Chová se, jako když je u mne na hotelu
Možná si o mně budete myslet, že jsem hloupá a ani se vám nebudu divit. Sama si tak připadám, akorát nějak nejsem schopná udělat nějaký zásadní krok. Proto jsem se rozhodla se touto cestou svěřit se svým problémem a doufám, že mne vaše reakce nakopnou, abych se konečně nějak zmátožila.
Mám totiž problém se svým přítelem. Dospěla jsem k názoru, že mne vlastně zneužívá, vím, že to, jak se chová, v pořádku není. A v pořádku nejsem asi ani já, protože to všechno snáším jen pro to, že se bojím samoty.
Je mi pětapadesát let, od čtyřiceti jsem rozvedená. Sama jsem dovychovala děti, které už jsou samostatné, když vylétly z hnízda, prodala jsem třípokojový byt a koupila si dvougarsonku a peníze, které mi zbyly, jsem si uložila na důchod. Postupně se k nim snažím ještě spořit.
Před třemi lety jsem se seznámila se svým současným přítelem. Je rovněž rozvedený, už v důchodu. Po roce chození jsem mu nabídla, aby se ke mně přistěhoval, bydlel v nájemním bytě a i když to byla jen garsonka, stejně dal větší část důchodu za nájem. Přijal to rád a i já jsem byla spokojená, těšila jsem se na společný život a hlavně na to, že, jak se říká, ve dvou se to lépe táhne.
Zpočátku bylo všechno v pořádku, asi jsem byla hodně zamilovaná, či co, protože mi některé věci nedocházely. Až v posledních několika měsících si uvědomuji, že je v tom našem soužití něco špatně. Najednou mi došlo, že mu vytvářím zázemí, domov, jemu nic nechybí a já si připadám docela zneužitě. Určitě je chyba i ve mně, že jsem tohle neukočírovala hned zpočátku.
Co mi vadí nejvíc je jeho přístup k financím. Za byt platím určitou částku družstvu do fondu oprav a pak klasickou spotřebu na osobu na vodu a teplo plus elektřina, poplatky za rozhlas a televizi. Však to znáte, klasika. Přítel mi ze svého důchodu přispívá pouze a jenom za svou spotřebu, tedy za teplo a vodu a hradí půlku elektřiny. Na ostatních platbách za byt se odmítá podílet s tím, že je byt přece můj, stejně jako rozhlas a televize. Na jídlo měsíčně dává dva tisíce, protože usoudil, že víc neprojí. Když někam společně jdeme, platí výhradně jen za sebe, nikdy mi nekoupí žádný dárek, ani maličkost. 
Čím dál víc si uvědomuji, že u mne bydlí jako v nějakém velmi levném hotelu se zajištěným kompletním servisem. Já ještě chodím do práce (tím ostatně taky operuje, že můj měsíční příjem je dvakrát takový než jeho důchod), on je doma. Dny prosedí u televize, občas si vyjde někam na procházku. Domácí práce jdou zcela mimo něj, doslova mi řekl, že po rozvodu se sám o sebe staral dost dlouho a na to aby teď, když bydlí se mnou, tady vytíral podlahu nebo luxoval, není zvědavý. A já jsem ještě tak hloupá, že mu každý den vařím jídlo, aby si ho mohl jenom ohřát. Za odměnu pak smím umýt nádobí, které použije.
Na téma finance i pomoc v domácnosti jsem s ním mluvila, ale nikam to nevedlo. On si stojí pevně za svým. Přiznávám, že se mi náš společný život vedený tímto způsobem začíná pěkně zajídat a občas mne napadne, že by mi asi bylo lépe samotné. Ale není to tak jednoduché. Nejsem už nejmladší, jiného partnera bych hledala jen velmi těžko a navíc, každý má něco. Vždycky musí člověk z něčeho slevit a něco překousnout. Zkrátka té samoty se bojím, za pár let budu v důchodu a představa, jak jsem celé dny jen sama se sebou, mi příjemná není.
Jenže žít s někým jen kvůli tomu, asi taky není to správné řešení. Honí se mi to všechno hlavou a asi nevím, co vlastně chci. Proto bych vás chtěla poprosit o vaše názory na mou situaci, možná mi to pomůže se s tím vším buď srovnat, nebo se odhodlat k nějakému radikálnímu řešení. Předem vám moc děkuji.
30.3.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 121 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chová se, jako když je u mne na hotelu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
s takovým člověkem bych asi nežila. Je to tvůj život a musíš vědět, jestli ti to všechno stojí za to, ale rozhodně není na světě jediný chlap a stále máš možnost si někoho najít.
A hlavně až si najdeš nového přítele, tak zůstaňte pěkně každej ve svym ať se ti to zase nestane.
Opět klasickej případ člověka, kterej nedovede být sám se sebou a tak radši žije v neštěstí. Asi ho budeš muset vyhodit nebo se s tim smířit. Domluva nepomohla, tak pryč s nim. Já vim, že je to těžký, ale 55 let přece není zas tak moc. Pak bych se věnovala svým koníčkům a oběvovala nové, i přitom se dá najít kvalitní partner.
