Chci žít jako člověk. Jsem proto nezodpovědná?
Je mi osmadvacet let, před dvěma lety jsem se vdala a máme roční holčičku, se kterou jsem na mateřské. Mám hodného manžela, který je skvělým otcem pro naši holčičku, akorát se nemůžeme shodnout v jedné věci. Mě totiž strašně trápí to, jak žijeme. Teda jak bydlíme. A to manžel není schopný pochopit a v poslední době se kvůli tomu čím dál více hádáme.
Po svatbě jsme měli velké štěstí, protože jsme získali od jeho babičky dvoupokojový byt. Ona už v něm sama žít nemohla, má potíže s pohyblivostí a vzala si ji k sobě dcera (manželova máma). Byt měla babička v osobním vlastnictví, ještě za dědečkova života ho odkoupili.
Samozřejmě, že jsem za tu možnost byla strašně vděčná, nemuseli jsme řešit hypotéku ani drahý pronájem. Bydlíme ve svém. Přesto úplně spokojená nejsem. Těšila jsem se, že si náš společný byt začneme zařizovat po svém, ale dosud jsem se toho nedočkala. Krátce po svatbě jsem otěhotněla a šla na rizikové těhotenství, teď jsem na mateřské a peněz nazbyt nemáme, respektive nežijeme si špatně, manžel nás v pohodě uživí, ale jak on říká, je to jen na jistotě jeho příjmu a dneska člověk nikdy neví, co přijde, že třeba může tu práci ztratit.
A tak odmítá jakoukoli možnost úvěru. Přitom bychom nepotřebovali moc, propočítávala jsem to a bohatě by nám stačilo nějakých 200 000 na splátky asi 4 000 měsíčně a měli bychom byt jako klícku. Ale on je úplně zatvrzelý a nechce o tom ani slyšet.
My totiž bydlíme docela zoufale, stydím se sem kohokoli pozvat na návštěvu. Pořídili jsme si jen pár drobností jako nové záclony a hlavně vybavení pro dcerku, jinak je tady všechno po babičce. Je to už starý nábytek, všechno vlastně původní. Kuchyňská linka stará skoro padesát let, umakartové koupelnové jádro, které jsme alespoň potapetovali, i tu linku jsme oživili tapetou, ale stejně je to vidět, že je to taková z nouze ctnost.
V obýváku je nábytek doslova z roku raz dva, skříň a nějaký prosklený sekretář ještě z padesátých let minulého století. 
Jediné, co je trochu novější, je sedačka, kterou si babička s dědou pořizovali v devadesátých letech. Takže i ta už má vlastně něco za sebou, navíc my ji každý den rozkládáme, protože na ní spíme, ten druhý pokoj jsme nechali jako dětský.
Jsem z toho vážně nešťastná, chtěla bych si byt zařídit po svém, moderně, světle, hezky. Místo toho tady od rána do večera koukám na ty staré hrůzy a nemám šanci s tím cokoli udělat.
Manžel mi vyčítá „nenažranost“, prý nemůžeme mít všechno hned, vzít si úvěr kategoricky odmítá, prý můžeme začít šetřit a postupně si kupovat to, na co budeme mít. Jenže to může trvat pěkně dlouho, než bude všechno hotové.
Nechci vypadat jako nějaká nevděčnice, je mi jasné, že zbytečně se zadlužovat je hloupost, ale tohle přece není zbytečné. Přece by mu mělo záležet na tom, v jakém prostředí vyrůstá jeho dítě.
Jak jste se zařizovali vy? Využili jste nějaké půjčky, nebo jste si na všechno postupně ušetřili? Já si totiž myslím, že bez půjčky to dneska prostě nejde.
10.1.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 240 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci žít jako člověk. Jsem proto nezodpovědná?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
kubikm: 
PEGG: "Pořád se to opakuje, lidi spolu nemluví, nevysvětlují své pocity, své touhy a přání, nějak čekají, že si to ten druhý domyslí a když ne, tak je to raní a připadá jim, že je nemá dostatečně rád" PŘESNĚ!
