro něj je to už však málo, prý si musíme nutně pořídit něco jiného. Sice to přede mnou neřekne na rovinu, jelikož ví, že jsem na to alergická, ale já přesně vím, odkud vítr vane. Před měsícem nám totiž tchyně nadšeně sdělila, že si brácha pořídil novou oktávku. No a my máme jen starého oježděného opela.
Jsem pěkně naštvaná na toho svého chlapa, chová se jako puberťák, klidně zatíží naši rodinu splátkami na auto jen proto, aby se vyrovnal mladšímu bráchovi. Jako by to byl středobod celého světa.
Jsem důrazně proti leasingu, manželovi jsem řekla, že s tím kategoricky nesouhlasím, kór v dnešní nejisté době, on je na mne za to naštvaný, protože je přesvědčený, že mu to dělám naschvál. Máme oba slušný příjem, platit leasing bychom v současné době zvládli, ale to přece není všechno. Za pár měsíců může být všechno jinak a my si budeme akorát drbat hlavu.
1.12.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel pořád soupeří se svým bratrem a chce se kvůli tomu zadlužit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Anino, 10ti letý Opel je skvělé funkční auto... vnuť manželovi myšlenku, že budete soupeřit s jeho bráchou tím, že nebudete mít žádné půjčky. Klid a jistota a z toho plyne i vzájemná láska, to je k nezaplacení. U bráchy nikdy nemůžete vědět, jakou finanční cestou se vydal. Ukazuje, co má, ale ne to, co se za tím skrývá. 
na tento dopis mám Vám odpovím příběhem z mého života. S manželem jsme měli brzo děti, oba dobrou práci, byt a auto, já jsem byla spokojená, ale můj muž chtěl víc a víc. Bohužel sestra mého muže se znovu vdala vzala si úspěšného sportovce a tím začaly naše problémy. Oni měli v té době krásné auto, jezdili na dovolené měli dům a chalupu a my jen obyčejnou škodovku a byt v paneláku atd. Můj muž se rohodl s tím něco udělat a vybral si cestu sázek a automatů. Nebudu říkalt, jak naše manželství dopadlo. Prohrál strašné peníze, půjčoval si všude kde mohl. Prodal auto, vybavení bytu atd. Abych ochránila sebe a děti, rozvedla jsem se s ním, ikdyž to nebylo jednoduché. Tím chci jenom říct, nedovolte manželovi, aby s někým soupeřil jen pro své "Mužské ego".
.jpg)
jj tam to bylo určitě. Ale já mám furt nějakej pocit že ještě jidne? Nevímp roč si to myslím 
Petruša: jmenovalo s eto "Zná ji jako svoje boty" - bylo to s Cameron Diaz, ne?
Verera: jj, přesně tak (a ten film jsem myslim taky viděla, nevím jak se jmenoval ani si nějak nepamatuju nic víc, ale tahle scénka mi právě utkvěla v hlavě)
hyba je v matce. Tíhla víc k mladšímu synovi, protěžovala ho. prostě mazánek, který si maminku otočil okolo prstu.A starší syn žárlí, taky by chtěl být maminčin oblíbenec.Možná by pomohlo mu to tak říct, že tvoje rodina nebude doplácet na to, že on se podbízí matce. Aˇsi rozmyslí, na čí straně je. Dělala to tak matka mého otce, rodiny 3 starších dětí k nim jezdily pracovat, nejmladší přijel s rodinou po práci, posbíral co mohl a odjel. A babička byla radostí bez sebe.
Za jakých okolností si bratr pořídil tu oktávku? To měli doma taky něco použitelného a on přesto koupil nové auto a nebo jim to staré dosloužilo, případně znepojízdnil auto při bouračce.
Pokud oni koupili auto, že museli, třeba by to mohl být takový malý pomocný argument.
Je to soupeření opravdu vzájemné, nebo je to tomu bratrovi jedno ?(což by mohlo, ti co jsou zvyklí, že jsou uznávaní to obvykle nepotřebují pořád dokazovat) .
Líbila se mi nedávno scénka v jakémsi filmu (a dovedu si představit, že to tak může být i v životě). Dvě sestry se nějak zásadně pohádaly, což je dovedlo k tomu, že na sebe konečně vytáhly silné argumenty - Jedna vyčetla druhé, že ji rodiče měli radši, že jí dávali přednost, že to měla v životě snazší a že ona se o ni musela starat a dohlížet na ni.
Ta druhá na ni vytřeštila oči. Prý naopak, vůbec to neměla lehčí, je těžké žít vedle někoho, kdo je ve všem lepší, že se jí pořád snažila vyrovnat a měla ji za svůj vzor . Ji rodiče pořád hlídali, kdežto starší sestra měla volnost.
Ten úhel pohledu může být u každého naprosto jiný. Třeba kdyby si bráchové zašli na pivo a pořádně si popovídali a pak společně (a nebo tenn mladší) řekli mamince, ať omezí to vychvalování, měli by všichni klid.
A i když matku už asi nezmění, mohlo by to pomoct jejich vzájemnému vztahu.
Stanik: když by to pomohlo tak určitě. Ale obávám se že by se pak choval stejně, jestli to má prostě v sobě a to už by asi fakt nějaký řešení chtělo. Neumim si představit s někým takovým žít, to strašně musí ničit rodinnou pohodu
jinak ta tchyně je prototyp mé babky...tu bych si vychutnala
no...a já bych souhlasila s novým autem leda pod podmínkou, že by bylo napsané na mě
Petruša: aaale na co psychologa.. staci omezit styky na minimu, nebo brasku s matinkou pekne proplesknout a byl by klid.
jj souhlasím tu se všema
nejdřív bych zkusila zjistit, jak je na tom druhá strana (jestli tam zase tchýně chválí Anina manžela)
pokud ano, tak si promluvit s bratrem, aby si to vysvětlili oni dva
pokud ne, tak seadit příště tchýni, řekla bych jí odplic co si myslim
jestli to oprvdu pramení od dětství a manžel se s tím neumí vyrovnat, tak by to opravdu asi nějakého psychologa chtělo. Ovšem jak ho tam dostat...
Verera: 12.33 to by mohlo byt ono.
Verera: 12:33.. druhy odstavec do kamene tesat. Presne tak to bylo u nas.
Linda: to me teda opakovali pribuzni neustale. Jis starsi, mas mit rozum, ustup mu, postarej se,etc.
Vysledek je takovej, ze se nevidame krom vanoc a narozenin ( mamincinych)