.jpeg)
Moc by mě zajímalo, jak to dopadne.
Aničko tohle vážně nemáte zapotřebí zbalte dědka lakomého a pošlete ho do pudele 
. On sám nepůjde neb takový levný bivak nikde nesežene vyžírka .
Tak Anno, už má pán sbaleno? 
.gif)
Jaguška: az takhle
?
Bič a pryč!
Verero, výstižné stručné srozumitelné! Je obrovský rozdíl po příchodu domů najít člověka, co tam s Tebou bude sice na večerní zprávy, u nichž stejně usne, ale kterého máš na byt stravu prádlo úklid a když náhodou ulehneš s chřipkou nebo čímkoli jiným, nic se na tom nezmění. Po Tvém zmátoření ho najdeš na stejném místě čekajícího na vyprání, uvaření...atd. Když v sobě najdeš tu sílu a ujdeš dlouhou cestu od rozchodu, rozvodu, majetkového vypořádání, kdy zvládneš druhého dokonce vyplatit Ty sama, stane se zázrak.Potkáš fajn člověka, s nímž Ti je dobře ve všech směrech a on Ti bez říkání a bez čekání přijede pomoct s malováním, bez řečí nabídne pomoc na zahradě atd a Ty víš, že je tady nejen na užívání, ale i na podporu toho negativního, co život donese....to se žije daleko lehčeji, veseleji, spokojeněji a troufám si říct...i šťastněji....Člověk se nesmí bát ten první krok udělat a pokud je přesvědčen, že to tak chce, jde dál až tam, kam se chce dostat. My ženy se bojíme, že to samy nezvládneme. To je náš problém.
Ještě k té samotě- co pro tebe ten pojem znamená?
Podle mě to je pocit jistoty, že když nastanou problémy nebudeš na ně sama, že pokud je nezvládneš, je tu někdo, kdo ti s nimi pomůže, že se můžeš s někým podělit o své starosti a on tě bude chápat, a o své radosti a on se z nich bude těšit s tebou. A ty ráda uděláš to stejné pro něj.
Takový člověk vůbec nemusí bydlet u tebe a ty víš, že nejsi sama, protože bude s tebou když bude potřeba.
Pokud to chápeš tak, že někdo bude doma, když ty přijdeš, že budeš vařit, prát, žehlit pro dva, tak to máš, ale vůbec to neznamená, že současně nejsi sama.
Jj,když je zajímavé téma,hodně se to rozvine,ale skoro nikdy se již nedozvíme,jak to dopadlo...Škoda...
.jpg)
a bylo by dobrý dát vědět, jak se to vyvíjí, když se to tu s takovým zájmem řeší ...
Samozřejmě, že je správné, že ti nepřispívá do fondu oprav, není to přece jeho byt, v tom s ním naprosto souhlasím, Milý pán je u tebe normálně v nájmu a protože obývá jen polovinu prostor, normálně na něj vyrukuj, ať ti platí polovinu komerčního nájmu. Jak je vysoký v místě Tvého bydliště, zjistíš na jakémkoliv realitním serveru, ale třeba u nás by to bylo cca 6-7000 + k tomu ty energie. Však ty sis taky svůj byt musela normálně koupit, tak ať si nevyskakuje.
Ne, vážně, jestliže ti pán nepřispívá na fond oprav, to znamená, že až se rozbije pračka, tak ti taky nebude chtít přispět, protože je přece tvoje. Až se bude malovat, budeš to hradit ty, protože je to tvůj byt. A kdo hradí prášky na praní? Kolíčky? Opravu sporáku? Novou skříň? A co bude, až budeš v důchodu i ty? Co tě má co zajímat, že on se nezajistil na stáří a ty jo? Proto ho přece nebudeš živit. Jsi snad matka Tereza?
Kopnout do zadku a vystřelit o dům dál. Takovýho chlapa přece nepotřebuješ. Ad.1 ještě nejsi tak stará a můžes si najít jiného, ad. 2, najdi si nějakou kamarádku nebo kamarádky a můžete spolu chodit do kina, do divadla nebo třeba na procházky, na kolo, možností je spousta....
nechápu,
ale jestli opravdu potřebuješ nakopout najdi si na yutube nebo v archívu ČT krotitelé dluhů z tohoto týdne možná ti to něco dá
P. S. taky me zarazi jedna vec, pani je 55 let, chovanim a pristupem ovsem pripomina starenu. Tohle je prece hezke zivotni obdobi, kdy jsme jeste plne sily, klouby jeste uplne nezatuhly, mame energii na aktivity, v makovici je to uz pekne srovnane. Deti z baraku, cili min starosti a opecovavani atd. atd.
A nasadit si do bytu lakomeho a protivneho dedka?! S tim, ze nikoho jineho v tomto veku uz nenajdu?