Milá Katko, jsi na mateřské, pusť se do zvelebování bytu sama. Bez půjčky.Barvu na stěny i na nábytek, to snad váš rozpočet unese. K tomu barevný přehoz na sedačku a křesla, nějaké barevné polštářky a k tomu dekorace na stěnu a uvidíš, jak byt prokoukne .Na dvířka linky samolepicí tapety, k tomu nátěr stolu a židlí + barevný potah a byt bude jako klícka.Ať manžel vidí, že pro hezké bydlení jsi schopna také něco sama udělat. A jinak chci říct, že tvůj manžel je velmi rozumný a je si vědom rizika půjčky ve vaší situaci. Máte ve městě knihovnu ? Tam jsou k mání časopisy o bydlení, které ti budou dobrým návodem.Zdraví Laděna
lee: Taky mi to připadá: tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou...A dnes je obecný úpadek inteligence,ačkoliv je paradoxně více možností se vzdělávat,než třeba za komunistů...Lidi nečtou,nemyslí,jen vstřebávají bludy z televizí nebo z netu...
.jpeg)
Tak jsem se prokousala vašimi příspěvky.
Lidi s normálním platem prostě nemohou mít vše hned. Já měla vždycky radost, když bylo něco nového, na co jsme si ušetřili. Taky jsme žili několik let v bytě se starým nábytkem a taky jsme se těšili na nové, ale měli jsme našetřeno za svobodna a i tak to nešlo ze dne na den. Oni krámy člověka šťastného stejně neudělají, pokud se lidi mají rádi a chtějí spolu být, tak dokážou leccos překousnout.
Nechci Katku napadat, vůbec to nemusí být její případ, ale dnes jdou holky do manželství s tím, že povinností muže je se o ně po všech stránkách postarat, takový chlap musí být krásný, chytrý a finančně zabezpečený, výborný milenec, který nikdy není unavený, vždycky má čas na rozmary své vyvolené. Nechci se chlapů zastávat (vím o nich své)
Pracovala jsem s holkou, která se vdala a do dvou let měli barák, dvě auta a dítě. Teď už jí to nebaví, protože jen splácí jako mourovatí, na dovolenou jim už nebývá a tak dřepí v tom domečku, který ji pomalu ale jistě leze na nervy, nechala se slyšet, že by manžel mohl jet na vojenskou misi(je to voják) aby vydělal peníze. Neumím si představit, že poženu někoho, koho mám ráda do nebezpečí jen kvůli prachům.
Já vím, že Katka nechce moc, jen hezké bydlení a chápu ji, ale rozhodně si to nevyštěká, hádky kvůli blbostem jsou cesta do pekel. Za chvíli na sebe normálně nepromluví, oba budou uražení.
Pořád se to opakuje, lidi spolu nemluví, nevysvětlují své pocity, své touhy a přání, nějak čekají, že si to ten druhý domyslí a když ne, tak je to raní a připadá jim, že je nemá dostatečně rád. 
.JPG)
Almega: nemyslím, že by Katka byla přímo domýšlivá, spíš bude trochu zblbnutá touhle konzumní a materialistickou společností... proto nemáme televizi, děsně mě lezlo na nervy, jak během deseti minutové reklamy vyjmenovali asi 30 věcí bez kterých v žádném případě nepřežiju
...
tornado-lou: Ano,taky to tak cítím....Nyní je vše jiné,než bývalo,my jsme si kdysi,vdávala jsem se v r.1984,vzali půjčku od ROH na skříně,bylo to 10 tisíc a spláceli jsme to po 100,- asi pět let....Jenže tehdy jsem měla hrubého asi 1800,- kč a ještě byla na mateřské a manžel platil velké alimenty.Žili jsme několik let ze životního minima.Dodnes však máme v bytě ty stejné věci,co jsme si různě koupili v bazaru nebo někde dostali či našli...Linku v kuchyni máme stejnou z r.1985,je to nájemní byt a tak do toho my nebudeme investovat a vlastník taky ne.Jenže pro mě je byt k bydlení a né ke koukání.Když přijde návštěva,tak je mi úplně fuk,co si o tom bude myslet-hlavní věc je,že nám to tak vyhovuje.Katka si myslí,že ji snad někdo ukamenuje za to,že nemá "moderně" zařízeno ??!! Myslím,že takoví lidé,kteří si myslí,že ohromí někoho úžasným a drahým interíérem,jsou jen domýšliví a nic více.
Lenniss: ale on nikdo Katku neodsuzuju, ze chce hezky bydlet. to fakt chapeme. jenom se ji snazime vysvetlit, ze kdyz chvilku pocka, tak se taky docka a nebude se kvuli tomu muset hadat s manzelem, bude to bez stresu z pujcky a levnejsi.
.jpg)
Lenniss - tak to to je věta..
.."""A navíc i vysvětlení našich"rozdílných"názorů. Jsme holt jiná generace....
SVATÁ SLOVA....v nás byla úcta,museli jsme hospodařit s málem,měli jsme každý nábytek jiná ves,až se vyřídila půjčka,ale kterou jsme měli jistotu zplácet.....jiná doba že......
ale byli jsme taky mladí,měli jsme taky starosti,děti za sebou,rodiče nám nemohli pomoci a ke všemu jsem měla babičku na starost (bydlela s náma) nedala jsem jí k rodičům.
Vím...... v některých rodinách, to je tak dodnes......proč se obklopovat zbytečnostma, jsou přednější věci.
Nechci si ztěžovat, to né,ale ,,.....neříkám, že všichni mladí.....jsou zdá se mi rozmazleni .....náma...chceme pro ně něco lepšího, než jsme měli my.
Jenom mi chybí u nich rozvaha a trošku rozumu, proč riskovat.
Manžel Katky je muž, kterého by si měla vážit a vše s ním prodiskutovat a nééééé blbosti a z nich pak jsou rozvody.
Jen mě mrzí, že se do diskuze nezapojí Katka, aby vysvětlila tu druhou stranu peněz od jejich rodičů,když má jen požadavky na druhou stranu
kubikm: tak tak....trochu odpadám,tak dobrou noc
i všem ostatním...
dobrou
a snad se Katka domluví s mužem, aby neprohloupila....
ono stačí dneska jet s košíkem obchoďák...kde ze všech stran...to musíš mít...to musíš mít...2 za cenu 1....
kolikrát dám do košíku...a potom si řeknu...fakt to musím mít
a tak je to prostě i v životě
vždy je to o volbě...
lee: 
přesně
když je někomu opravdu ouvej, tak vidí, co je v životě fakt důležité...a to jsou dobré vztahy s lidmi...co tam po hadrech, krámech, značkách...
kdo to ale nezažije, tak si to možná neumí představit...vidí tragédii v tom, že nemá tyhle boty...
Lenniss: no...už nikdy nebude...má těžce poraněné plíce...nesmí na ně onemocnět...chřipka a tak může být konečná...ale zatím to zvládáme...on je oprostě život takový...někdo propluje a někdo proklopýtá...ale kdo je šťatnější? asi ten druhý
já ochrnula zase vinou dr v necelých 30 letech...muž mě podržel, o malé dítě se postaral, když bylo třeba....tak mu teď prostě vracím
proto mám prostě žebříček hodnot nastavený jinak
Lenniss: tojo,je to běh na hoodně dlouhou trať a už taky stárnu
kubikm: tak to přeju, ať už se vám špatné věci vyhýbají
ale zas nebejt jich, člověk by nepřišel na spoustu zajímavých myšlének
vlastní zkušenost....
.jpg)
kubikm: tak to jste neměli s manželem jednoduchej rok
Hlavně,že všechno dopadlo dobře a je muž v pořádku
